Myšlenka na den
Střed zvěstování
Úmrtí papeže Františka naplnila naše srdce zármutkem a v oněch těžkých hodinách jsme se cítili jako zástupy lidí, o nichž evangelium říká, že byli „jako ovce bez pastýře“ (Mt 9,36). Právě na Boží hod velikonoční jsme však obdrželi jeho poslední požehnání a ve světle zmrtvýchvstání jsme ten okamžik prožívali v jistotě, že Pán nikdy neopouští svůj lid, shromažďuje jej, když je rozptýlen, a „střeží jej jako pastýř své stádo“ (Jer 31,10).
Poslání papeže
Opatrovat bohaté dědictví svaté víry a hodit síť daleko, aby vycházel vstříc otázkám, úzkostem, nepokojům a výzvám dneška… "Byl jsem vyvolen bez jakékoli zásluhy a s bázní a chvěním k vám přicházím jako bratr, který chce být služebníkem vaší víry a vaší radosti, kráčející s vámi cestou Boží lásky, který si přeje, abychom všichni byli sjednoceni v jedné rodině." Papež chce rozvíjet dvě dimenze petrovského poslání: lásku a jednotu. Základním stylem Kristova služebníka musí být život ponořený do Otcovy lásky, a tím schopný nabízet sama sebe za život svých bratří a sester... Proto "římská církev předsedá v lásce a její pravou autoritou je láska Kristova". A proto také "nikdy nejde o to, abychom druhé uchvacovali útlakem, náboženskou propagandou nebo mocenskými prostředky, ale vždy je to jen otázka lásky, jak to dělal Ježíš".
Poslání všech
"Všichni totiž máme být 'živými kameny' (1 Petr 2,5), svým křtem jsme byli povoláni k tomu, abychom budovali Boží stavbu v bratrském společenství, v harmonii Ducha a v soužití bez ohledu na odlišnosti. Jak říká svatý Augustin: 'Církev je tvořena všemi těmi, kdo žijí ve svornosti se svými bratřími a sestrami a milují své bližní' (Kázání 359,9)."
Církev, která je jednotná, je znamením společenství... "V naší době stále vidíme příliš mnoho nesouladů, příliš mnoho ran způsobených nenávistí, násilím, předsudky, strachem z odlišnosti, ekonomickým paradigmatem, které vykořisťuje zdroje země a odsouvá na okraj ty nejchudší. A my chceme být v tomto těstě malým kvasem jednoty, společenství a bratrství."
Kristus v centru hlásání
"Chceme říci světu s pokorou a radostí: pohleďte na Krista! Přibližte se k němu! Přijměte jeho Slovo, které osvěcuje a utěšuje! Naslouchejte jeho nabídce lásky, abychom se (všichni) stali jeho jedinou rodinou: jedině v Kristu jsme jedno."
Jednota
„Jedině v Kristu my jsme jedno. Toto je cesta, po které máme jít společně. Mezi sebou, ale také mezi sesterskými křesťanskými církvemi, a také s dalšími, kteří kráčí po jiných náboženských cestách. Ale také s těmi, kteří mají ten neklid a hledají Boha. Se všemi muži a ženami dobré vůle. Abychom budovali nový svět, ve kterém bude vládnout pokoj.“
Misie
„Toto je misijní duch, který nás musí oživovat. Nebudeme se uzavírat v naší malé skupině. A nebudeme nadřazeni nad svět. Jsme povoláni, abychom všem nabízeli Boží lásku. Aby se uskutečnila ona jednota, kterou nezruší žádné rozdíly. Ale dějinný příběh každého z nás, každá kultura i každý národ jí dodá hodnotu.“
Srdce evangelia
„Bratři a sestry, toto je čas lásky. Boží láska z nás činí bratry a sestry mezi sebou navzájem – toto je srdce evangelia.“
Závěr
„Ve světle a v síle Ducha svatého budujme církev, která je založena na Boží lásce a je znamením jednoty. Je to misijní církev, která otevírá svou náruč světu, hlásá slovo, nechává se zneklidňovat dějinami, aby se stala kvasem svornosti pro celé lidstvo. Společně, jako jediný lid, jako všichni, kteří jsme mezi sebou bratři a sestry, kráčejme vstříc Bohu a milujme se navzájem.“
Výtah připravil P. Petr Hruška
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.