Myšlenka na den
Tři misionářská překvapení
Boží slovo nás naplňuje radostí. Proč? Protože, jak Ježíš říká v evangeliu, „přiblížilo se Boží království“ Ještě jsme k němu nedospěli, ale je blízko nás, i když částečně skryto. Ježíš, je zdrojem naší radosti: jsme milováni a nikdy nejsme ponecháni v opuštěnosti. Tato radost nás sice obdarovává pokojem, ale nenechává nás na pokoji, je to výjimečná radost. Naplňuje nás úžasem, překvapuje, mění život. Pán navždy mění náš život. Totéž se stalo učedníkům v evangeliu – jdou daleko, jsou vysláni, aby hlásali Boží blízkost. Kdo totiž přijímá Ježíše, vnímá, že ho má napodobovat, chovat se jako On. Když se dotazujeme, jaká je naše úloha ve světě, evangelium podává jasnou odpověď: hlásat Krista. Vydávat se na misii, nést radostnou zvěst, ohlašovat, že Ježíš přišel od Otce.
Jako křesťané se nemůžeme spokojit s přežíváním v průměrnosti. To je nemoc mnoha křesťanů, nás nevyjímaje: přežívání v průměrnosti. Nelze žít ze dne na den a propočítávat si, co je pro nás vhodné a výhodné. Nikoli, jsme totiž Ježíšovými misionáři. Někdo může říci: „Nemám k tomu schopnosti“. Evangelium nás ohromuje: Ježíš vysílá učedníky, aniž by očekával, že budou připraveni a dobře vycvičeni: nestrávili s Ním ještě dlouhý čas, a přesto je vysílá. Nevystudovali teologii a navzdory tomu je vysílá. Také způsob, jakým je vysílá, je plný překvapení. Vyberme tedy trojí překvapivou skutečnost, tři misionářská překvapení, která Ježíš vyhrazuje učedníkům i každému z nás, pokud mu nasloucháme.
Zaprvé překvapuje výbava. Ježíš neříká, co s sebou vzít, nýbrž co nebrat: měšec, ani mošnu, ani opánky. Prakticky tedy nic – žádné zavazadlo, žádnou jistotu a pomoc. Pro Krista je zásadní jiná výbava a tou je bratr. To je zajímavé. „Poslal je před sebou po dvou“ praví evangelium. Nejdeme sami a za sebe, ale ustavičně s bratrem po boku.
Druhé překvapení při misii je poselství. Je logicky myslitelné, že pokud se mají učedníci připravit na hlásání, musí se naučit, co říci. Ježíš jim však předává pouhé dvě věty „Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: 'Pokoj tomuto domu!'“ Pán tedy předepisuje, abychom se na jakémkoli místě představili jako poslové pokoje.
Třetí překvapivé hledisko misie se týká našeho způsobu chování. Ježíš od svých učedníků žádá, aby se do světa vydali jako „ovce mezi vlky“. Světské uvažování zve k pravému opaku: Prosaď se, vynikni! Kristus ovšem žádá, abychom byli jako ovce, nikoli vlci. To prosím neznamená, že bychom měli být naivní, ale je třeba si ošklivit jakoukoli pohnutku k nadvládě a útisku, lačnosti a majetnictví.
Kéž nám Pán pomáhá, abychom dnes byli misionáři, kteří kráčejí ve společenství svého bratra a sestry, mají na rtech slova pokoje a Boží blízkosti a v srdci chovají mírnost a dobrotu Ježíše, Beránka, který snímá hříchy světa.
Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.
