Myšlenka na den

Kdybyste měli vyjmenovat tři věci, které vás v životě štvou, které by to byly? Já bych řekla, že mi vadí hloupé řeči, nechutné jídlo a chůze do kopce. Docela směšné, ne? Hloupé řeči se mohou neposlouchat nebo zarazit. Nechutné jídlo se dá dochutit nebo nejíst. Mám snadný život, tedy až na tu chůzi do kopce.

Můj drahý manžel má takový zvyk. Když jdeme z bodu a do bodu b a lze přitom jít přes kopec, jdeme přes kopec. Přijdeme-li na rozcestí a jedna cesta vede rovně a druhá do kopce, jdeme do kopce. Pokud jedna cesta vede do kopce a druhá do strmějšího kopce, jdeme do strmějšího kopce. V neděli ráno spolu chodíme na bohoslužbu, které se konají v místě, jež od našeho bydliště odděluje kopec. Dá se obejít, ale my chodíme přes kopec. Je to půlhodinky svižným tempem. Stoupání je fakt příkré a já funím a potím se. Ještě, že teď máme módu, která dovoluje nosit k šatům tenisky. Když pak celá uřícená sedím na bohoslužbě, bojuju se svou naštvaností.

Přemýšlela jsem o svých možnostech. Dohadovat se s manželem nemá cenu. Myslí to přece dobře. Chce „jít procházkou“, chce, abychom námahou posilovali srdce, má péči o mé zdraví, abych mu předčasně neumřela. Co proti tomu chcete namítat? On je hubený a nikdy se nepotí, mé potíže nemůže pochopit. Tak se mi zdá, že jediným řešením bude, abych přehodnotila svůj vztah ke kopcům. A možná trénovala chůzi do vrchu. Tak mi držte palce.

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.