Myšlenka na den

Opět si připomínáme Kristovo utrpení, smrt, vzkříšení. Centrální událost našich dějin. Toho zesměšněného a potupně ukřižovaného vzkřísil Bůh z mrtvých. Jako prvního. A my ho budeme následovat.

Ten příběh vyprávějí biblické knihy, evangelia. A třeba v tom podle Marka je dobré si všimnout zdánlivě bezvýznamných, někdy bezejmenných lidí. Jen se příběhem mihnou. Jako by jen tak. Ale mají svou roli. Jsou důležití.

Žena, která Ježíše pomaže k pohřbu. Nevíme o ní nic. Nevíme, jak se jmenovala, co dělala, kolik měla let, odkud byla. A přece jako jediná v tom příběhu projevila cit a něhu. A na rozdíl od nechápajících učedníků pochopila, co Ježíše čeká. Utrpení a smrt.

Když Ježíše zatkli, čteme, že jej všichni opustili. A utekli. Ale ne všichni. Za zatčeným Ježíšem šel mladík. Měl jen kus plátna přes nahé tělo. To je vše, co o něm víme. Nebál se, následoval Ježíše v nejtěžší chvíli. Chytili ho. On jim však nechal plátno v rukou a utekl. Možná zvláštní muž. Ale statečný. Na rozdíl od Ježíšových nejbližších.

Když vedli Ježíše na Golgotu, potkali cestou nějakého Šimona z Kyrény, otce Alexandrova a Rufova. Přinutili ho, aby nesl Ježíšův kříž. Známe jméno jeho a jeho dvou synů. Nic víc.  

A pak římský setník, pohan, který na rozdíl od krutého a hloupého davu pochopí, co se děje. A vyzná. Byl to Syn Boží. Vyzná tak navzdory potupné a ohavné smrti, které byl svědkem.

A Josef z Arimatie, člen rady, která Ježíše vydala na smrt. Postaral se o důstojné pohřbení Ježíšova těla. Hnulo se v něm něco? Měl výčitky?

Neznámí lidé, ale v tom příběhu důležití lidé. Vyskytují se důsledně a nenápadně. V nebi o nich určitě vědí. A vědí o nich vše podstatné.

Tak nám, milí posluchači přeji, abychom Kristův příběh přijali ne jako diváci v hledišti, kteří se podívají, zatleskají a odejdou.

Ale abychom jej přijali jako ti, kdo v tom příběhu mají svou roli. Podobně jako ti, které jsme si připomněli.

My jsem ti, kdo spolu s Kristem ukřižovaným a vzkříšeným aktuálně a reálně ten příběh žijeme. Je málo se na něj jen dívat. Je lepší být v něm.

Požehnaný čas velikonoční přeje Daniel Ženatý

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.