Myšlenka na den
Drazí bratři a sestry, dobrý den, šťastnou neděli!
Evangelium nás vede do Jeruzaléma, do chrámu. Tam, kolem Ježíše, někteří lidé mluví o nádheře té velkolepé stavby. On však říká: "Z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni.“ Pak přitlačí a vysvětlí, jak se v dějinách téměř všechno hroutí: budou, jak říká, revoluce a války, zemětřesení a hladomory, pohromy a pronásledování. Jako by chtěl říci: "Neměli bychom příliš důvěřovat pozemským skutečnostem, ty pominou. Ale proč Pán pronáší takové negativní řeči? Ve skutečnosti jeho záměr není negativní, jde o něco jiného, chce nám dát cenné poučení, tedy cestu z této nejistoty. A jaká je cesta ven? Jak se můžeme dostat z této reality, která plyne a plyne, až nakonec nebude? Skrývá se v poslední větě evangelia, když říká: "Svou vytrvalostí si zachráníš život". Je třeba na věcech "trvat"; ale v jakém smyslu? Se sebou samým, když sám sebe nepovažuješ za dost dobrého? Ne. Nebo s ostatními tak, že se stáváš nepružným? Ani to ne. Ježíš nás žádá, abychom byli "přísní", neústupní, vytrvalí v tom, na čem mu záleží, co je důležité. Protože to, na čem skutečně záleží, se mnohdy neshoduje s tím, co přitahuje náš zájem: často, podobně jako ti lidé v chrámu, dáváme přednost dílům našich rukou, našim úspěchům, našim náboženským a občanským tradicím, našim posvátným a společenským symbolům. To je v pořádku, ale dáváme jim příliš velkou prioritu. Tyto věci jsou důležité, ale pominou. Místo toho Ježíš říká, abychom se soustředili na to, co zůstává, abychom se vyhnuli tomu, že zasvětíme svůj život budování něčeho, co bude později zničeno, jako onen chrám, a zapomněli budovat to, co se nezboří, stavět na jeho slově, na lásce, na dobrotě. Být vytrvalý, vážný a rozhodný v budování toho, co nepomíjí.
Taková je tedy vytrvalost: je to každodenní budování dobra. Vytrvat znamená vytrvat v dobrém, zvláště když nás okolní realita nabádá k něčemu jinému. Vytrvat znamená zůstat v dobrém. Položme si otázku: Jaká je moje vytrvalost? Jsem stálý, nebo žiji víru, spravedlnost a lásku podle momentální nálady: když se mi chce, modlím se, když mi to vyhovuje, jsem spravedlivý, vstřícný a nápomocný, zatímco když jsem nespokojený, když mi nikdo nepoděkuje, přestanu? Zkrátka, závisí moje modlitba a služba na okolnostech, nebo na srdci pevném v Bohu? Pokud vytrváme – připomíná nám Ježíš – nemusíme se bát ani smutných a ošklivých událostí života, dokonce ani zla, které vidíme kolem sebe, protože zůstáváme zakotveni v dobru. Dostojevský v díle bratři Karamazovi napsal: "Nebojte se lidských hříchů, milujte člověka i s jeho hříchem, protože tento odraz Boží lásky je vrcholem lásky na zemi“. Vytrvalost je odrazem Boží lásky ve světě, protože Boží láska je věrná, vytrvalá, nikdy se nemění.
Kéž Panna Maria, služebnice Páně vytrvalá v modlitbě, posiluje naši vytrvalost.
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.
