Dopoledne s Proglasem
Muzikologové z Univerzity Palackého sledují v mezifakultním projektu Visegrádského grantu pohyb operních zpěváků v 19. století, v rámci husté sítě provinčních divadel na německojazyčném území, resp. na území habsburské monarchie. Jaké povinnosti a jakou prestiž měl divadelní ředitel? Co to byla tzv. půlroční scéna? Jak vypadal ansámbl olomouckého divadla? Jak operu v 19. století vnímali posluchači? V čem se uvádění oper tehdy lišilo?
Na stole je téma – společenské, kulturní, náboženské… a třeba i politické. Každopádně aktuální. Hodinové rozhovory vysíláme třikrát týdně v premiéře v úterý, ve středu a ve čtvrtek vždy v 9.00 a v reprízách pak následující den v 0.05 a ve 22.30.
Související články
Cesty operních pěvců olomouckého divadla v 19. století
"Opera často byla jedinou platformou, kde se trochu dalo svobodně něco říct, protože lidé neměli tolik možností se vyjádřit třeba k politice – a cenzura samozřejmě fungovala na plné obrátky," popisuje muzikolog doc. Jiří Kopecký hudební divadlo 19. století. O projektu, v němž hudební vědci z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska sledují pohyb zpěváků v rámci tehdejší husté sítě provinčních divadel na území habsburské monarchie, s ním hovořila Radka Rozkovcová.
