Myšlenka na den
*Kdo se považují za velké, nikdy nepochopí Boží lásku*
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Evangelium přináší v Matoušově jedenácté kapitole velmi krásnou modlitbu Ježíše, který se obrací k Otci slovy: "Vzdávám ti chválu, Otče, Pane nebe i země, neboť jsi tyto věci skryl před moudrými a vzdělanými a zjevil jsi je maličkým". O jakých věcech Ježíš mluví? A kdo jsou tedy ti maličcí, kterým jsou tyto věci zjeveny? Zastavme se nejprve u věcí, za které Ježíš chválí Otce, a pak u maličkých, kteří je umějí přijmout.
Věci, za které Ježíš chválí Otce? "Slepí znovu vidí, malomocní jsou očišťováni, chudým se hlásá radostná zvěst", Ježíš říká, že jsou znamením Božího působení ve světě. Poselství je tedy jasné: Bůh se zjevuje tím, že osvobozuje a uzdravuje člověka - a činí tak s bezplatnou láskou, láskou, která zachraňuje. Ježíš chválí Otce proto, že jeho velikost spočívá v lásce a on nikdy nejedná mimo lásku. Tuto velikost v lásce však nechápou ti, kdo si dělají nárok na velikost a vyrábějí si Boha k obrazu svému: mocného, neústupného, pomstychtivého. Jinými slovy, tito domýšliví lidé nemohou přijmout Boha jako Otce; jsou plní sebe sama.
Ježíš v této souvislosti jmenuje obyvatele tří bohatých měst té doby, Chorazímy, Betsaidy a Kafarnaa, kde mnoho lidí uzdravil, ale obyvatelé zůstali k jeho kázání lhostejní. Neuměli přijímat velké Boží věci.
Za druhé, ti nejmenší je naopak umí přijmout a Ježíš za ně Otce chválí: "Dobrořečím ti" - říká -, protože jsi zjevil nebeské království maličkým. Chválí ho za prosté, kteří mají srdce zbavené domýšlivosti a sebelásky. Maličcí jsou ti, kdo se jako děti cítí potřební a nejsou soběstační, jsou otevření Bohu a žasnou nad jeho skutky. Dokážou číst jeho znamení, žasnout nad zázraky jeho lásky! Ptám se každého z vás, i mě: umíme žasnout nad Božími věcmi, nebo je bereme jako samozřejmost?
Bratři a sestry, náš život, je plný zázraků, skutků lásky, znamení Boží dobroty. Jaký je správný postoj před Božími skutky? Vyfotit jeho skutky v mysli, aby se otiskly do srdce, a pak je v životě rozvíjet mnoha dobrými skutky, aby se "fotografie" Boží lásky v nás a skrze nás stávala stále jasnější.
A nyní se ptejme sami sebe, každý z nás: umím se v záplavě zpráv, které nás zahlcují, tak jako nám to dnes ukazuje Ježíš, zastavit u velkých Božích věcí, u věcí, které Bůh koná? Dovolím si žasnout jako dítě nad dobrem, které tiše mění svět? Ztratil jsem schopnost žasnout? A žehnám Otci každý den za jeho skutky?
Kéž nám Maria, která se radovala v Hospodinu, umožní žasnout nad jeho láskou a s prostotou ho chválit.
_Přeložila česká sekce vatikánských médií, krátil Martin Holík_
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.
