Myšlenka na den

Víte, co je předsudek? To je špatný názor na něco, o čem nic nevím. Často se za svoje předsudky stydím. Například jsem přečetla knihu od jednoho herce. Nic moc jsem od ní nečekala, neměla jsem žádné valné mínění o píšících hercích. Proč by herci nemohli dobře psát? Nevím. Prostě jsem měla předsudek, jinak si to neumím vysvětlit, protože jsem nejspíš žádnou knihu napsanou hercem nečetla. Při čtení jsem se dobře bavila, překvapilo mě, jak poctivě popsal svůj životní příběh, a nakonec vlastně hlavně to, jak poctivě a zapáleně jej žil. Toho herce jsem znala z jediné jeho role, která ovšem nebyla jeho reprezentativní rolí, a možná i proto mi připadalo, že nebude moc schopným autorem. Když jsem přečtenou knihu odložila, musela jsem se mu v duchu omluvit. Kniha byla skvělá. Svědčila o životě odevzdaném Bohu, o mnoha skutcích milosrdenství a o neohroženém hlásání Krista, což bych byla do autora knihy opravdu nikdy neřekla. Několikrát jsem měla při čtení slzy v očích, protože jeho vášeň pro Krista se mne opravdu dotkla. Úplně jsem si ho zamilovala. Předsudky jsou vážně hrozné.

Jak se pořád zmiňuju o kritickém myšlení, tady můžeme vidět další užitečnou možnost jeho uplatnění. V boji proti předsudkům je kritické myšlení neocenitelné. Bez toho prvního nezbytného kroku se dál nepohneme, protože když si nepřiznáme chybu, nemáme co řešit. Pokusit se dozvědět o záležitosti nebo člověku víc a tyto argumenty dobře uvážit. To však ještě není všechno! Musíme přidat božskou ingredienci, bez níž se ke správnému kritickému myšlení sotva přiblížíme. Víte co, že? Lásku.

Ta nám pomůže zastydět se, omluvit se (i kdyby jen v duchu) a pak změnit svůj názor. Bez lásky to nejspíš moc nejde. Jak ta láska všechno změní, viďte?

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.