Myšlenka na den

Kam jdete, když chcete někoho potkat? Nemyslím někoho konkrétního, to by byla jiná otázka, ale mám na mysli situaci, kdy chcete, aby vám někdo popřál dobrý den, nebo si s vámi na chvilku popovídal. Je totiž jasné, že když jste doma sami, tak si s nikým nepopovídáte. Musíte na místa, kde můžete někoho aspoň trochu známého nebo komunikativního potkat. Máte takové místo?

Když byla dlouhé týdny karanténa a já jsem nemohla chodit do práce, přemýšlela jsem o tom. Kam bych tak šla pro trochu toho lidského tepla? Když nic, tak obchod s potravinami je vždycky řešením, ale představovala jsem si něco trochu jiného. A přišla jsem na to. Je to park. Park s lavičkami, pískovištěm a dětskými prolézačkami, to je přesně to místo, kde někoho prostě musíte potkat. Pokud se ještě někde v blízkosti nachází cukrárna, pak je vyhráno. Vždycky tam někdo bude. Obdivovat dítě nebo pejska je celkem zaručený začátek delšího rozhovoru a ani se u toho necítím vlezle. Ráda se setkávám s lidmi. Vím, že je dokážu potěšit i povzbudit a totéž se mi dostává i od nich. Někdy se ani nemusí mluvit. Stačí úsměv, nohou zachytit zakutálený míč nebo vykulit oči na mimino v kočárku. Lidi si rádi povídají.  A já myslím, že i proto jsme na světě. Abychom byli ochotni se na sebe usmívat, povídat si, setkávat se, mávat si přes ulici a zažívat to teplo, které se rozlije kolem srdce, když se vám to povede.

Máte takové místo?

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.