Církev a věda
V předchozí části našeho cyklu jsme hovořili o církvi, jako o ničitelce kulturních hodnot antického světa. Hovořili jsme o nepřátelském postoji císaře Theodosia k antické filosofii, o zničení Alexandrijské knihovny davem zfanatizovaných křesťanů, apod. Nyní se chceme na věc podívat z opačného úhlu pohledu. Církev totiž byla i ochránkyní kulturních hodnot. Minule jsme svou pozornost soustředili převážně na křesťanský východ, ale nesmíme opomenout osobnosti křesťanského západu. Představíme osobnost svatého Ambrože Milánského, svatého Augustina a papeže Lva Velikého, který stál u okamžiku zhroucení římského impéria. Našli by se v té době nějaké osobnosti, které zachraňovaly trosky vzdělanosti z hroutící se říše a stali by se pomyslným mostem mezi světem antiky a středověku?
Přínos křesťanství a církve pro lidstvo v běhu dějin bývá hodnocen různě. Církev někdy bývá označována jako tmářská, někdy jako brzda veškerého pokroku. Na druhou stranu ale můžeme nalézt tvrzení, která ji chválí za její přínos pro kulturu a vzdělanost lidstva. Hovoří se o tom, že na křesťanských základech stojí celá evropská civilizace. Žádný obraz dějin ale nelze vnímat ostře černobíle, a proto jsme pro vás připravili seriál dvanácti dílů, který se pokusí objektivně poukázat na danou problematiku. Hostem vzdělávacího cyklu Církev a věda je církevní historik Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Prof. PaedDr. Martin Weis, Th.D. Slovem provází redaktor Petr Pospíšil.