Myšlenka na den
Papež: Víra není ukolébavka, ale planoucí oheň
Dobrý den, drazí bratři a sestry!
Evangelium obsahuje jeden Ježíšův výrok, který nás vždy zasáhne. Ježíš během putování se svými učedníky pronáší: „Oheň jsem přišel vrhnout na zem, a jak si přeji, aby už vzplanul!“ (Lk 12,49). O jakém ohni mluví? Jaký význam mají tato slova pro nás, tento oheň vržený Ježíšem?
Jak víme, Ježíš přišel, aby světu přinesl evangelium, tedy radostnou zvěst o Boží lásce určené každému z nás. Připodobňuje tudíž evangelium k ohni, neboť se jedná o poselství, které při svém průniku do dějin spaluje starou životní stabilitu, vybízí k opuštění individualismu a překonání egoismu, k přechodu z otroctví hříchu a smrti do nového života Ježíše Zmrtvýchvstalého. Evangelium neponechává věci tak, jak jsou. Evangelium vyvolává změnu a vyzývá k obrácení. Vzbuzuje neklid, který nás pohání na cestu a ponouká k otevřenosti vůči Bohu a bratrům. Chová se stejně jako oheň – zahřívá nás Boží láskou a současně chce sežehnout naše sobectví, vnést světlo do životních temnot, které máme všichni, pohltit zotročující, falešné modly.
Co tedy pro každého z nás, mne, vás i tebe – znamenají ona Ježíšova slova o ohni? Vyzývají nás, abychom opětovně zažehli plamen víry, aby se z ní nestal prostředek k pocitu osobní pohody. Jak totiž říkával jeden teolog, víra v Boha „nám poskytuje jistoty, ovšem nikoli takové, jaké bychom si přáli. Nezajišťuje nám jakousi iluzi, ale uschopňuje nás k činu“. Víra zkrátka není ukolébavka, která by nás měla ukonejšit ke spánku. Pravá víra je planoucí oheň, který má též v noci udržet naši bdělost a činorodost.
Můžeme se tedy ptát sami sebe: Uchvacuje mne evangelium? Čtu evangelium často? Nosím ho s sebou? Staví mne víra, kterou hlásám a slavím, do blaženého klidu, anebo ve mně zapaluje oheň svědectví? Tutéž otázku si položme jako církev: Plane v našich společenstvích oheň Ducha, horlivá modlitba a láska, radost z víry, anebo se vlečeme s povadlou tváří, bědováním na rtech a každodenními pomluvami? Je to tak?
Bratři, sestry, přezkoumejme své postoje, abychom jako Ježíš mohli vyslovit: zažehl nás oheň Boží lásky a chceme jej „vrhnout“ do světa, přinést ho všem lidem, aby každý člověk objevil Otcovu laskavost a zakusil radost z Ježíše, která rozšiřuje srdce – a Ježíš rozšiřuje srdce – a zkrášluje život. Prosme za toto Svatou Pannu: kéž se ta, která přijala oheň Ducha svatého, za nás přimlouvá.
Přeložila Jana Gruberová, krátil Martin Holík
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.