Pohlednice – beatifikace 14 františkánských mučedníků

Z tiskové konference konané ve středu 10. října 2012 na Arcibiskupství pražském vyřizujeme nejprve pozvání na slavnostní mši svatou od pražského arcibiskupa.

Kardinál Dominik Duka zdůraznil zejména výzvu, kterou blahoslavení františkáni dávají dnešku – lidem žijícím ve světě celebrit, úspěšných sportovců, naříkajících nad tím, že chybí osobnosti a morální vzory: "Zmínění františkáni jsou hodni následování pro jejich zásadovost. Položili život za své přesvědčení, zásady, víru, druhé. Tito lidé zůstali věrni svému ideálu. Ostatně i dnes si vážíme těch, kteří vydali život za druhé."

Františkánský provinciál Jeroným F. Jurka připomněl, že proces příprav blahoslavení 14 pražských mučedníků začal již v 17. století, byl několikrát přerušen – naposledy v 50. letech dvacátého století, aby byl po pádu komunistické totality znovu obnoven a po více než 400 letech doveden do zdárného konce. Jaký význam má blahořečení pro současnou komunitu České provincie menších bratří františkánů?

Biskup Jednoty bratrské Jan Klas pohlédl na františkánské mučedníky z ekumenického hlediska. Přítomným zástupcům pořadatelů oslav beatifikace mj. popřál, „aby beatifikace nebyla jen otázkou jednoho dne, ale obecně se stala novým začátkem pro hledání pokory, chudoby, lásky či pravdy, impuls pro nasměrování k podstatě.“

Rovněž zdůraznil, že františkánští bratři se stali obětí politického boje a ambicí Rudolfa II. Tehdy se nevedla žádná náboženská válka a pasovská vojska (z jejich řad pocházeli vrazi mučedníků) přináší smrt napříč konfesemi. Jan Klas vidí ve smrti Pražských mučedníků jasný vzkaz: „Smrt 14 františkánů je mementem toho, abychom se vyvarovali rozdmýchávání jakékoli nenávisti. Františkáni přinášeli smíření, naději; nechť tyto hodnoty jsou závazkem a vzorem.“

Na to navázal i historik Vít Vlnas, který ve svých poznámkách mj. označil připomínané mučedníky za „14 prvních obětí vzplanutí náboženské intolerance, která se následně šíří v globálnějším měřítku.“

Novinářské konference se zúčastnili i autoři uměleckých předmětů, které jsou nutné pro vlastní beatifikaci. Malíř Tomáš Císařovský je autorem velkého obrazu.

Architektka Martina Portyková vytvořila návrh relikviáře. 

Autora pamětního listu Václava Sokola a medailérku Miladu Othovou spojuje, dle jejich slov: "nejen radost z toho, že se na uvedeném díle mohli podílet, splnění určitých snů, vědomí velkého závazku pro tvůrce uměleckého artefaktu k takovéto události, ale konečně i vděk za to, že dostali příležitost se zabývat tímto specifickým tématem".