Za kostelem

Rozhovor s intendantkou Divadla Husa na provázku a ředitelkou festivalu Štetl Evou Yildizovou. Rozhovor s židovkou třetí generace po holocaustu, jejíž manžel Murat je muslim, národností Turek, oba kdysi kolegové na konzulátu v Istanbulu, kteří jsou již přes dvacet let manželé. Jejich dvě dcery postupem času, jak dospívají, velmi jasně vnímají svou dvojí identitu. Starší dcera, skoro dvacetiletá, dnes hovoří "my židé", stejně jako "my muslimové". V souvislosti s evropskou migrační krizí roku 2015 autor rozhovoru s celou rodinou natočil dokument Work in progress, k poslechu zde: https://dvojka.rozhlas.cz/work-progress-dokument-o-respektu-v-jinakosti-7463600 Co se od té doby změnilo? Jak žít ve vzájemném respektu v různosti? Nebo stačí tolerance? "Jednota není vytvářena podobností, nýbrž láskou. A láska vzniká, roste a vyvíjí se v různosti," napsal Wilfrid Stinissen. Jak významné jsou pro Evu náboženské rituály, pravidla její víry? "Čím jsme s Muratem starší, tím víc se uzavíráme ve svých náboženských tradicích," říká Eva. Nejen za kostel, ale i za synagogu a mešitu se s Evou Yildizovou vydal Jan Hanák. 

Za kostelem – Ite, missa est. Jděte... s Pánem Bohem. No dobře. A co dál? Za kostel se spousta z nás schovává a spousta z nás dokonce říká, že kostel je to hlavní, jediné... a stačí. Jenomže nestačí. Ježíš své učedníky neposlal do bezpečného kostela, nýbrž na hlubinu, přesněji řečeno do celého světa, kde nikdo příliš netuší, co ho čeká. Ale jak na to? V rozhovorech s inspirativními lidmi z různých koutů povětšinou křesťanského spektra se o to pokusí týdeník Za kostelem. V pátek v 17.10 a v neděli ve 20.15. Žádné téma není tabu.