Bdělý člověk

Člověk, který je bdělý, se nenechá v lomozu tohoto světa strhnout roztěkaností či povrchností, nýbrž žije plně a uvědoměle ve starostech věnovaných především těm druhým. Při tomto postoji si umíme povšimnout slz a nouze bližního a budeme tak moci postřehnout i jeho lidské a duchovní schopnosti
a kvality. Pozorný člověk se obrací také k okolnímu světu ve snaze odporovat lhostejnosti a krutosti a těšit se z pokladů krásy,  které  musejí být chráněny. Jde o to mít chápavý pohled, abychom rozpoznali bídu a chudobu jednotlivců
i společnosti, ale zároveň ocenili také bohatství skryté v maličkých každodenních věcech, a to právě na tom místě, kam nás postavil Pán.

Bdělý člověk je ten, který pobídku k bdělosti přijímá, to znamená, že se nenechá přemoci spánkem malomyslnosti, beznaděje a zklamání, a zároveň odmítá podněty četných marností, které bují ve světě a kterým je někdy obětován osobní či rodinný čas i klid. Ano, toto je bolestný prožitek Izraele, vyprávěný prorokem Izaiášem, v němž Bůh nechal zdánlivě zbloudit svůj lid ze svých cest. Byl to však ve skutečnosti následek nevěrnosti Pánovu povolání. To On nám přece ukazuje dobrou cestu, cestu víry a cestu lásky, jenže my hledáme svoje štěstí jinde.

Pozornost a bdělost jsou nezbytné podmínky, jak dále nebloudit mimo Pánovy cesty. Pozornost a bdělost umožňují Bohu, aby zasáhl do našeho života a vrátil mu smysl a hodnotu  svojí přítomností plnou dobroty a něhy. Nejsvětější Maria, která je vzorem bdění a očekávání Boha, ať nás vede vstříc svému Synu Ježíši
a oživí naši lásku k Němu.

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.