Myšlenka na den
Náš tipMé dětství zvolna končilo, a já objevoval svět a lidské vztahy kolem sebe.
A v tom nekonečném hledání jsem se jednou zeptal svého tatínka, podle čeho si vlastně vybíral svou manželku. Dost mě to zajímalo, protože to byla moje maminka.
Tatínek na mne pohlédl tak dlouze, že jsem až zapochyboval, zda je ta otázka patřičná. Leč on asi přemýšlel. Byl jsem totiž jejich páté dítě, a tak od chvíle, kdy tuto otázku řešil, uplynulo už hodně času.
No, začal zvolna, víš, já jsem si vždycky říkal, abych se za svou manželku nemusel stydět. Zase se na mě dlouze podíval a já jsem pochopil, že to je vše, dalších kritérií že se nedočkám.
Moje první reakce na jeho odpověď byla, že jsem trochu ztuhnul. Stydět se za maminku – to přehnal, ne?
Dny plynou, rodiče zemřeli, a mně se to měřítko zdá čím dál lepší. A to nejen pro výběr životního partnera, ale i pro každé naše rozhodování. To měřítko je účinné a zapamatovatelné, může sloužit jako univerzální odpověď na mnohé otázky.
Třeba. Jak prožíváme dnešek? Jak se chováme vůči těm, kdo žijí v naší blízkosti? Jak vůči těm, kdo žijí daleko od nás? Jak se chováme k přírodě a životnímu prostředí? Jak prožijeme nastávající rok?
Odpověď může znít – tak, abychom se za své jednání nemuseli stydět.
A ono to vlastně jde ještě hlouběji. Totiž – žít tak, aby se za nás nemuseli stydět naši manželé a manželky, partneři a partnerky, děti a vnoučata, prostě ti, kdo nás mají rádi.
Ať se to daří.
To přeje nám všem Daniel Ženatý
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.
