Myšlenka na den
Miluju meruňky. Vždycky jsme měli doma na zahradě několik stromů a sklízeli z nich spoustu plodů. Nepamatuju si, že bych se jich někdy dokázala přejíst. A to jsem jich snědla určitě tunu. Přesto na jednu meruňku si budu vždycky pamatovat. Nebyl to plod z naší zahrady, nebylo to doma, bylo to na návštěvě u kamaráda, který bydlel na podnájmu v přízemí rodinného domu se zahradou. Taky tam rostla meruňka, bylo léto a na větvích stromu se slibně vybarvovaly krásné velké plody.
Seděli jsme s pár přáteli na lavičce na zahradě a probírali jsme nějaké strašně vážné a zásadní problémy. Nevím už, o čem jsme mluvili, možná o vlivu individuálního stravování na stav planety obecně, ale zřetelně si pamatuju, jak za námi přišel pan domácí a donesl nám misku s meruňkami, pro každého jednu. Náš kamarád s díky misku převzal a všichni jsme čekali, že nám nabídne. Těšila jsem se na čerstvě utrženou meruňku, jak ji rozpůlím, vyndám z ní pecku a jednu polovinu si hned nacpu do pusy. Ta druhá půjde rychle za první a peckou se pak pokusím trefit do sudu na dešťovou vodu, co stál u nedaleké kůlny. Ovšem nestalo se to. Kamarád přidržel misku s meruňkami a řekl, že si je sníme později a že to bude krásné. Obratem se vrátil k původnímu tématu hovoru a nedal nám šanci protestovat. Čekala jsem, co s těmi meruňkami podnikne, mně by byly přišly luxusní k jídlu už tak, jak byly. Dočkala jsem se.
Skoro navečer po zdlouhavé disputaci jsme se přesunuli do kamarádova pokoje, který byl pohroužen v šero. Jednak to bylo staženými roletami, jednak určitou pochmurností jeho zařízení. Řekl nám, ať se posadíme, že to za chvíli bude. Popsal nám, co s tím ovocem udělá a znělo to jako kdyby mluvil o sexu. Posuďte sami. Na malinkém talířku každý z nás dostal svou meruňku rozpůlenou a ozdobenou našlehanou smetánkou a poprášenou několika zrnky mleté skořice. K tomu byl přistaven šálek s trochou hutné temné silné kávy. Na stole hořela svíčka my jsme nábožně hleděli na ten výpravný proces. Velebnější konzumaci meruňky jsem nikdy předtím a zatím ani potom nezažila. Bylo to magické a nezapomenutelné. Myslím, že jsme společně vzdávali díky vesmíru za dokonalé plody země, za naše přátelství, a tak vůbec. Nikdy nečekám ráda na nic, zvlášť na jídlo ne, ale tady se to vyplatilo.
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.