Na začátku pořadu zazněla úvaha o adventě jako o "novém začátku" pro každého i pro každou situaci z knížky Petra Vrbackého "Těšit se je nejhezčí".

Pak jste mohli slyšet o novém křesťanském časopisu pro ženy, který je zatím vydávaný pouze v elektronické podobě, ale v pdf formátu a zdarma, takže si jej zájemkyně mohou i vytisknout. Jmenuje se "Tabita". Podrobněji o něm v rubrice Tipy.

Zajímavé odpovědi na SMS otázku pro posluchačky: Jak se vyrovnáváte s chutí gruntovat před vánoci, jaký na to máte názor nebo zkušenost? hledejte na konci článku. 

Telefonická soutěž proběhla o oblékací hru Panáčci od Granny, kterou také můžete najít podrobněji popsanou mezi našimi tipy, odpověď na otázku "...jak se jmenuje součást skotského mužského národního kroje - pruh skládaného sukna, který se upevní kolem pasu páskem" veděla hned posluchačka Vlaďka.

Pak už následovaly tipy na uklízecí strategie pro domácnost, jak uklízet a připravovat se na vánoce s dětmi a také jak si udělat půldenní úklid zevnitř.

Vlastní téma:

Úklidové strategie: kvůli vám a dnešnímu tématu jsem prolistovala pár časopisů pro ženy, kde se nabízí spousta nápadů jak ten předvánoční shon zvládnout. Někde rovnou nabízeli placené úklidové služby, jinde vymýšleli, jak na úklid vyzrát tím, že si koupíte vánoční cestu na Havaj. Jinde nenápadně sepsali větší množství úklidových prostředků a pomůcek, které když si zakoupíte, uklidí za vás téměř samy. Jinde vytáhli staré babské rady hraničící s recepty na výrobu dynamitu aneb jaký roztok namíchat ze soli a octa, aby se dlaždičky leskly jako zrcadlo… Jinde vám poskytli návod geografického charakteru, který s kompasem, mapou příbytku a buzolou nemůžete splést – stačí prý, když bude uklízet odshora dolů a od nejvzdálenějšího konce příbytku směrem ke dveřím. A v jednom článku rovnou doporučili návštěvu psychologa... Nakonec mě neustálé povzbuzování typu – neuklízejte a jděte radši do kina nebo: pokud uklízíte průběžně, nechte gruntování a okna na jaro, a nebo - zapojte do úklidu celou rodinu... vyprovokovalo k hlasitému protestu typu – ale já fakt potřebuju nějak uklidit a nemám nikoho, kdo by to za mě udělal, vy chytráci! Až můj zrak padl konečně na to pravé. Jedna rozumná osoba (byla to myslím psycholožka, ale jméno si nepamatuji) radila, že se má člověk, tedy žena, posadit před kus bílého papíru a napsat si, co opravdu od vánočních svátků očekává a co by chtěla zvládnout. No schválně – vemte si inzerovaný obyčejný list papíru a zkuste si samy pro sebe zodpovědět moje otázky:

Kolik volných dní mám na důkladných úklid všech místností včetně sklepa a balkónu?

Kolik mi pomůže lidí?

Jak dokonale na procenta to musíte zvládnout? (jen troškař by šel pod stovku)

Od kolika stupňů pod nulou budu mýt venku okna?

Kolik umyju dveří, klik a okenních parapetů (vynásobte počtem týdnů do vánoc, prach padá častěji než sníh)?

Kolik druhů cukroví musí sníst každý člen rodiny, měřeno na plechy a kilogramy?

Z kolika chodů bude sestávat slavnostní jídelníček na Štědrý den, Boží hod i na Štěpána?

Kolika bohoslužeb se musíme každý den zúčastnit?

Kolik členů rodiny dostane dárek?

Budu dávat dárky i padesáti kolegům z práce? Jaké?

Kolik navštívíme během svátečních tří dnů příbuzných (zaokrouhlete na desítky).

Kolik denně a jakých shlédnu pořadů v televizi?

Co všechno nakoupím, přichystám a nazdobím, abych vytvořila tu pravou vánoční atmosféru? Napište si přesnou a štědrou částku. (zaokrouhlete na tisíce)

Tak, a teď to sečtěte, vydělte počtem svých rukou, velikostí obsahu peněženky, reálným odhadem rodinných vztahů a životní situace, množstvím sil a řekněte si, jestli to všechno opravdu chcete a potřebujete. Jestli vám to stojí za to! Pokud ano, a skutečně potřebujete mít všechno a ještě k tomu pod kontrolou, připravte se na to, že vám během čtrnácti dnů zřejmě vyvstane pěna u úst nebo vám lidově řečeno bouchnou saze ve vlastních kamnech tak, že pošlete vánoce i celou rodinu do háje… nebo ještě někam do horších míst.

Teď prosím ten papír zmačkejte a zahoďte, vezměte nový. Čekají vás pouze čtyři, ale podle mě důležité otázky:  

První – Co opravdu očekávám od vánoc?

Druhá – Co k tomu potřebuji já a moje rodina?

Třetí – Kolik asi peněz můžu vynaložit na to, co chceme?

Čtvrtá – Kolik času denně nebo týdně můžu nebo chci na přípravu vynaložit?

Pokud si poctivě dokážete rozvážit své možnosti/ kontra přání a očekávání/ a dokážete je reálně konfrontovat se situací, ve které žijete, nemůžete nic důležitého opomenout. Třeba zjistíte jako já, že úklidu nechcete věnovat víc než jeden víkend, pečení dvě odpoledne a výzdobě jeden celý den.

Teď vám k předvánočnímu bilancování přeji, kromě zdravého rozumu, aby vás neminula ta pravá vánoční radost, i když se navzdory plánům a přípravám jistě něco hodně nepovede a pokazí. Ježíš se narodil do lidské bídy a bolesti a lidé chudí, životem stíhaní se mu šli poklonit jako první. Nevím kolik mezi nimi bylo dokonalých a se sebou spokojených, vzorných, dokonalých matek a hospodyněk. Asi žádná. Tak ať se u jesliček ve zdraví sejdem!

Jak zapojit do svátečních příprav děti?

- zapojit je do úklidu – oznámit předem co od nich čekáte, jak dlouho to bude trvat a pak jim nabídnout odměnu – oblíbené jídlo nebo činnost, jednotlivé úkoly rozdělovat podle věku a raději na menší úseky za jejichž splnění se snadněji chválí

- soustředit se na proces, ne na výsledek, snížit přiměřeně požadavky na výkon (společné pečení cukroví je lepší než prvotřídní kousky o samotě v jednu v noci, v našich očích málo vyluxovaný koberec pod stolem stejně druhý den musíte uklidit znovu, že?)

- dejte jim na starosti výzdobu – papírové ozdoby na pár větvích ve váze udělají parádu vždycky, inspiraci najdete v dětských časopisech typu Sluníčko, Méďa Pusík nebo na tvořivých webech pro děti.

Tip na úklid zevnitř aneb půlden pro sebe

Napadlo mě víc možností -  např. jednodenní duchovní obnova. Domluvit se s pěti až deseti známými či kamarádkami za farnosti, které by určitě přišly, požádat pana faráře, aby vaší skupince věnoval dvě promluvy na faře s tím, že po promluvě se jde v tichosti na hodinu do kostela. V sousední farnosti to tak k velké spokojenosti zúčastněných ženy zorganizovaly a manželům, aby to nebylo líto, domluvily s panem farářem sportovně rekreační den po novém roce.

(Byla to zajímavá zkušenost - ženy si před vánoci našly čas pro sebe a strávily ho v ryze ženské uklidňující společnosti, kde se dočkaly i duchovní promluvy. Chlapi s velkou slávou odjeli na víkend, aby si ověřili, že v tom nejsou sami. Užili řečí o sportu a politice, proběhli se ve sněhu, užili synů, stolních her i společné modlitby s panem farářem a vrátili se občerstvení, že je konečně níikdo neorganizoval a přece vše fungovalo)...

Další z možnost: je najít si na internetu stránky třeba Charismatické obnovy a objednat si adventní přednášky P. Vojtěcha Kodeta z roku 2009, nebo najít si vhodný článek na www.vira.cz, nebo otevřít pěknou knížku s úvahami osvědčeného autora nebo si zakoupit CD s promluvami otce Halíka v nějakém křesťanském knihkupectví a pak si zařídit trochu času jen pro sebe.

Když zkusíte domluvit půlden s hlídáním – nemohly by jet děti k babičce nebo tetě pomáhat s pečením vánočního cukroví? Nebo vyrazit jen s tatínkem na půldenní výpravu do lesa či k příbuzným?

A pak už stačí jenom připravit si místo, kam si v klidu sednete (nejlépe takové, odkud nebude vidět žádná rozdělaná práce), uvařit si šálek dobrého čaje, sednout si, natáhnout časomíru a … půl hodiny poslouchat. A pozor, nejdůležitější prvek celé akce následuje až potom. Zní: pak půl hodinu v klidu a tichu sedět – bez jakékoliv další činnosti. Nechat v sobě slyšené doznít. To byste se divily, jak takováhle půlhodina naordinované nečinnosti osvěží ducha i tělo. Protože během dne musíte neustále někoho hlídat, promýšlet plány a vykonávat spoustu činností, není obvykle čas se zastavit a člověk se cítí zavalený. Tenhle krásný a těžký úkol (PŮLHODINA NEČINNOSTI) dal jeden kněz kamarádce s třemi malými dětmi jako pokání s tím, že má zakázáno se i plánovaně modlit. Prostě chvíli jen tak být s rukama v klíně bez toho, abychom byly užitečné. Být chvíli pouze naživu a nebrat všechno (včetně sebe) tak vážně! Je to velmi osvěžujcí!

Zajímavé odpovědi posluchaček na SMS otázku: Jak se vyrovnáváte s chutí gruntovat před vánoci, jaký na to máte názor nebo zkušenost?

* Dobrý den, s malými dětmi těžko stíhám i běžný úklid, natož nějaký nadstandard. Ale přesto – píšu si plán práce na den nebo týden, něco píšu na leden, pak odškrtávám nebo spíš opíšu na další týden… Snažím se myslet na to, že nejde o výkon! A že světlo přijde i do našeho chlíva. Katka

* Do toho, co mě opravdu nebaví, se musím vrhnout po hlavě. Prvně si řeknu, že nemusím stihnout všechno a pak mě příjemně překvapí, když to všechno stihnu. S Boží pomocí je i to nemožné možné. Lenka

* I já někdy propadám zoufalství, že to doma snad nikdy nezvládnu uklidit aspoň tak, aby ten Ježíšek měl kam donést stromeček, hlavně když vidím všechny sousedky v důchodu, jak leští okna a u nás je to stále jak boj s větrnými mlýny! A pak se mě Honzík zeptá, jestli to u sousedů mají taky tak hezké, jako my doma... Tak přeji hezký úklid, abyste se doma cítily hezky. Růžena.

* Letošní gruntování jsem přizpůsobila rok a půlletému synovi a konci těhotenství – co bude, to bude. Za dva týdny jsme spolu s malým stihli hloubkový úklid kuchyně – vytahování hrnců atd. – to ho bavilo. Tento týden věnujeme výrobě dárků. A příští týden kdo ví, možná porodnice! Monika

* Dřív jsem se snažila stihnout před vánocemi vše, ale na Štědrý den jsem usínala únavou. Dnes vím, že to o dokonalém úklidu není a snažím se být víc v klidu. Danka

* Já gruntování stále odkládám a dělám všecko, jen ne uklízení. Pak si řeknu – tolik jsi toho zvládla, tak to snadno i uklidíš! Marie

* Já mám hranici – úklid v listopadu, pečení v prosinci, dárky tatínek. Co se nestihne, není. Hlavní je klid doma. Ukazuji dětem, co je to adventní očekávání. Katka

* Jak udržet gruntovací nadšení? Nevím, ale uklidňuje mě, že to vše opravdu nemusím stihnout do vánoc, takže každý den udělám něco – kousek domu uklidit zkouším a vždycky si vyčítám, že se nedržím hesla, že snadnější je pořádek udržovat, než jednorázově velký grunt. Díky za pořad – to potěší, slyšet, že to i ostatním s úklidem vázne. Michaela

* Jako dítě jsem zažívala předvánoční úklidové a pečicí šílenství a Štědrý den jsem vnímala jako „cílovou pásku“, po jejímž protržení se konečně v klidu svalíme k pohádkám a vyjíme, co se s křikem nachystalo. Díky těmto hlubokým zážitkům z dětství se ve své domácnosti snažím tohle nedělat – uklízím průběžně jako obvykle, upekla jsem s dětmi jen dva druhy cukroví, dárky jsme stihli zařídit většinou už dřív a užíváme si klid adventu. Snad mi to vydrží i v dalších letech. Zatím jsou děti malé (4,5 a 2,5) a držím se hesla – binec v bytě, šťastné dítě. Pokojný advent! Tereza

* U mě je to s úklidem, nejenom s tím vánočním, vždycky tak, jak dá Pán Bůh. Už jsem upustila od svých upjatých představ, kdy se všechno muselo uklidit a připravit přesně tak, jak jsem chtěla. Ráda uklízím, mám ráda pořádek a útulné prostředí. Jsem přesvědčená, že to, jak to vypadá kolem nás, vždycky aspoň trochu vypovídá o tom, co je v nás, nějak se to odrazí. Ale Ježíšek se narodil v chudé stáji či v jeskyni. Myslím, že nejdůležitější je vyčistit naše srdce opravdu dobrou svátostí smíření, aby se u nás Ježíšek cítil dobře, stejně tak jako naši bližní. Helena

* Pěkný adventní den. Určitě je dobré si to alespoň trošku časově rozvrhnout, není dobré to nechat nahodile. Pak zjistíme, že už je velmi málo času na úklid, pečení, koupi dárků… já už se snažím průběžně vše skloubit. Jak mi všechno zůstane na poslední chvíli, jsem pak nervózní a uštvaná. Každým rokem se snažím toho vyvarovat, většinou to ale dopadne stejně. Doufám, že letos to bude o píď lepší. Věrka

* My jsme letos vsadili na úklid v sobě, připravili dětem vlastní adventní kalendář s úkoly, které jsou i pro nás rodiče, úklid vezmeme jen povrchově, hodně pečem, neb nás to baví. Miriam

* Snažím se, aby bylo uklizeno a slavnostně vyzdobeno, ale také se snažím to nedělat za každou cenu, důležitější je být v pohodě a šířit pokoj. A už vůbec nedělám takové to pořádné gruntování... ale naučila jsem se to až s léty a zkušeností. Kéž se nám daří šířit pokoj a radost, i když nemáme hotové všechno to, co jsme chtěli zvládnout. To je to někdy těžké! Pěkný advent. Jana

* Uklízím nerada a tak jsem ráda, že na to díky miminku (čtvrtému) nemám ani čas – jisté alibi! Ale je třeba pořádně vygruntovat v srdci, na to žádné alibi nemám a to je dobře. Požehnaný advent i Vánoce přeje Blanka

* Uklízím průběžně celý rok. Beru to jako pracovní meditaci, proto mě vánoční úklid nezaskočí. A to mám dvě zaměstnání a spoustu koníčků. Přípravy na vánoce u nás začínají již v listopadu a nyní mám vše hotovo, prožívám pěkný advent:)

* Se třemi dětmi snad ani dokonale uklidit nejde, důležitější jsou chvilky s celou rodinou, ale i chvilky s každým dítětem zvlášť. Maminka Anna

* Úklid se třemi dětmi je náročný! Děti rády zdobí byt, letos se pustily do vystřihování betléma, takže uklízení je vidět-všude jsou odstřižky!Je to ale veselé! Hanka