Církev a věda

Církvi se od dob císaře Theodosia Velikého vyčítá nepřátelský a bojovný postoj k antické filosofii a helénským kulturním hodnotám. Nakolik je toto tvrzení pravdivé? Jak si máme vyložit zničení známé alexandrijské knihovny davem zfanatizovaných křesťanů? A jak se po této kauze vyvíjel vztah křesťanských imperátorů k zanikajícímu pohanství? Náraz četných kmenů při stěhování národů přispěl k zhroucení západní části kdysi světovládného římského impéria. Znamenalo to zánik kultury a vzdělanosti, nebo můžeme nalézt alespoň nějaké snahy o uchování tohoto dědictví budoucím generacím?

Přínos křesťanství a církve pro lidstvo v běhu dějin bývá hodnocen různě. Církev někdy bývá označována jako tmářská, někdy jako brzda veškerého pokroku. Na druhou stranu ale můžeme nalézt tvrzení, která ji chválí za její přínos pro kulturu a vzdělanost lidstva. Hovoří se o tom, že na křesťanských základech stojí celá evropská civilizace. Žádný obraz dějin ale nelze vnímat ostře černobíle, a proto jsme pro vás připravili seriál dvanácti dílů, který se pokusí objektivně poukázat na danou problematiku. Hostem vzdělávacího cyklu Církev a věda je církevní historik Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Prof. PaedDr. Martin Weis, Th.D. Slovem provází redaktor Petr Pospíšil.

Vzdělávací cykly – nabízíme k pos­le­chu v pátek ve 20.15 a v neděli 10.30.