Myšlenka na den
Včera jsem si jen tak brouzdala po sociální síti a prohlížela si hezké fotky. Mám ráda záběry oblohy, mraků či západů slunce v krásných přírodních scenériích. Stejně tak mě okouzlují fotky květin, šálků kávy nebo čaje, umně prostřené stoly a krásné interiéry pokojů nebo zahrad. Odpočívám u pouhého prohlížení té krásy, když zrovna nemůžu nikam ven do reality. Hleděním na hezké věci se nějak uvnitř posiluju, abych i já vydržela být milá, klidná, soucitná a trpělivá. Jsem si jistá, že kdybych se ve chvílích odpočinku musela dívat na smetiště, nepořádek, nesoulad a nečistotu, byla bych nervózní, popudlivá a protivná. Včera jsem narazila na zvláštní fotky zvláštního fotografa.
Nedokážu plně vyjádřit podivuhodnou atmosféru těch záběrů. Byla to zátiší, ovšem žádné porcelánové šálky, žádné kytice ve džbánech nebo ptáčci v napajedle, nic roztomilého. Na jedné fotografii byl zachycen kus starého dřeva s podivuhodnou kresbou osvícený prchavým paprskem světla, o němž jsem si byla jista, že za vteřinu pohasne, ačkoli jsem to nemohla vědět. Na jiné fotce byla poškozená socha anděla ze starého náhrobku, jehož oduševnělou tvář jako nejvzácnější šperk zdobí pavučina s drobounkými perlami rosy. Na jiném záběru se uschlé květy růží vpletly do ornamentů rezavé kované mříže starého plotu nebo brány v touze prodrat se výš a zahlédnout. Z těch fotek jsem cítila pokoj, smíření, odevzdání se. Ani jedna z těch, co jsem viděla, nebyla nějak veselá, radostná nebo pozitivní, přesto nepůsobily tísnivě. Zářila z nich tichá naděje, že to bude nakonec dobré. Může to třeba trvat, bude to asi bolet, ale všechno skončí dobře. Bolest je pomíjivá, krása také zanikne, všechno jednou uvadne a zrezaví, ale láska, ta trvat nepřestane. Mimoděk jsem cítila, jak se v duchu začínám modlit. Jako bych se chtěla připojit k tomu, co svými fotografiemi říkal jejich autor, a vyjádřit slovy, jak jsem jim porozuměla. Ty fotky byly modlitbami. Ten chlap se modlí foťákem, napadlo mne. Musím se podívat, kdo to vlastně je.
Mělo mě to napadnout. Byl to duchovní, dokonce biskup.
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.
