Svátek
Svátek slaví sv. Vincenc
Svatý Vincentius se narodil na sklonku 4. století v dnešní španělské Huesce. Stal se jáhnem a působil ve službách svatého Valeria, biskupa z Caesaraugusty (dnešní Zaragoza). Byl zatčen a uvězněn ve Valentii a podroben krutému mučení ve snaze donutit jej ke zřeknutí se Krista. Bylo mu nabízeno, že bude propuštěn, vhodí-li knihu Písma do ohně. Odmítl.
»Jáhen Vincentius měl odvahu k tomu, aby mluvil, a sílu k tomu, aby trpěl. Nikdo ať nepočítá jen sám se sebou, když promlouvá. Nikdo ať nedůvěřuje jen svým vlastním silám, když se potýká s pokušením. Bůh totiž dává moudrost, aby člověk dobře mluvil a dává sílu, aby mohl snášet zlo.«
(promluva sv. Augustina o sv. Vincentiovi)
Svátek slaví Slavomír
Je to jméno slovanského původu a vyskytuje se i ve starší polštině a bulharštině. Podle významu je nosí člověk, jenž „slaví mír“. Slavomíra najdeme v různých pověstech a pohádkách, ale po známější historické osobnosti bychom pátrali marně. Podobný osud má Mnislav, staré české jméno, vykládané jako „pomni své slávy“, jinak řečeno „pamatuj na svou slávu“. Z Mnislava je prý vytvořen i zkrácený tvar Mnata či Mnatek.
