Kromě redakční práce v Proglasu, kde má na starosti především folklor (Folklorní okénko, Folklorní sedmička, Voničky) a nadžánrový pořad Čaj do páté, funguje jako nezávislá publicistka (kultura, především hudba a literatura). Mnoho let byla externí redaktorkou Radia Zlín i hudební redakce Českého rozhlasu Brno (pro ČR Brno - vlastní pořady Moje ranní hudba a Hudební slovníček, Folklórní notování, Putování s hudci, Putování za folklórem; pro ČR Vltava - pořady v rámci cyklů Metamorfózy tradice a Etnická hudba na vlnách Vltavy, pro ČR Praha - cyklus příspěvků v rámci projektu Pozpěvování). Příležitostně spolupracuje s Českou televizí Brno (Folklorika, Na moll). Píše pro webový portál Brno město hudby. Pro vydavatelství Indies Scope Records sestavila šest z celkových osmi CD Antologie moravské lidové hudby, pro Indies Happy Trails album Vlasta Grycová: Balady a písně milostné. Připravuje cestovatelské přednášky a výstavy (Indický Rajasthan očima Evropanky, Ostrovy jižní Dalmácie), Pro Židovské muzeum a Židovskou obec Brno připravila cyklus přednášek Domy věčnosti o židovských hřbitovech Moravy a Vysočiny; vydala knihu Zahrady života (moravské židovské hřbitovy ve fotografiích). Ráda cestuje, fotografuje a potkává zajímavé lidi.
V páteční Voničce si poslechneme písně, které provázejí slavné velikonoční procesí "Za křížem" (Za križem), které se jako projev lidové zbožnosti koná každoročně na ostrově Hvaru. Procesí "Za křížem" se koná již po nejméně 500 let vždy v noci ze Zeleného čtvrtka na Velký pátek. Účastníci procesí vykonávají dvacetikilometrovou cestu mezi obcemi Jelsa, Pitve, Vrisnik, Svirče, Vrbanj a Vrboska. Z každého místa vychází ve 22 hodin jeden průvod po určené trase ve směru hodinových ručiček, ale navzájem se nesmějí potkat. Do místa, odkud vyšel, se vrací kolem 7. hodiny ráno. Je to lidové procesí – není vedeno kněžími, ti jen procesí v jednotlivých místech vyprovázejí a vítají ve svých kostelech. Nalaďte si Voničku v pátek 3.dubna v 10:30.
Název pašijový týden vychází z biblických vyprávění sepsaných Ježíšovými apoštoly. "Passio"znamená v latině utrpení. Tzv. Svatý týden začíná Květnou nedělí a končí Velikonoční nedělí neboli Božím hodem velikonočním, tedy vzkříšením Ježíše Krista. Celkem ho tedy tvoří osm dní, i proto se mu říká oktáv. Jednotlivé dny mají své názvy, podle toho, co si lidé připomínají: Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá (sazometná) středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční. Velikonoční pondělí, které následuje po Božím hodu velikonočním, není součástí svatého týdne, v Česku ale patří k Velikonocům a je státním svátkem. Dny pašijového týdne mají své významné místo také v tradiční lidové kultuře. O zvycích těchto dní vám budeme vyprávět ve Folklorním okénku ve středu svatého týdne v 16 hodin.
18. února 2001 zemřel Zdeněk Borovec - jeden z nejplodnějších českých textařů a libretistů:vytvořil přes dva a půl tisíce písňových textů. Spolupracoval s celou řadou skladatelů populární hudby jak na jednotlivých písních, tak také na muzikálech, filmové a divadelní hudbě. Psal pro řadu špičkových popových interpretů (Hála, Matuška, Olmerová, Vondráčková, Korn, Rottrová, Zagorová) a mnoho jeho textů patřilo dobovým hitům. Dvoudílnou hudební vzpomínku připravila Helena Bretfeldová.
23. března 2021 odešla na věčnost Carmen Mária Farkašová-Čelková, herečka a zpěvačka, kterou jsme znali pod uměleckým jménem Hana Hegerová. Dáma, která si podmanila pařížskou Olympii, vdechla život písním Petra Hapky i francouzským šansonům s texty Pavla Kopty i Michala Horáčka. Vždy svá, nezaměnitelná. Dáma. Prostě Paní. Písním nedávala pouze hlas - dávala jim celou svou duši. První díl hudební pocty připravila Helena Bretfeldová.
Svatého Josefa známe jako manžela Panny Marie a pěstouna Syna Božího - Ježíše Krista. Jeho památku slaví celý římskokatolický svět 19.března; jako světce ho ctí také církev řeckokatolická, starokatolická, koptská a pravoslavná. Svatý Josef je patronem šťastné (pokojné) smrti a též řady profesí pracujících se dřevem (tesařů, truhlářů, řezbářů, bečvářů a kolářů). Jeho symbolem je bílá lilie jako atribut duchovní čistoty. V lidové slovesnosti se jeho jméno objevuje v duchovních a vánočních písních, koledách, ukolébavkách i rozverných popěvcích.