Myšlenka na den

Nachystat snídani pro druhé může být dost těžké. Jednak to obnáší všechnu běžnou práci, co tak s přípravou jídla máme, a jednak musíte vstát dřív. Když máme doma hosty přes noc, moc ráda chystám snídani. Jednak je pro mne snídaně asi nejdůležitějším jídlem dne, takže si chci nechat záležet, aby to bylo bohaté, pestré, lákavé a do nového dne povzbuzující jídlo, a jednak u toho nechci dělat hluk, aby se všichni mohli vyspat, jak potřebují. Takže je to někdy docela náročné.

Připomínám si u toho vždycky, jak asi připravoval snídani pro své učedníky Ježíš. Myslím tu u jezera, kdy oni celou noc lovili ryby a nic nechytili. Pak na jeho pokyn naposledy hodili sítě do vody a měli vyděláno. Když se přiblížili ke břehu, zval je na snídani. Měl upečené ryby a med. Samozřejmě to nemohly být ryby, které oni ulovili, ty by nestihl zabít, vykuchat a upéct. Musely to být ryby, které sám ulovil už předtím. A snídaně pro jedenáct chlapů po celonoční náročné směně, to bylo nějakých ryb. Zabíjeli jste a kuchali deset ryb najednou? To chvíli potrvá. Připomínám, že Ježíš byl tesař, nikoli rybář, takže to pro něj nemusela být samozřejmost. Dojímá mě, že to pro ty své chlapce podstoupil. Nikde jinde v bibli jsem si nevšimla, že by Ježíš vařil. Vždycky nanejvýš rozmnožoval jídlo už hotové. A teď najednou peče ryby. Měl je asi moc rád. Připomíná mi mne samu, když se kvůli svým drahým snažím dosáhnout kulinárních výkonů, které jsou lehce nad mé možnosti. Jen aby si pochutnali, jen aby měli radost. Mám je přece ráda.

A ještě něco. Nezapomněl na dezert! To je na chlapa dost dobrý výkon. Nejen, že nachytal, zabil, vykuchal a upekl dost ryb pro tolik hladových chlapů, ale ještě někde splašil med, aby byla po snídani sladká tečka. No chápete? Já toho Ježíše fakt miluju.

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.