Myšlenka na den

Místo Angelus dnes přinášíme papežova sobotní slova v závěru návštěvy Jižního Súdánu

Dovoluji si nabídnout několik užitečných pokynů, milí biskupové, kněží, jáhni, zasvěcení muži a ženy, seminaristé. Jsme nedaleko Nilu. Připomeňme si gesta Mojžíšova:
Mojžíš s holí v ruce, Mojžíš s rozpřaženýma rukama, Mojžíš se zdviženýma rukama.
Ano, členové církve se stávají pro lidi nástroji spásy, neodvracejí se od jejich utrpení a jsou prorockou přítomností uprostřed dějin.

Dlouho jsem v sobě živil touhu se s vámi setkat; za to bych dnes chtěl Pánu poděkovat.
A chci se na vody Nilu podívat z biblické perspektivy, která často spojuje vodu s Božím působením.
Do těchto vod se dnes "vylévají slzy lidí ponořených do utrpení a bolesti, sužovaných násilím".
Co to znamená být Božími služebníky v zemi sužované válkou a chudobou, kde tváře lidí, kteří vám byli svěřeni, jsou zbrázděny slzami bolesti? Vidíme dva Mojžíšovy postoje k těm, kteří mu naslouchají: Poddajnost a přímluvnou modlitbu.

Mojžíš byl poddajný vůči Boží iniciativě, i když nikoli od samého počátku, kdy se spoléhal jen na vlastní síly a na násilí odpovídal násilím. Něco podobného se může stát i nám. Naše dílo však pochází od Boha: On je Pán a my jsme povoláni být poslušnými nástroji v jeho rukou. Při setkání s Bohem v hořícím keři Mojžíš pochopí svůj omyl a nechá se Hospodinem "přitahovat a vést". Je to poddajnost, která nás nutí žít "obnoveným způsobem služby", v jejímž středu není vlastní vůle, ale Pánovo slovo.
Nejsme kmenoví vůdci, ale soucitní a milosrdní pastýři; nejsme páni lidí, ale služebníci, kteří se sklánějí, aby umyli nohy svým bratřím a sestrám; nejsme světská organizace, která spravuje pozemské statky, ale jsme společenství Božích dětí.

Přimlouvat se znamená postavit se doprostřed dějin. Mojžíš se vžívá do dějin svého lidu a stává se mostem mezi Bohem a jeho lidem. Naší první povinností není být dokonale organizovanou církví, ale církví, která ve jménu Krista stojí uprostřed života lidí a špiní si pro ně ruce. Svou službu máme vykonávat tak, že budeme kráčet uprostřed a společně, naslouchat a vést dialog, spolupracovat mezi sebou navzájem a s laiky. To rovněž obnáší pozvednout hlas proti nespravedlnosti a přetvářce, které drtí lidi a používají násilí k řízení obchodu ve stínu válečného konfliktu.

Ať se za nás přimlouvá svatý Daniel Comboni, misionář působící zde v Jižním Súdánu, který řekl, že "je zapotřebí odvážných a velkorysých duší, které umí trpět a umírat za Afriku".

Z vaticannews vybral Martin Holík

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.