Radost ze spásy se rodí v každodenním životě

Zpráva o narození Jana Křtitele přichází ve chvíli, kdy se Zachariáš chystá
k bohoslužbě v chrámové svatyni, zatímco shromážděný lid čeká venku. Zvěstování Ježíše se však odehrává na odlehlém místě v Galileji, v marginálním městě s nevalnou pověstí v anonymitě domu jedné dívky jménem Maria.

Tento nikoli bezvýznamný kontrast signalizuje, že nový chrám Boží, nová setkání Boha s Jeho lidem se budou konat na místech, kde bychom to normálně nečekali, na okraji, na periferii. Tam se budou scházet a setkávat; tam se Bůh stane tělem, aby již od lůna svojí Matky putoval spolu s námi. Od nynějška už nebude přítomen na místech vyhrazených pro některé lidi, zatímco většina jich čeká venku. Nic a nikdo mu nebude lhostejný, žádná situace nebude zbavena Jeho přítomnosti: radost ze spásy začíná v každodenním životě domu nazaretské dívky.

Bůh sám je Tím, kdo má iniciativu a – stejně jako to učinil s Marií - vstupuje do našich domů, našich každodenních zápasů, plných úzkostí i tužeb. A právě
v našich městech, školách, univerzitách, náměstích a nemocnicích zní ta nekrásnější zvěst, kterou můžeme slyšet: „Raduj se, Pán s tebou!“. Tato radost rodí život, rodí naději a stává se tělem tak, že hledíme k zítřku a hledíme si druhých. Tato radost se stává solidaritou, pohostinností a milosrdenstvím vůči všem.

Stejně jako Maria můžeme pocítit úlek. „Jak se to stane“ v této době, která je plná spekulací? Dnes se spekuluje s životem, s prací a s rodinou. Spekuluje se
s chudými a s migranty; spekuluje se s mladými a s jejich budoucností. Zdá se, že všechno se redukuje na čísla, a na druhé straně je každodenní život mnoha rodin vystavován vratkosti a nejistotě. Na mnohé dveře klepe bolest, mezi mladými lidmi roste nespokojenost z nedostatku reálných příležitostí a všude kypí spekulace.

Jenže Bůh stejně jako včera hledá spojence, nadále hledá muže a ženy schopné věřit, pamatovat a cítit se součástí svého lidu, aby spolupracovali s kreativou Ducha svatého. Bůh nadále prochází našimi čtvrtěmi, našimi ulicemi a kamkoli se vydává hledat srdce, která jsou s to slyšet Jeho pozvání a ztělesnit je tady
a teď. Parafrází svatého Ambrože z jeho komentáře k této pasáži můžeme říci: Bůh nadále hledá taková srdce, jakým je to Mariino, tedy schopná věřit
i za zcela mimořádných okolností. Pán ať v nás rozhojní tuto víru a tuto naději.

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.