Myšlenka na den
Znovu a znovu je dobré žasnout nad tím, jakou sílu v sobě skrývá slovo. Nedělá nám většinou problémy si to představit, pokud mluvíme o Božím slovu.
Věříme, že Bůh svým slovem tvoří, čteme v Bibli, že jeho slovo je živé, mocné, a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč. Mimořádnost slova se ostatně potvrdí, když se stane tělem.
A co naše slovo? Je také tak mocné? A záleží vůbec na tom, co říkáme?
Ano, záleží na tom. Tím, že umíme mluvit, byla každému z nás svěřena velká moc. A také velká odpovědnost.
Slovem můžeme tvořit prostředí životu prospěšné. Slovem můžeme pohladit, dodat naději, slovem můžeme opatrně otevřít to, co nás tíží, a čeho se holt bez mluvení a naslouchání nezbavíme. A když se to podaří, zbývá už jen krůček k odpuštění a smíření.
Slovem ovšem můžeme také ublížit. Jizvy, které v sobě kdesi máme, nám většinou nezpůsobil nůž nebo střelná zbraň. Způsobilo je zlé slovo. Někdy bylo vysloveno záměrně, a někdy jen tak vylítlo někomu z úst, a trefilo naši duši.
A ještě něco. To slovo z epištoly Židům, že slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč, končí upozorněním, že nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se ze všeho budeme odpovídat.
Někdy si říkám, že v nebi mají asi nějakou podatelnu. A několik andělů se tam moří s tím, aby všechna slova, která se tam ze země hrnou, roztřídili do patřičných složek. Sem slova pěkná, sem zbytečná, a do těchto složek ta zlá.
Ale vrtá mně hlavou. Jak asi zpracovávají slova obsažená v hromadných mailech? Těch přeposlání, těch jmen a adres a ta hromada zbytečných slov? Komu takové maily přišijí? Vždyť některé obsahují vydatnou dávku jedu a nenávisti, kdo je za ně zodpovědný? Ten, kdo je napsal? Nebo i ten, kdo je jen tak, co by ne, jedním kliknutím poslal dál?
Nevím. Ale. Ale zvláštní odměnu třeba dostanou ti, kdo takový hromadný mail, jen tak, jedním klinutím, smažou.
Pěkný den vám, milí posluchači, přeje
Daniel Ženatý
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.
