Myšlenka na den
Někdy bych se ráda potkala sama se sebou. Chtěla bych vidět, jak vypadám, když nevím, že se pozoruju. Ráda bych zažila, jaká jsem. Snesla bych se? Chtěla bych se sebou kamarádit, nebo bych si byla protivná? Člověk si totiž o sobě často tvoří falešné mínění.
Jednou jsem sama sebe zahlédla nečekaně v záhybu chodby v zrcadle a nepoznala jsem se. Jen mi ta osoba byla nějak povědomá a ohlížela jsem se, kdopak to asi je. Jindy jsem viděla v odlesku okna v tramvaji svou tvář a bylo mi té smutné paní líto. Jak mne překvapilo, když jsem si uvědomila, že koukám se soucitem sama na sebe. Chtěla bych vědět, jak působím svým chováním, gestikulací, úsměvem a vůbec vším, čím tak mohu působit.
Abych sama sebe lépe poznala, někdy zkouším vyplňovat různé testy. Vychází mi překvapivé výsledky. Říkám si, hm, to není špatné. Možná nejpřekvapivějšího pohledu na sebe samu se mi dostalo onehdy při čtení jiného překladu bible. Četla jsem žalmy, protože ty já mám moc ráda. A ve všech překladech, které jsem až dosud četla, bylo napsáno, že svévolníci budou vyhlazeni. Líbilo se mi, že Bůh hodlá zatočit se zlem. Mne se to samozřejmě netýkalo ani náhodou. Já a svévolník? Nikdy. Ale v tomto novém překladu použili jiná slova. Napsali tam: Ti, kdo si prosazují svou, budou vyhlazeni. A to mě úplně zmrazilo. Cože? To přece dělám taky. Taky si ráda prosazuju svou. Takže svévolník znamená ten, kdo si prosazuje svou? No nazdar. Takhle jsem se neviděla, takhle jsem se ještě se sebou nesetkala.
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.
