Známe pátého světce

Sv. Jan Ogilvie pocházel ze skotské vznešené rodiny. Narodil se v Drumu v Banffshire roku 1579 a jeho otec byl dvorním úředníkem Marie Stuartovny. Rodiče ho ve 14 letech poslali na studie do Evropy, protože projevoval mimořádné rozumové schopnosti. Studoval nejprve dva roky v Douai a pak v Lovani, kde se pod vedením jezuitského kněze Kornélia stal v 17 letech katolíkem. Pak odešel za dalším studiem do Střední Evropy, byl v Řezně a dále po krátkém pobytu u benediktinů v Regensburgu přešel do papežského semináře v Olomouci. Roku 1599 tam vstoupil k jezuitům.

Noviciát prožil v Brně a po dvou letech jej představení poslali na další formaci do Štýrského Hradce a do Vídně, kde vyučoval rétoriku. Pak se vrátil do Olomouce, kde dostudoval teologii. Vysvěcený na kněze však byl v Paříži roku 1610 a odtud poslán do Rouenu severozápadně od Paříže, poblíž atlantického pobřeží.Tam vzpomínal na svou skotskou vlast, kde byli katolíci pronásledováni, protože nechtěli uznat panovníka za hlavu církve. Byli bez kněží, vězněni a popravováni, proto Jan prosil představené, aby mu dovolili za nimi jít.

Po mnoha modlitbách dostal souhlas a tak 11. 11. 1613 tajně, v přestrojení, stanul v rodném Skotsku. Po šestitýdenním působení v Severním Skotsku bydlel v Edinburgu, v domě advokáta Viliama Sin-claira. Sloužil tam mši svatou, kázal a vyučoval advokátova syna. Kromě toho hojně navštěvoval uvězněné katolíky v žalářích.

Každý projev katolické víry byl tvrdě trestán. Bohoslužby byly zakázané a koho na tajných přistihli, tomu zabavili majetek. Vycestovat směl jen ten, kdo se zavázal, že nepřijme katolickou víru. Jan několikrát odcestoval do Glasgowa, naposled 3. 10. 1614, kdy tam měl do církve přijmout pět jinověrců. Adam Boyd jej udal protestantskému arcibiskupu Johnovi Spottis-woodovi, který zařídil Janovo zatčení druhý den po příjezdu.

Jan znovu a znovu odmítal přísežně se zříci své víry, a proto byl ve vězení po pět měsíců krutě mučen. Snahou věznitelů bylo dozvědět se jména dalších katolíků. Jan však mlčel. Ve vězení se mu podařilo sepsat i propašovat ven spis o svém zatčení, nelidských podmínkách a o mučení. Těžká pouta mu bránila v pohybu. Pětkrát byl vyslýchán a různým způsobem týrán. Při jednom, snad posledním výslechu, mu prý po 9 nocí nedovolili spát, bodali do něj, přeráželi mu některé kosti, aby prozradil křesťany, kterým sloužil. Marně.

Odsoudili ho k smrti oběšením za obhajobu papežovy pravomoci v duchovních věcech i nad poddanými anglického krále, a označili za velezrádce. Rozsudek byl vykonán v týž den odpoledne na šibenici ve středu města. Pohřben byl na hřbitově pro odsouzence.

Za blahoslaveného byl prohlášen r. 1929 a za svatého v říjnu 1976.

Do redakce přišlo 43 správných odpovědí a 3 špatné. Výherkyní 5. kola soutěže byla vylosována paní Markéta z Liberce. Gratulujeme!