Myšlenka na den

Redaktorka Klér Giangraveová z RELIGION NEWS SERVICE při letu papeže Františka z Kanady do vatikánu položila tuto otázku:
Mnozí katolíci, ale též mnozí teologové se domnívají, že by bylo nezbytné rozvinout nauku církve o antikoncepčních prostředcích. Zdá se, že také váš předchůdce Jan Pavel I. měl za to, že jejich naprostý zákaz by si možná zasloužil přehodnocení. Co si v tomto ohledu myslíte – připouštíte, že by k něčemu takovému mohlo dojít? Anebo existuje možnost, že by páry braly antikoncepci v úvahu?
Papež odpovídá: „Jedná se o velice aktuální téma. Nicméně vězte, že dogma a morálka se neustále vyvíjejí, ale týmž směrem. Myslím, že jsem již vícekrát při těchto příležitostech řekl, že existuje velice jasné a ozřejmující pravidlo, které se týká teologického rozvoje nějaké morální nebo dogmatické otázky. Vyslovil je svatý Vincenc Lerinský, který říká, že pravá nauka ve svém pokračování a rozvoji nikdy neustrne v klidu, ale rozvíjí se ut annis consolidetur, dilatetur tempore, sublimetur aetate (s průběhem let se má upevňovat, s časem rozvíjet a s průběhem věků růst do výšky). Tedy časem se upevňuje, rozpíná a ustaluje, ovšem za neustálého postupu. Z tohoto důvodu se mají teologové zabývat bádáním a teologickou reflexí, nelze uvažovat teologicky a preventivně něco zamítat. Pak se třeba záporně vysloví magisterium, protože se překročila mez a je třeba se vrátit zpět, ale teologický vývoj má být otevřený a je úkolem teologů. Magisterium má napomoci k chápání mezí. O problematice antikoncepce a jiných tématech vztahujících se k manželství vyšla jedna publikace, která shromažďuje akta jednoho kongresu. Jak známo, na kongresech vystupují různé strany, které pak spolu diskutují a předkládají návrhy. Je třeba jasně říci, že organizátoři tohoto kongresu splnili svou povinnost, protože se snažili rozvíjet nauku v církevním smyslu, podle onoho citovaného pravidla sv. Vincence Lerinského, nikoli mimo církev. Magisterium se pak vysloví kladně nebo záporně. To se týká mnoha dalších položek, například jaderných zbraní, jejichž užití a vlastnictví jsem oficiálně prohlásil za nemorální, anebo trestu smrti: dnes lze říci, že jsme blízko jeho nemorálnosti, protože mravní svědomí se v tomto ohledu dobře vyvinulo.
Chceme-li to upřesnit: je dobré, když se dogma a morálka vyvíjejí, ovšem v onom směru naznačeném citovanými třemi pravidly. Církev, která své myšlení nerozvíjí v církevním smyslu, se vrací zpět, což je dnešní problém mnoha lidí, kteří se označují za tradiční. Oni nejsou tradiční, ale zpátečničtí, protože se vracejí zpět, aniž by brali v potaz kořeny. Oponují tím, že v minulém století „se to vždycky tak dělalo“. Toto zpátečnictví je hřích, protože nepostupuje s církví vpřed. Zatímco tradice je živou vírou mrtvých, kdežto oni zpátečníci, tradicionalisté, mají mrtvou víru živých. Církevní tradice je ukotvení v kořenech a podnět k pokračování vpřed – její vertikála je vždycky taková. „Zpátečnictví“ naopak znamená cestu zpět, je uzavřené. Je důležité, abychom dobře pochopili úlohu tradice a její neustálé otevřenosti, podobné kořenům stromu, který se rozrůstá. Skladatel Gustav Mahler v jednom svém krásném výroku tvrdí, že takto se tradice stává zárukou budoucnosti, a nikoli muzejním exponátem. Pokud pod tradicí rozumíme uzavřenost, nejedná se o křesťanskou tradici, protože jí schází šťáva z kořenů, která vždy pohání vpřed. Promýšlet a nést vpřed morálku a víru je tedy dobré, pokud se tak děje ve směru kořenů a jejich mízy a podle oněch tří zmíněných pravidel Vincence Lerinského.“

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.