Myšlenka na den

Milí, prožili jsme slavnost Těla a Krve Páně. Eucharistii, ustanovenou při Poslední večeři Ježíš předznamenal znameními, zejména rozmnožením chlebů. Stará se o velký zástup, který přišel, aby slyšel jeho slovo a byl vysvobozen od různých zlých věcí. Požehnal pět chlebů a dvě ryby, rozlámal je, učedníci rozdělili a "všichni se najedli". Kdo s vírou přijímá Tělo a Krev Kristovu, nejen jí, ale je nasycen. Jíst a být nasycen: to jsou dvě základní potřeby, které jsou uspokojeny v eucharistii.

Jíst. V podvečer učedníci radí Ježíšovi, aby propustil zástup a oni mohli jít hledat jídlo. Ale Mistr chce těm, kdo mu naslouchají, dát i jídlo. Zázrak chlebů a ryb se neodehrává velkolepě, ale téměř zdrženlivě jako na svatební hostině v Káně: chlebů přibývá, jak jdou z ruky do ruky. Při jídle si lidé uvědomí, že Ježíš se o všechno postará. To je Pán přítomný v eucharistii: volá nás, abychom se stali občany nebe, ale zároveň bere ohled na cestu, kterou musíme vykonat zde na zemi. Mám v brašně málo chleba? On to ví a stará se.
Ježíš také říká: "Vy sami jim dejte najíst". Naše eucharistická adorace nachází své potvrzení, když se staráme o své bližní, jako to dělá Ježíš: kolem nás je hlad po jídle, ale také po společnosti, po útěše, po přátelství, po dobré náladě, po pozornosti, po evangelizaci. To nacházíme v eucharistickém chlebu: Kristovu pozornost k našim potřebám a výzvu, abychom totéž dělali i pro lidi kolem nás. Musíme jíst a dávat najíst.
Kromě jídla však nesmí chybět pocit nasycení. Zástup byl nasycen hojností jídla a také radostí a úžasem z toho, že ho dostal od Ježíše! Jistě potřebujeme jíst, ale potřebujeme být také nasyceni, to znamená vědět, že se nám dostává jídla z lásky. V Kristově Těle a Krvi nacházíme jeho přítomnost, jeho život darovaný za každého z nás. Stává se naším společníkem na cestách, vstupuje do našich záležitostí, do naší osamocenosti. Dává smysl našemu životu, našim nejasnostem, našim pochybnostem, dává nám to "víc", které všichni hledáme: totiž přítomnost Pána! V jeho přítomnosti se totiž náš život mění. Když se klaníme Kristovu Tělu a Krvi, prosme ho srdcem: "Pane, dej mi chléb vezdejší, abych mohl přežít, Pane, a nasyť mě svou přítomností!".

Kéž nás Maria naučí klanět se živému Ježíši v eucharistii a sdílet ho s bratry a sestrami.

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.