Myšlenka na den

Hněvat se je snadné, těžší je sebeovládání po Ježíšově vzoru

Dobrý den, drazí bratři a sestry!
Evangelium z neděle hovoří o určitém obratu. Praví: „Když se přibližovala doba, kdy měl být (Ježíš) vzat (vzhůru), pevně se rozhodl jít do Jeruzaléma. Začíná „velká pouť“ do svatého města, která si žádá výjimečné rozhodnutí, neboť je cestou poslední. Učedníci, které dosud naplňovalo přehnaně světské nadšení, sní o Mistrově triumfu, kdežto Ježíš ví, že jej v Jeruzalémě čeká zavržení a smrt. Ví, že mnoho vytrpí, což vyžaduje pevné rozhodnutí. Ježíš tedy jde rozhodným krokem do Jeruzaléma. Totéž rozhodnutí musíme podstoupit i my, pokud chceme být Ježíšovými učedníky. V čem toto rozhodnutí spočívá? Pomůže nám to pochopit epizoda, kterou evangelista Lukáš vzápětí vypráví.

Pouť pokračuje, a když se obyvatelé jedné samařské vesnice dozvědí, že Ježíš míří do Jeruzaléma, nepřátelského města, neposkytnou mu pohostinství. Apoštoly Jakuba a Jana to pobuřuje a navrhnou Ježíši potrestání oněch lidí svoláním nebeského ohně. Ježíš nejenom tento návrh odmítá, ale oba bratry přísně kárá.
Jakuba s Janem zachvátí hněv. To se stává rovněž nám, když – leckdy obětavě – konáme dobro a namísto přijetí narazíme na zavřené dveře. Do hněvu se dokonce pokoušíme včlenit samotného Boha, a vyhrožujeme nebeskými tresty. Ježíš se ovšem vydává cestou nikoli zloby, ale cestou klidu, trpělivosti a velkodušnosti, aniž by však sebeméně polevil v úsilí o konání dobra. Podlehnout hněvu v rozporuplných situacích je snadné a pudové. Těžké je naopak sebeovládání po vzoru Ježíše, který, jak praví evangelium, „šel do jiné vesnice“. To znamená, že když se setkáme s uzavřeností, máme se – aniž bychom druhému dávali vinu – obrátit jinam a tam činit dobro. Tak nám Ježíš pomáhá k vyrovnanosti, spokojenosti z vykonaného dobra, aniž bychom se dožadovali lidského uznání.

Ptejme se tedy: Jak jsem na tom já? Mnohdy si myslím, že moje horlivost vyplývá ze smyslu pro spravedlnost a zaujetí pro správnou věc, avšak ve skutečnosti se mnohem častěji jedná o pýchu, spojenou se slabostí, vznětlivostí a netrpělivostí. Vyprošujme si tedy od Ježíše sílu, abychom byli jako On, následovali ho cestou služby po pevném rozhodnutí, nebyli nesnášenliví a mstiví. Mlčet a pokračovat.

Kéž nám Panna Maria pomáhá, abychom si přisvojili toto pevné Ježíšovo rozhodnutí setrvat v lásce až do konce.

Přeložila Jana Gruberová

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.