Myšlenka na den

Víra a modlitba otevírají mysl a srdce

Promluva papeže Františka před polední modlitbou Anděl Páně, náměstí sv. Petra, 11. srpna 2024

Drazí bratři a sestry, pěkný den!

Evangelium nedělní liturgie (Jan 6,41-51) vypráví o reakci Židů na Ježíšův výrok: „Sestoupil jsem z nebe“ Jsou pohoršeni, reptají: „Copak to není Ježíš, syn Josefův? Známe přece jeho otce i matku. Jak tedy může tvrdit: 'Sestoupil jsem z nebe'?“  Jsou přesvědčeni, že Ježíš nemůže přijít z nebe, protože je synem tesaře a protože jeho matka a příbuzní jsou obyčejní, známí, normální lidé, jako mnoho jiných. „Jak by se mohl Bůh projevit tak obyčejným způsobem?“ říkají si. Ve své víře jsou zablokováni předsudky o Ježíšově skromném původu a také proto, že se domnívají, že se od něj nemají co učit. Předsudky a domýšlivost, jak moc nám škodí! Brání upřímnému dialogu, sblížení mezi bratry, v jejich srdcích není místo pro to, co do nich nezapadá, pro to, co nemohou katalogizovat a založit do zaprášených polic svých jistot. Tolikrát jsou naše jistoty uzavřené, zaprášené, jako staré knihy...

Tito lidé dodržují zákon, dávají almužnu, zachovávají půsty a časy modliteb. Kristus už udělal několik zázraků. Proč jim to nepomůže rozpoznat v něm Mesiáše? Protože vykonávají své náboženské úkony ani ne tak proto, aby naslouchali Bohu, ale aby v nich našli potvrzení toho, co si myslí. Jsou uzavření vůči Božímu slovu a hledají potvrzení svých vlastních myšlenek. Svědčí o tom skutečnost, že se ani neobtěžují požádat Ježíše o vysvětlení: pouze reptají, jako by se chtěli navzájem ujistit o tom, o čem jsou přesvědčeni, a uzavírají se do sebe. A tak nejsou schopni uvěřit. Uzavřené srdce: jak moc zraňuje, jak moc škodí!

Věnujme tomu všemu pozornost, protože někdy se může stát i nám, že místo toho, abychom skutečně naslouchali tomu, co nám Hospodin chce říci, hledáme u něho a u druhých jen potvrzení toho, co si myslíme, potvrzení svého přesvědčení, svých úsudků, které jsou předsudky. Tento způsob oslovování Boha nám však nepomáhá setkat se skutečně s Bohem, ani se otevřít daru jeho světla a milosti, aby rostla naše dobrota, abychom plnili jeho vůli a překonávali uzavřenost a obtíže. Bratři a sestry, víra a modlitba, pokud jsou pravdivé, otevírají mysl a srdce, neuzavírají je. Najdete-li člověka, jehož mysl a modlitba jsou uzavřené, vidíte, že jeho víra a modlitba nejsou pravdivé.

Ptejme se tedy sami sebe: Jsem schopen skutečně mlčet a naslouchat Bohu? Jsem ochoten přijmout jeho hlas překračující moje vlastní schémata.

Kéž nám Maria pomůže naslouchat ve víře Božímu hlasu a s odvahou plnit jeho vůli.

Přeložila česká redakce vatikánských médií, krátil a upravil Martin Holík
https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2024-08/papez-pri-poledni-modlitbe0.html

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.