Neklesejme na mysli!

„Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul“.  Tato slova pronesl Ježíš v rozhovoru s Nikodémem a shrnují ústřední téma křesťanské zvěsti. I v situaci, která se jeví zoufalou, Bůh zasahuje a nabízí člověku spásu a radost. Bůh totiž nestojí v ústraní, nýbrž vstupuje do dějin lidstva a mísí se do našeho života, aby jej svojí milostí oživil a spasil.

            Jsme povoláni popřát sluchu této zvěsti a nepodlehnout pokušení sebejistoty, tedy snahy obejít se bez Boha a dožadovat se absolutní svobody od Něho a od Jeho Slova. Když najdeme odvahu uznat, že jsme to, co jsme – a k tomu je zapotřebí odvahy - zjistíme, že jsme lidmi, kteří jsou povoláni počítat se svojí slabostí a svými omezeními. Může se tedy přihodit, že podlehneme úzkosti a znepokojení ze zítřka, nemoci nebo smrti. To vysvětluje, proč se tolik lidí, kteří hledají východisko, někdy vydává nebezpečnými zkratkami jako např. tunelem drogy, pověr nebo zhoubných magických rituálů. Je dobré znát vlastní omezení, vlastní slabosti. Musíme je znát. Ne však proto, abychom nad nimi zoufali, nýbrž abychom je nabídli Pánu, který nám pomáhá na cestě uzdravení, bere nás za ruku a nikdy nás nenechává samotné, nikdy. Bůh je s námi, a proto se dnes veselme. Vesel se, Jeruzaléme, protože je s námi Bůh!

            My totiž máme pravou a obrovskou naději v Boha, který oplývá milosrdenstvím a daroval nám svého Syna, aby nás zachránil. V tom spočívá naše radost. Sužuje nás samozřejmě také zármutek, ale jsme-li opravdovými křesťany, máme naději, která je jako malá radost, jež roste a dává jistotu. Nemusíme klesat na mysli, když spatříme svoje omezení, svoje hříchy a slabosti. Bůh je blízko a Ježíš na kříži, aby nás uzdravil. Taková je Boží láska. Hleďme na Ukřižovaného a říkejme si: Bůh mne miluje. Ano, omezení, slabosti a hříchy prokazatelně existují, ale On je větší než naše omezení, slabosti a hříchy. Nezapomínejme na to. Podejme Pánu ruku, hleďme na Ukřižovaného a jděme dál.   

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.