Myšlenka na den

Červenec –srpen. Vzpomínám si, jak jsem jako dítě školou povinné tyto měsíce miloval. Už koncem dubna začaly v mé mysli vířit obrazy letních dní. Být jen tak s kamarády venku, kolo, fotbal, koupání, podvečerní sezení na zídce; čas plynul sladce, dokud z různých směrů nezazněla naše jména s lehce podrážděnou otázkou, kde že jsme? Což v překladu znamenalo, že už máme jít domů.

Na dovolené v té podobě, jak o nich mluvíme dnes, jsme nejezdili. Ani jsme moc netušili, v čem jsou lepší než být doma.

Mnoho se za ta desetiletí změnilo. Dnes na dovolené jezdíme, a je to dobře.

Jsme spolu několik dní jako rodina, nebo jako dva, co se mají rádi; máme na sebe čas, poznáváme, jak to jinde vypadá a jak se jinde žije. Přeji to každému z nás.

Jen mně vrtá hlavou, jak to vlastně je. Je dovolená třeba v Chorvatsku nebo v Řecku něco standardního? Patří to mezi obvyklé prvky našeho života, s nimiž můžeme každoročně počítat?

Nebo je to něco navíc? Výsada? Něco mimořádného, že smíme žít v čase, kdy doma u kávy koukáme v telefonu na fotky a videa dětí a vnoučat kdesi daleko od nás, v moři nebo na horách?

No, v každém případě ta krásná etapa roku, červenec–srpen, začne zítra.

Přeji vám, milí posluchači, ať je to čas krásný, doma i na cestách.

Každý jeho okamžik přijímejme intenzivně. Copak víme, jaké bude příští léto?

Vše dobré přeje Daniel Ženatý

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.