Myšlenka na den

Kontrast zesiluje efekt, to je známá věc. Když pořád něco slavíte, zevšední vám to. Půsty před hlavními svátky jsou skvělá věc. Často na to myslím, když pomine období vánočních nebo velikonočních oslav. Velikonoce jsou snadné. Po nich propuká jaro. To je sláva sama o sobě. Povánoční období je horší. Ještě není moc jiné radosti, jaro často s příchodem váhá a mně se zdá obtížné uklízet světýlka a nekupovat čokoládu. Přesto to udělám. Jinak by to nevyniklo.

Dynamika církevního roku mi pomáhá ještě více se radovat ze slavností. Dává totiž prostor se také neradovat a neslavit. Co by mohlo být lepším protikladem slavnosti než půst? Je to období, kdy si člověk odříká některá potěšení, aby svůj čas a pozornost věnoval jiným věcem. Nejíst maso není nic tak těžkého. Umím skvěle vařit i bez masa. Ale nepoužívat světýlka a svíčky, nemít na stole vždycky čerstvé květiny? To je půst. Nedoplňovat zásobu čokolády ke kávě? A káva? To je půst. Nedat si večer s manželem sklenku vína? To je půst. Místo toho se pomodlit za lidi a věci, kde je to potřeba? To je půst.

Abych byla přesná, toto všechno může a má být také potěšením, jen to nejsou oslavy. Ale vy mi jistě rozumíte.

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.