Myšlenka na den
Marta a Marie
Drazí bratři a sestry, hezkou neděli!
Nedělní liturgie nás upozorňuje na pohostinnost Abrahama a jeho ženy Sáry a poté i sester Marty a Marie, Ježíšových přátel. Pokaždé, když přijímáme pozvání k hostině eucharistického stolu, je to sám Bůh, který „přichází, aby nám sloužil“. Přesto se náš Bůh nejprve uměl stát hostem a i dnes stojí u našich dveří a klepe. Je zajímavé, že v italštině je hostem jak ten, kdo hostí, tak ten, kdo je hostem. Můžeme tedy rozjímat o vzájemném přijímání, bez kterého by náš život byl chudší.
Přijímat hosty i být přijímán vyžaduje pokoru. Je třeba citlivosti, pozornosti, otevřenosti. V evangeliu Marta riskuje, že se plně nevnoří do radosti z této výměny. Je tak zaujatá tím, co musí udělat, aby přijala Ježíše, že riskuje, že znehodnotí nezapomenutelný okamžik setkání. Marta je štědrá osoba, ale Bůh ji volá k něčemu krásnějšímu než je samotná štědrost. Volá ji, aby vyšla ze sebe.
Milí, jen toto dává našemu životu rozkvět: otevřít se něčemu, co nás odvádí od nás samých a zároveň nás naplňuje. V okamžiku, kdy si Marta stěžuje, že ji sestra nechala samotnou sloužit, Marie jako by ztratila pojem o čase, uchvácena Ježíšovými slovy. Není o nic méně konkrétní než její sestra, ani o nic méně velkorysá. Ale chopila se příležitosti.
Letní čas nám může pomoci „zpomalit“ a stát se více podobnými Marii než Martě. Někdy si nedopřejeme to nejlepší. Musíme si trochu odpočinout s touhou naučit se více umění pohostinnosti. Průmysl dovolených nám chce prodat všechny možné zážitky, ale možná ne to, co hledáme. To je totiž zdarma a žádné skutečné setkání nelze koupit: ať už je to setkání s Bohem, s druhými nebo s přírodou. Stačí se stát hosty: udělat místo a také o ně požádat; přijmout a nechat se přijmout. Máme tolik co přijmout, nejen co dávat. Abraham a Sára, ačkoli byli již staří, objevili svou plodnost, když s pokojem přijali samotného Hospodina v podobě tří poutníků. I pro nás je tu ještě tolik života, který můžeme přijmout.
Prosme Pannu Marii, přijímající matku, která přijala Pána do svého lůna a spolu s Josefem mu dala domov. V ní září naše povolání, povolání Církve zůstat domovem otevřeným všem, abychom mohli i nadále přijímat svého Pána, který prosí o dovolení vstoupit.
Přeložila česká sekce vatikánských médií, upravil Martin Holík
https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2025-07/angelus-20-7-25.html
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.