Myšlenka na den

„Vy máte v poslední době tak smutná kázání,“ řekla mi paní u pokladny v mém knihkupectví, když platila za knížku o vztazích. Překvapeně jsem na ni pohlédla. Občas u mne nakupuje, ale nemyslela jsem si o ní, že je křesťanka a netipovala bych, že právě ona bude poslouchat záznamy mých kázání. „Jak to myslíte?“ zeptala jsem se. Nemohla jsem si vybavit, co bylo na mém posledním kázání tak smutného. Mluvila jsem o manželství a vztazích, které k němu vedou. Neměla jsem dojem, že by to bylo nějak smutné.

A ona se rozvyprávěla o mnoha zkrachovalých vztazích ze svého okolí. O záplavě rozvodů, jimiž je obklopena. O zmatku a bolesti, které kvůli tomu prožívá. „Proč se to děje?“ ptala se. Popisovala mi, jak spousta jejích mužských přátel ve středním a starším věku vyměňuje své manželky za ženy o dvacet let mladší, šéfové si berou své asistentky a zbývají opuštěné manželky. Byla tím viditelně otřesená. A myslím, že se také bála. Protože její muž je jedním z šéfů a ona je manželka, která už dávno ztratila pel mládí, odchovala syny, těší se z vnoučat. Vypadá výborně, má styl a je vtipná. Jenže její věk jí nikdo neodpáře. Nezeptala jsem se, jakou má její muž asistentku. Nepátrala jsem, jestli je s manželem baví něco společně podnikat a jestli si pořád mají o čem povídat. Nějak to nešlo. Ukazovala mi v mobilu fotky vnoučat a byla z nich nadšená. Proto jsem se jí ani neptala, jestli si umí představit svůj život, jak by pokračoval, co by bylo jiné a co by zůstalo, kdyby ji muž opustil. Přišel další zákazník a přerušil náš rozhovor. Paní se rozloučila a odešla.

Pamatuju si, jak před několika lety mne úplně zmrazila zpráva, že jednu mou kamarádku, kterou jsem považovala za krásnou, něžnou, schopnou a mírnou osobu, opustil manžel pro jinou ženu. Brečela jsem lítostí a hrůzou. Když i ona, která mi připadá skoro dokonalá, je opuštěná, která z nás ostatních je v bezpečí? Nikdo nemůže ručit ani sám za sebe, že nikdy neudělá blbost. Nikdo nemůže mít jistotu, že ho jeho partner neopustí. Nevíme. Můžeme jedině důvěřovat Bohu, že nás bezpečně provede vším, co nás v životě potká. Vztah s ním je jediná jistota, která se nemůže otřást. On nikdy neumře, neodejde, neopustí.

Příště to té paní asi řeknu.

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.