Myšlenka na den
Já nevím, jak to jen dělá. Vždycky něco krásného někde nachystá a já jen zírám. Nejdřív jsem si myslela, že pracuje jen v přírodních jevech. Oblaka, duhy, deště, ptáci, ještěrky, květiny, hory, moře a tak. Každému se jistě už stalo, že uviděl sluneční paprsky dopadat v takovém úhlu, že si to musel brát osobně. Komu nikdy nezasvítila duha přesně v ten moment, kdy potřeboval nějaké ujištění. Já dosvědčuju, že ptáci, květiny, stromy, mraky a deště dokazovaly Boží lásku ke mně. Ale kdepak. To všechno je jeho svrchované dílo, jenže on operuje v ještě daleko širším měřítku.
Zjistilajsem, že používá umělecká díla či vědu. Dotýká se mne, že někdo krásně dovede sklenout slova, tóny, barvy, tvarynebo pohyby. Je mi tak blaze u srdce, když vstřebávám zážitek způsobený uměním. Je to dílo umělcovo, ale taky Boží. Vždyť on dává dary. Hudba přináší potěšení i vzpruhu, obrazy odkazují k nevyslovitelnému, slova poezie nebo dokonalá logika brilantně zformulovaných teorií přísné vědy zobrazují Boží charakter z různých úhlů pohledu. Při sledování příběhu často slyším Boží řeč. Jeho moudrost, milosrdenství i kázeň je vtělena ve všech skvělých příbězích, co je člověk může slyšet, číst nebo vidět ve vizuálním zpracování. Nevidíte Boží dokonalost ve vzorcích a rovnicích? Je tam!
To ovšem ještě stále není všechno. Mluví k nám skutky lidí. Každé milosrdenství, každá spravedlnost, každá laskavost je odrazem té větší, té Boží. Dojímá mne, když sleduju, jak se někdo zachová šlechetně. Kde by to vzal jinde, než z Boží inspirace? Ovšem Bůh si zachovává vnější anonymitu. Nepodepisuje přírodní krásy, nebere autorské honoráře z uměleckých děl, která by bez něj nevznikla. Netvrdí, že bez něj bychom nebyli schopni laskavosti, milosrdenství, spravedlnosti nebo šlechetnosti. Ale je jisté, že nebyli. On je autorem toho všeho.
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.
