Myšlenka na den

Jen láska uhasí naši žízeň

V neděli odpoledne celebroval papež František mši na stadionu v Ulanbátaru, hlavním městě Mongolska. Z promluvy vybíráme:

Slovy žalmu 63 jsme se modlili: "Bože, má duše po tobě žízní, mé tělo po tobě touží ve vyprahlé, žíznivé, bezvodé zemi". V této vyprahlé zemi nás oslovuje dobrá zpráva: na své cestě nejsme sami, volání naší žízně nezůstane nevyslyšeno. Bůh Otec poslal svého Syna, aby nám dal živou vodu Ducha svatého, která uhasí žízeň naší duše (srov. J 4,10). A Ježíš - právě jsme to slyšeli v evangeliu - nám ukazuje cestu k utišení: je to cesta lásky, po níž šel celou dobu, až na kříž, a na níž nás vyzývá, abychom ho následovali

Zastavme se společně u těchto dvou aspektů: u žízně, která v nás přebývá, a u lásky, která naši žízeň hasí. 

Především jsme povoláni rozpoznat žízeň, která v nás přebývá. Žalmista volá k Bohu o své žízni, protože jeho život se podobá poušti. Jeho slova mají zvláštní ohlas v zemi, jako je Mongolsko: obrovské území s bohatou historií a země plná kultury, ale také poznamenaná vyprahlostí stepí a pouští. My především žízníme po lásce, protože jedině láska nás skutečně uspokojuje, dává nám cítit se dobře - otevírá nás důvěře a dává nám vychutnat krásu života. V této žízni spočívá naše velké tajemství: otevírá nás živému Bohu lásky, který nám přichází vstříc, aby nás učinil svými dětmi a bratry a sestrami mezi sebou. 

A tak se dostáváme k druhému aspektu: k lásce, která hasí naši žízeň. Bůh, který je láska, se ve svém Synu Ježíši přiblížil tobě, mně, nám všem, chce sdílet tvůj život, tvou práci, tvé sny, tvou žízeň po štěstí. Slovo nás vždy přivádí zpět k tomu podstatnému, k základům víry: nechat se milovat Bohem, aby se náš život stal obětí lásky. Protože jedině láska skutečně uhasí naši žízeň.

Bratři a sestry, nejlepší ze všech cest je tato: přijmout Kristův kříž. V srdci křesťanství je tato otřásající, mimořádná zpráva: když ztratíš svůj život, když ho velkoryse obětuješ ve službě, když ho riskuješ tím, že ho věnuješ v lásce, když ho zdarma daruješ druhým, pak se ti vrátí v hojnosti, vlije do tebe radost, která nepomíjí, pokoj srdce, vnitřní sílu, která tě podepře. A my potřebujeme vnitřní pokoj. Kéž nám jej Bůh dá.

_Přeložila česká redakce vatikánských médií, krátil Martin Holík_

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.