Myšlenka na den

Když na jaře slaví své narozeniny můj muž, snaží se vždycky, aby se oslavy nepřeháněly. Nemá to rád. Jenže dostal jako rodinu nás tři. Mne a dvě dcery, které jsou v oblasti slavení naprosto po mně. Dokonce bych řekla, že mou vášeň pro oslavy všeho druhu ještě rozvinuly. Tak to má být.

Když byly ještě malé holčičky a žili jsme z tatínkova platu, neměly jsme nikdy dost peněz na pořádný dárek pro tátu. On je totiž z rozpočtu neuvolnil. Buď tam opravdu nebyly, nebo dárek pro sebe nepovažoval za rozumnou investici. Jenže to nás nikdy nezastavilo. Pořádaly jsme na jeho počest ty nejokázalejší zábavy a události, jaké nás jen napadly. Samozřejmě koncerty a divadelní představení, tím jsme začínaly. Hostiny, ty nemohly nikdy chybět. Jednou, to jsme fakt už nevěděly, co bychom mohly ještě vymyslet, některá z nás, tuším to byla Adélka, vykřikla: „Ples!“ A tak jsme uspořádaly k příležitosti tatínkových narozenin slavnostní ples na jeho počest. Manžel odmítá tančit zejména na veřejnosti. Ale s oběma dceruškami pravidelně v kuchyni tančíval mazurku. Tanec schválně pletl, ale to holkám nevadilo. Byl to jen důvod pro divoké chichotání a nové a nové opakování tance. Bylo tedy jisté, že alespoň jeden tanec na plese bude umět zatančit.

Největšímu zájmu samozřejmě byla vystavena otázka, co si kdo vezme na sebe, protože to je pro plesy otázka zásadní. Pak jsme vymýšlely výzdobu pokoje, občerstvení a hudbu. S oficiální královskou pozvánkou jsme si vyhrály opravdu do sytosti. Protože dcerušky byly ve věku, kdy viděly mnoho pohádkových plesů ve filmech nebo v televizi, perfektně tomu všemu rozuměly. Když ještě na oslavu přislíbila přijet i babička, byly dokonale spokojené. Nevím, jestli si oslavenec svou oslavu jaksepatří užil, my ano. Chtěly jsme mu tím říct, že je pro nás neskonale důležitý a že ho máme tak rády, že jen to nejbombastičtější a nejslavnostnější, co si umíme představit, je pro něj dost dobré.

Od té doby už plesy nepořádáme. Pochopily jsme, že dárek musí těšit především oslavence. Pokud netančí nebo tančí nerad, oslavovat ho plesem je riskantní. A tak raději plánujeme výlety do lesů anebo na hrady a zámky spojené s dobrým obědem. Táta dostává lístky pro celou rodinu na koncerty svých oblíbených kapel. Takový způsob slavení nám vyhovuje všem. Nikdo se nemusí přemáhat a jsme spolu rádi. (Na ten dávný slavnostní bál však nikdy nezapomeneme.)

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.