Připravit se na příchod Spasitele

Advent je doba příhodná k tomu, abychom se intenzivněji modlili a vyhradili duchovnímu životu patřičné místo. Dalším prázdným místem by mohl být nedostatek lásky k bližnímu, zejména k lidem, kteří jsou v nouzi nejenom materiální, nýbrž i duchovní. Jsme povoláni být pozornější k potřebám druhých, těch nejbližších. Takto můžeme na poušti vyprahlých srdcí mnoha lidem připravovat cesty naděje podobně jako Jan Křtitel.

Každá hora a pahorek ať se sníží, vybízí prorok Izaiáš. Hory a pahorky, které mají být sníženy, jsou naše pýcha, domýšlivost a zpupnost. Kde je pýcha, zpupnost a domýšlivost, tam nemůže vstoupit Pán, protože takové srdce
je zaplněno právě pýchou, zpupností a domýšlivostí. Proto je zapotřebí tuto pýchu snížit. Musíme zaujmout postoj mírnosti a pokory, neokřikovat druhé, naslouchat jim, mluvit mírně a tak připravovat příchod našeho Spasitele, který je tichý a pokorný srdcem. Žádá se od nás taky, abychom odstranili všechny překážky, které klademe svému spojení s Pánem: Co je křivé, ať se napřímí, co je drsné, ať se narovná! Hospodinova velebnost se zjeví a všichni lidé ji spatří. Tyto skutky však mají být konány s radostí, protože jsou zaměřeny na přípravu Ježíšova příchodu. Když čekáme doma návštěvu někoho drahého, všechno pečlivě a s potěšením připravíme. Stejně tak se chceme přichystat k Pánovu příchodu a denně Jej dychtivě očekáváme, abychom byli naplněni Jeho milostí, až přijde.

Spasitel, kterého očekáváme, je schopen proměnit náš život svojí milostí, silou Ducha svatého, silou lásky. Duch svatý totiž vlévá do našich srdcí Boží lásku, nevyčerpatelný zdroj očištění, nového života a svobody. Panna Maria prožívala plně tuto skutečnost a nechala se „pokřtít“ Duchem svatým, který ji zahrnul svojí mocí. Ona, která celou svojí existencí připravila Kristův příchod, ať nám pomáhá následovat Jeho příklad a vede naše kroky k setkání s Pánem. S Pánem, který přijde.

Myšlenka na den – krátké zamyšlení, úvaha či fejeton pro všední i sváteční den, každý den 5.57, 11.57 a 17.55.