Myšlenka na den

Neplýtvejme, šiřme ekologii spravedlnosti a lásky

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

V Matoušově evangeliu čteme blahoslavenství. První je zásadní a říká: "Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království".
Kdo jsou tito "chudí v duchu"? Jsou to ti, kteří vědí, že nejsou soběstační, že nejsou schopni si vystačit sami, a žijí jako "Boží žebráci": cítí, že potřebují Boha, a uznávají, že dobro přichází od něho jako dar, jako milost. Ti, kdo jsou chudí duchem, si váží toho, co dostanou, a proto si přejí, aby žádný dar nepřišel nazmar.

Chudí v duchu se snaží ničím neplýtvat. Ježíš nám ukazuje, jak je důležité neplýtvat, například po rozmnožení chlebů a ryb, když žádá, aby posbírali zbytky jídla, aby nic nepřišlo nazmar. Neplýtvání nám umožňuje ocenit hodnotu sebe sama, lidí a věcí. Rád bych předložil tři výzvy.

První výzva: nepromarněme dar, kterým jsme my sami. Každý z nás je přínosem bez ohledu na to, jaké má dary. Každá žena, každý muž je bohatý nejen na talenty, ale i na důstojnost, je Bohem milován, je cenný. Nejsme požehnaní kvůli tomu, co máme, ale kvůli tomu, co jsme. S Boží pomocí bojujeme proti pokušení považovat se za nedostatečné, špatné a litovat se.

Druhá výzva: nepromarněme dary, které máme. Každý rok prý přijde vniveč přibližně třetina celkové světové produkce potravin. A přitom tolik lidí hladoví! Zdroje stvoření je třeba střežit a sdílet, aby nikomu nechybělo to, co je nezbytné. Neplýtvejme tím, co máme, ale šiřme ekologii spravedlnosti a lásky, sdílení!

A konečně třetí výzva: nezavrhujte lidi. Kultura vyřazování říká: používám tě, dokud tě potřebuji; pak Tě vyhodím. Tak se zachází s nenarozenými dětmi, starými lidmi, potřebnými a znevýhodněnými. Ale lidi nelze vyhodit, znevýhodněné nelze vyřadit! Každý je posvátným a jedinečným darem v každém věku a v každém stavu. Vždy respektujme, podporujme, neodhazujme život!

Ptejme se: Dávám Bohu prostor? Věřím, že je mým dobrem, mým pravým a velkým bohatstvím? Věřím, že mě miluje? Neplýtvám? Jsem zodpovědný při používání věcí, produktů? Jsem ochoten se o ně podělit s ostatními? Považuji ty nejkřehčí za vzácné dary, o které mě Bůh žádá pečovat? Pamatuji na chudé, na ty, kterým chybí to nejnutnější?

Pomoz nám, Maria, ženo blahoslavenství, abychom vydávali svědectví o radosti z toho, že život je dar, a o kráse toho, jak se sami darujeme.

Přeložila česká redakce Vatikánských médií, krátil Martin Holík

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.