Myšlenka na den
Past vedle pasti. Člověk patří Bohu
PAPEŽ FRANTIŠEK
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Evangelium nám říká, že někteří farizeové se připojili k herodiánům a nastražili na Ježíše past. Přicházejí za ním a ptají se: "Je dovoleno, nebo není dovoleno platit daň císaři?". Jde o léčku: pokud Ježíš daň legitimizuje, staví se na stranu politické moci, zatímco pokud řekne, že se platit nemá, může být obviněn ze vzpoury proti císařství. Z této pasti Ježíš uniká. Požádá je, aby mu ukázali minci, na níž je vyobrazen císař, a říká: "Odevzdejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je Boží, Bohu". Co to znamená?
Tato Ježíšova slova se často redukují na vztah mezi církví a státem, mezi křesťany a politikou; často se chápou tak, jako by Ježíš chtěl oddělit "císaře" a "Boha", tj. pozemskou a duchovní skutečnost. A někdy tak také uvažujeme: víra se svými praktikami je jedna věc a každodenní život je věc druhá. A to je špatně. Jako by víra neměla nic společného s konkrétním životem, s výzvami společnosti, se sociální spravedlností, s politikou atd.
Ve skutečnosti nám Ježíš chce pomoci, abychom "císaře" a "Boha" postavili každého na jejich místo. Císaři - tedy politice, občanským institucím, společenským a ekonomickým procesům - náleží péče o pozemský řád; a my, kteří jsme ponořeni do této reality, musíme společnosti
- vracet to, co nám nabízí, a to svým přispěním jako odpovědní občané,
- starat se o to, co nám bylo svěřeno,
- prosazovat právo a spravedlnost ve světě práce,
- poctivě platit daně,
- angažovat se pro společné dobro atd.
Zároveň však Ježíš potvrzuje základní skutečnost: že Bohu patří člověk, celý člověk a každá lidská bytost. A to znamená, že nepatříme žádné pozemské realitě, žádnému "císaři", který je zrovna u moci. Patříme Hospodinu a nesmíme být otroky žádné pozemské moci. Na minci je tedy obraz císaře, ale Ježíš nám připomíná, že v našem životě je otisknut obraz Boží, který nic a nikdo nemůže zastřít. Císaři patří věci tohoto světa, ale člověk a svět sám patří Bohu: na to nezapomínejme!
Pochopme tedy, že Ježíš vrací každého z nás k naší vlastní identitě: na minci tohoto světa je obraz císaře, ale ty - já, každý z nás - jaký obraz v sobě nosíš? Položme si tuto otázku: Já, čí obraz v sobě nosím? Ty, čí obraz neseš ve svém životě? Pamatujeme na to, že patříme Bohu, nebo se necháváme formovat logikou světa a z práce, politiky, peněz si děláme modly, kterým se klaníme?
Kéž nám Nejsvětější Panna pomůže rozpoznat a ctít důstojnost naši i každé lidské bytosti.
Přeložila česká redakce vatikánských médií, krátil Martin Holík
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.