Myšlenka na den

Toužím být vánočním člověkem.
Velikonoční člověk je odvážný.
Velikonoční člověk obdivuje Boží lásku, nejvíce projevenou na kříži. On, nevinný, Bůh, Pán světa, umírá pro ty a za ty, kvůli nimž přišel.
Velikonoční člověk je borec.

Vánoční člověk je usměvavý člověk, člověk úžasu a vděčnosti.
Vděčnosti za to, že mu Bůh odpouští, což znamená, že jeho milosrdná náruč je stále připravena.
Vděčnosti za to, že má ruce a nohy, střechu nad hlavou, má co jíst, miluje a je milován.
Vděčnosti za život, jaký je.
Jsem rád na světě, můj Pane, a jsem zde, přes různé překážky, vlastně šťastný.
Vánoční člověk je člověkem úžasu.
Úžasu ze schopnosti proměny kamenných srdcí v srdce z masa.
Úžasu, jak rychle odsudečná slova dokážou být nahrazena křehkými slovy lásky a odpuštění.
Úžasu, že když Bůh přišel, nepřiletěl businness class from Heaven to Bethlehem, ale economy class přímo do srdce každého z nás.
Vánoční člověk je člověkem úžasu, jak přijímali Josef a Maria skutečnosti, které je tolik přesahovaly.
Chci být vánočním člověkem, i když vánoce zanedlouho skončí.
Pramének lidských radostí se o vánocích stéká s pramenem radostí Boží, se kterou Bůh provedl plán přiblížení se nejvíc, jak to jde, k člověku. Tato životodárná voda ať nám nikdy nechybí.
Vše dobré do Nového roku, milí, a plavky sebou!

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.