Myšlenka na den

Dnes byl volný den. Nemusela jsem do práce. Mohla jsem dělat, co se mi jen zachtělo. A mně se zachtělo vařit. Spokojeně jsem obhlédla zásoby v ledničce a ve spíži. Ano, mám k dispozici materiál, který dokážu přetvořit ve skvělé jídlo. Někdy v běžném provozu vařím jen tak mechanicky. Prostě připravuju nějaké jídlo, které si můj milý v poledne ohřeje nebo sní studené. Nic zvláštního do přípravy nevkládám, jen svou péči a zodpovědnost. Když ale vařím v dostatku času a mohu se plně soustředit, je to svého druhu obřad.

Každou surovinu jsem brala do ruky s láskou a promýšlela, jakým způsobem ji upravím, aby co nejlépe vynikla její kvalita. Představovala jsem si, jak budou jednotlivé pokrmy ladit dohromady. Komponovala jsem estetické dílo podobné symfonii. Plánovala jsem, že bude obsahovat předehru – studenou polévku, hlavní věty vařené nové brambory s máslem a zelenou petrželkou, opékané kousky kuřecího masa, cukety a zelené fazolky. K tomu salát z rajčat, papriky a okurky, ochucený solí, olivovým olejem a pár kapkami balsamica. Možná přidám i codu, tedy nějaký lehký dezert. Vděčně jsem čistila zeleninu koupenou na trhu a myslela jsem na to, že vyrostla z hlíny, v paprscích slunce a v kapkách deště. Oceňovala jsem zralost, vůni a barvu rajských jablíček, salátových okurek a světle zelených paprik. Když jsem je krájela, připadala jsem si, jako bych tvořila umělecké dílo. Když to takhle popisuju, vypadá to praštěně, já vím, ale ve své prosluněné kuchyni jsem měla při přípravě oběda skutečně pocit, jako bych chystala posvátnou oběť. Každá dílčí operace musela probíhat s pozornou péčí, nesměly ji zakalit žádné negativní myšlenky, naopak vše muselo být doprovázeno láskou.

Nejsem bláznivá ezoterička a nevznáším se v oblaku emocí pravidelně, ale při tomto konkrétním vaření jsem prožila výjimečnou zkušenost. Příprava jídla může být bohoslužbou, pokud k tomu zaujmu takový postoj. Chystám jídlo pro ty, které nejvíce miluji. V nich chci uctít i samého Krista. Byl to povznášející zážitek už jen při té přípravě, co teprve, když jsme to společně jedli!

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.