Myšlenka na den
Papež František během své návštěvy Evropského parlamentu, která se konala 25. listopadu 2014, pronesl nezapomenutelný projev.
Připomeňme si jej výňatkem pro tuto myšlenku na den.
Štrasburk: „Nastal čas společně utvářet Evropu, která se netočí kolem ekonomie, nýbrž kolem posvátného rozměru lidské osoby, kolem nedotknutelných hodnot (…) Nastala chvíle, abychom opustili ideu ustrašené Evropy, která se stará sama o sebe, a probudili a podpořili Evropu, která bude protagonistou, nositelkou vědy, umění, hudby, lidských hodnot a také víry. Evropu, která hledí do nebe a naplňuje ideály; Evropu, která se dívá na člověka a brání a chrání jej.“ Těmito slovy uzavřel papež František v úterý (25. listopadu 2014) svůj projev v Evropském parlamentu.
Během několikahodinové návštěvy Štrasburku papež promluvil před evropskými zákonodárci, navštívil též Radu Evropy.
*Evropa potřebuje nalézt svou tvář*
Nejrozšířenější evropskou nemocí je podle Františka samota, která se projevuje především ve vztahu ke starým lidem. Papež ve svém projevu shrnul časté námitky vůči evropské integraci: nedůvěru v instituce, které se zdají být vzdálené, celkový pocit únavy a stárnutí kontinentu. „S politováním mnozí konstatují, že převahu mají technické a ekonomické otázky, a to na úkor skutečného antropologického nasměrování. Člověku hrozí, že bude ponížen na pouhou součást mechanismu, který s ním jedná jako s konzumní věcí, již je možné použít, takže – a bohužel to vidíme často – když život neslouží tomuto mechanismu, odstraní se bez přílišných zábran, jako v případě nevyléčitelně nemocných, opuštěných starých lidí nebo těch, o něž se nikdo nestará, nebo dětí, které jsou zabíjeny ještě před narozením,“ uvedl papež.
Je proto třeba dodat novou naději, aby lidé zvonu nalezli důvěru v ideál jednotné Evropy. S odkazem na slavný Raffaelův obraz, na němž dva filosofové ukazují zároveň k nebi i k zemi, poukázal papež na dvojí rozměr, jež je nutný pro Evropu: pozemský a transcendentní. „Budoucnost Evropy závisí na těchto dvou elementech. Evropa, která nebude schopná se otevřít tomu, co lidský život přesahuje, bude Evropou, jíž hrozí, že pomalu ztratí svou duši i onoho ´humanistického ducha´, kterého miluje a brání,“ dodal František.
Křesťanství bylo zásadní při vytváření Evropy a podobnou úlohu má podle papeže i dnes. Víra nepředstavuje pro sekulární charakter států nebezpečí, nýbrž obohacení. Křesťané jsou ve světě jako duše v těle: „Úlohou duše je podpírat tělo, být jeho svědomím i historickou pamětí. A dvoutisíciletá historie pojí Evropu a křesťanství. Není to historie bez konfliktů a chyb; byla však vždy poháněna touhou po vytváření dobra. Vidíme to na kráse našich měst a ještě více na kráse mnoha charitativních a vzdělávacích děl, které utváří kontinent. Tato historie (…) je naše identita. A Evropa velmi potřebuje nalézt svou tvář, aby mohla růst v duchu svých zakladatelů.“
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.