Viditelný střed

Ježíš chce dnes s námi pokračovat v budování svojí církve, toho domu, který má pevné základy, ale nechybějí v něm trhliny a pořád a pořád potřebuje opravy. Církev totiž musí být neustále reformována a opravována jako za časů Františka z Assisi. My sami sebe zajisté nepovažujeme za skálu, ale pouze za malé kameny. Nicméně, žádný malý kamének není zbytečný, naopak. V Ježíšových rukou se i ten nejmenší kámen stává cenným, protože jej zvedá, něžně na něj hledí, opracovává ho svým Duchem a dává na správné místo, Každý z nás je takovým kamínkem, ale v Ježíšových rukou se stáváme součástí budovy církve. A my všichni, ačkoli jsme maličcí, jsme „živými kameny“ - neboť jakmile Ježíš vezme do rukou tento svůj kamínek, vezme ho za svůj, oživí ho a naplní životem Ducha svatého, životem svojí lásky - a tak se nám dostává místa a poslání v církvi, v tomto společenství života, tvořeném mnoha nejrůznějšími kameny,
 z nichž vyrůstá jediná budova ve znamení bratrství a sdílení.

Ježíš chtěl, aby Jeho církev měla také viditelný střed společenství v Petrovi - jenže ani Petr není obrovským kamenem, nýbrž kaménkem, který Ježíš uchopil a učinil středem společenství - v Petrovi a v těch, kteří jej následují v odpovědnosti téhož primátu a kteří jsou od začátku spatřováni v biskupovi Říma, města, kde Petr a Pavel vydali svědectví svou krví.

Svěřme se Marii, Královně apoštolů, Matce církve. Ona byla ve večeřadle poblíž Petra, když Duch svatý sestoupil na apoštoly a vybídl je, aby vyšli ven a hlásali všem, že Ježíš je Pán. Ať nás dnes naše Matka podpoří a provází svojí přímluvou, abychom plně uskutečňovali onu jednotu a společenství, za které Kristus a apoštolové prosili a dali svůj život.

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.