Myšlenka na den
Advent je čas, kdy se znovu učíme, kdo je Bůh
Promluva papeže Františka před polední modlitbou o 3. neděli adventní 2022
Milí bratři a sestry, evangelium třetí adventní neděle nám vypráví o Janu Křtiteli, který z vězení posílá své učedníky, aby se Ježíše zeptali: "Jsi ty ten, který má přijít, nebo máme čekat jiného?" Když Jan slyší o Ježíšových skutcích, zmocní se ho pochybnosti, zda je skutečně Mesiášem. Myslel totiž na přísného Mesiáše, který mocně vykoná spravedlnost potrestáním hříšníků. Ježíš má naopak slova a projevy soucitu, v jeho jednání je milosrdenství, které odpouští, takže "slepí znovu vidí, chromí chodí, malomocní jsou očištěni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zvěstuje radostná zvěst. Je dobré se nad touto krizí Jana Křtitele pozastavit, protože může něco důležitého říci i nám.
Ve vězení je tma, není možnost jasně vnímat a vidět jinam. Jan nedokáže rozpoznat, zda je Ježíš očekávaným Mesiášem, přepadají ho pochybnosti. Tak posílá učedníky, aby to ověřili: Překvapuje nás, že se to stalo právě Janovi, který pokřtil Ježíše v Jordánu a ukázal ho učedníkům jako Beránka Božího. I ten hluboce věřící prochází tunelem pochybnosti. Toho nejsme ani my ušetřeni a někdy je to pro duchovní růst nezbytné: pomáhá nám pochopit, že skutky, které Bůh koná, jsou ve srovnání s našimi výpočty překvapivé; jeho jednání je vždy jiné, přesahuje naše požadavky a očekávání; proto nikdy nesmíme přestat hledat jeho pravou tvář. V pochybnostech ho Jan stále hledá, ptá se, "diskutuje" s ním a nakonec ho znovu objevuje. Jan nás učí, abychom Boha neuzavírali do svých plánů. To je pokušení udělat si Boha na míru, Boha k použití.
Milí, i my se někdy můžeme ocitnout v Janově situaci, ve vnitřním vězení, neschopni rozpoznat novost Hospodina, kterého možná držíme v zajetí domněnky, že o něm už všechno víme. Ne, o Bohu nikdy nevíme všechno. Možná máme na mysli mocného Boha, který dělá, co chce, místo Boha pokorné mírnosti, Boha milosrdenství a lásky, který pokaždé, když zasahuje, zároveň respektuje naši svobodu a naše rozhodnutí. Možná bychom mu i my mohli říci: "Jsi opravdu Ty, tak pokorný, Bůh, který nás přichází zachránit?". Něco podobného se nám může stát i s našimi bližními: máme své vlastní představy, předsudky a druhým dáváme nálepky. Advent je tedy časem převracení perspektiv, kdy se necháváme ohromit velikostí Božího milosrdenství. S úžasem: Bůh vždy udivuje. Advent je časem, kdy se při přípravě jesliček pro Ježíška znovu učíme, kdo je Bůh; časem vymaňování se z určitých vzorců a předsudků vůči Bohu a našim bratřím a sestrám; advent je časem, kdy místo toho, abychom mysleli na dárky pro sebe, můžeme dát zraněným slova a gesta útěchy, jako to udělal Ježíš slepým, hluchým a chromým.
Kéž nás Panna Maria jako matka v těchto dnech přípravy na Vánoce vezme za ruku a pomůže nám rozpoznat v maličkosti Dítěte velikost Boha, který přichází.
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.
