/program/audioarchiv/?page=3519&rss=podcast-apple cs-CZ RADIO PROGLAS s.r.o. Písničkář Petr Linhart představí své nové album Šénau. Podobně jako na předchozích deskách se i tentokrát inspiruje krajinou českého pohraničí, ale v několika písňových textech zavítá i do Brna. Vysvětlí, proč desku pojmenoval podle teplické čtvrti Šanov a jak to souvisí s jeho prvními setkáními s hudbou obecně a konkrétně s Beatles. Řeč bude také o skutečných příbězích, které se proměnily v písně, od španělských školaček v tichém oddílu vlaku až po přízračného výpravčího na zaniklé výhybně v Brně-Husovicích. A také o stárnoucím Facebooku.  Písničkář Petr Linhart představí své nové album Šénau. Podobně jako na předchozích deskách se i tentokrát inspiruje krajinou českého pohraničí, ale v několika písňových textech zavítá i do Brna. Vysvětlí, proč desku pojmenoval podle teplické čtvrti Šanov a jak to souvisí s jeho prvními setkáními s hudbou obecně a konkrétně s Beatles. Řeč bude také o skutečných příbězích, které se proměnily v písně, od španělských školaček v tichém oddílu vlaku až po přízračného výpravčího na zaniklé výhybně v Brně-Husovicích. A také o stárnoucím Facebooku.  https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-27-19-15-00/ 2026-07-27 19:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-27-19-15-00/ V červenci roku 1986 se v komunistickém Maďarsku odehrálo něco nemyslitelného. Legendární britská čtveřice Queen přivezla svou stadionovou megashow na budapešťský Népstadion. Jak se managementu kapely podařilo prorazit neprostupnou ideologickou zeď? Proč byl tehdejší západní zvukový a světelný park pro lidi z Východu šokem z jiné galaxie? A jak vznikl film, který dodnes fascinuje svou úchvatnou kompozicí?Mistr zvuku a autor pořadu Roman Kabelka vás v tomto vydání hudebního cyklu Čaj do páté provede upraveným záznamem tohoto historického okamžiku. Nabídne nejen zasvěcený pohled do tehdejší revoluční logistiky a audio techniky, ale připomene i hluboké emoce, s nimiž Queen do Budapešti přijeli. V červenci roku 1986 se v komunistickém Maďarsku odehrálo něco nemyslitelného. Legendární britská čtveřice Queen přivezla svou stadionovou megashow na budapešťský Népstadion. Jak se managementu kapely podařilo prorazit neprostupnou ideologickou zeď? Proč byl tehdejší západní zvukový a světelný park pro lidi z Východu šokem z jiné galaxie? A jak vznikl film, který dodnes fascinuje svou úchvatnou kompozicí?Mistr zvuku a autor pořadu Roman Kabelka vás v tomto vydání hudebního cyklu Čaj do páté provede upraveným záznamem tohoto historického okamžiku. Nabídne nejen zasvěcený pohled do tehdejší revoluční logistiky a audio techniky, ale připomene i hluboké emoce, s nimiž Queen do Budapešti přijeli. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-27-16-00-00/ 2026-07-27 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-27-16-00-00/ Když na jaře slaví své narozeniny můj muž, snaží se vždycky, aby se oslavy nepřeháněly. Nemá to rád. Jenže dostal jako rodinu nás tři. Mne a dvě dcery, které jsou v oblasti slavení naprosto po mně. Dokonce bych řekla, že mou vášeň pro oslavy všeho druhu ještě rozvinuly. Tak to má být.Když byly ještě malé holčičky a žili jsme z tatínkova platu, neměly jsme nikdy dost peněz na pořádný dárek pro tátu. On je totiž z rozpočtu neuvolnil. Buď tam opravdu nebyly, nebo dárek pro sebe nepovažoval za rozumnou investici. Jenže to nás nikdy nezastavilo. Pořádaly jsme na jeho počest ty nejokázalejší zábavy a události, jaké nás jen napadly. Samozřejmě koncerty a divadelní představení, tím jsme začínaly. Hostiny, ty nemohly nikdy chybět. Jednou, to jsme fakt už nevěděly, co bychom mohly ještě vymyslet, některá z nás, tuším to byla Adélka, vykřikla: „Ples!“ A tak jsme uspořádaly k příležitosti tatínkových narozenin slavnostní ples na jeho počest. Manžel odmítá tančit zejména na veřejnosti. Ale s oběma dceruškami pravidelně v kuchyni tančíval mazurku. Tanec schválně pletl, ale to holkám nevadilo. Byl to jen důvod pro divoké chichotání a nové a nové opakování tance. Bylo tedy jisté, že alespoň jeden tanec na plese bude umět zatančit.Největšímu zájmu samozřejmě byla vystavena otázka, co si kdo vezme na sebe, protože to je pro plesy otázka zásadní. Pak jsme vymýšlely výzdobu pokoje, občerstvení a hudbu. S oficiální královskou pozvánkou jsme si vyhrály opravdu do sytosti. Protože dcerušky byly ve věku, kdy viděly mnoho pohádkových plesů ve filmech nebo v televizi, perfektně tomu všemu rozuměly. Když ještě na oslavu přislíbila přijet i babička, byly dokonale spokojené. Nevím, jestli si oslavenec svou oslavu jaksepatří užil, my ano. Chtěly jsme mu tím říct, že je pro nás neskonale důležitý a že ho máme tak rády, že jen to nejbombastičtější a nejslavnostnější, co si umíme představit, je pro něj dost dobré.Od té doby už plesy nepořádáme. Pochopily jsme, že dárek musí těšit především oslavence. Pokud netančí nebo tančí nerad, oslavovat ho plesem je riskantní. A tak raději plánujeme výlety do lesů anebo na hrady a zámky spojené s dobrým obědem. Táta dostává lístky pro celou rodinu na koncerty svých oblíbených kapel. Takový způsob slavení nám vyhovuje všem. Nikdo se nemusí přemáhat a jsme spolu rádi. (Na ten dávný slavnostní bál však nikdy nezapomeneme.) Když na jaře slaví své narozeniny můj muž, snaží se vždycky, aby se oslavy nepřeháněly. Nemá to rád. Jenže dostal jako rodinu nás tři. Mne a dvě dcery, které jsou v oblasti slavení naprosto po mně. Dokonce bych řekla, že mou vášeň pro oslavy všeho druhu ještě rozvinuly. Tak to má být.Když byly ještě malé holčičky a žili jsme z tatínkova platu, neměly jsme nikdy dost peněz na pořádný dárek pro tátu. On je totiž z rozpočtu neuvolnil. Buď tam opravdu nebyly, nebo dárek pro sebe nepovažoval za rozumnou investici. Jenže to nás nikdy nezastavilo. Pořádaly jsme na jeho počest ty nejokázalejší zábavy a události, jaké nás jen napadly. Samozřejmě koncerty a divadelní představení, tím jsme začínaly. Hostiny, ty nemohly nikdy chybět. Jednou, to jsme fakt už nevěděly, co bychom mohly ještě vymyslet, některá z nás, tuším to byla Adélka, vykřikla: „Ples!“ A tak jsme uspořádaly k příležitosti tatínkových narozenin slavnostní ples na jeho počest. Manžel odmítá tančit zejména na veřejnosti. Ale s oběma dceruškami pravidelně v kuchyni tančíval mazurku. Tanec schválně pletl, ale to holkám nevadilo. Byl to jen důvod pro divoké chichotání a nové a nové opakování tance. Bylo tedy jisté, že alespoň jeden tanec na plese bude umět zatančit.Největšímu zájmu samozřejmě byla vystavena otázka, co si kdo vezme na sebe, protože to je pro plesy otázka zásadní. Pak jsme vymýšlely výzdobu pokoje, občerstvení a hudbu. S oficiální královskou pozvánkou jsme si vyhrály opravdu do sytosti. Protože dcerušky byly ve věku, kdy viděly mnoho pohádkových plesů ve filmech nebo v televizi, perfektně tomu všemu rozuměly. Když ještě na oslavu přislíbila přijet i babička, byly dokonale spokojené. Nevím, jestli si oslavenec svou oslavu jaksepatří užil, my ano. Chtěly jsme mu tím říct, že je pro nás neskonale důležitý a že ho máme tak rády, že jen to nejbombastičtější a nejslavnostnější, co si umíme představit, je pro něj dost dobré.Od té doby už plesy nepořádáme. Pochopily jsme, že dárek musí těšit především oslavence. Pokud netančí nebo tančí nerad, oslavovat ho plesem je riskantní. A tak raději plánujeme výlety do lesů anebo na hrady a zámky spojené s dobrým obědem. Táta dostává lístky pro celou rodinu na koncerty svých oblíbených kapel. Takový způsob slavení nám vyhovuje všem. Nikdo se nemusí přemáhat a jsme spolu rádi. (Na ten dávný slavnostní bál však nikdy nezapomeneme.) https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-27-05-57-00/ 2026-07-27 05:57:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-27-05-57-00/ Poselství Svatého otce Lva XIV. k 6. světovému dni prarodičů a seniorů Svátek svatého Jáchyma a svaté Anny, 26. července 2026Nikdy na vás nezapomenu (Iz 49,15)Drazí bratři a sestry,Prostřednictvím proroka Izaiáše nám Pán slibuje, že na nikoho z nás nikdy nezapomene. Ujišťuje nás, že si vryl naše tváře do dlaní svých rukou (srov. Iz 49,16) a že jeho láska je větší než láska matky k jejímu dítěti (srov. Iz 49,15). Prorok nám dává nahlédnout do důvěrného a intenzivního dialogu, v němž Bůh oslovuje důvěrným způsobem každého jednotlivce i celý lid. I dnes můžeme tato slova číst jako slova určená každému z nás a každý může slyšet, jak jsou slova „Nikdy na tebe nezapomenu“ adresována přímo jemu.Jsou to slova, která nás naplňují útěchou a nadějí. Jsou odpovědí na trýznivý pocit, který znepokojuje srdce: „Hospodin mě opustil, můj Pán na mě zapomněl“ (Iz 49,14). Jak často v Písmu svatém, zejména v žalmech, pramení modlitba ze zoufalství těch, kteří mají pocit, že jejich život nikoho nezajímá a že jsou opomíjeni! Bolestný pocit zapomenutí bohužel sdílí mnoho lidí, mezi nimiž je i nemalý počet starších osob.Boží láska, která na nikoho nezapomíná, se nabízí jako akt spravedlnosti a jako odpověď na anonymitu, v níž se lidský život až příliš často ztrácí. Zejména životy mnoha starších lidí se zdají být zahaleny závojem, který rozostřuje rysy jejich tváří a zahaluje je do zapomnění. To se děje v domovech, kde vládne osamělost, a také v těch pečovatelských zařízeních, kde hrozí, že jedinečnost každého člověka bude redukována na číslo lůžka nebo nemoc.Oslava Světového dne prarodičů a seniorů je příležitostí k tomu, abychom si znovu uvědomili, že církev je povolána být matkou pro všechny a že v každém věku je možné se vždy považovat za Boží syny a dcery. Ať je tedy tento den inspirací pro všechny, zejména pro mladé, k oživení krásného zvyku navštěvovat prarodiče, starší členy rodiny a dokonce i ty, kteří nemají nikoho, kdo by je navštívil. Přineste jim prostřednictvím tohoto poselství a své přítomnosti blízkost a náklonnost papeže. Postarejte se o to, aby slova proroka „Ale já na vás nikdy nezapomenu“ nabyla podoby něžného a láskyplného setkání. „V době, která upřednostňuje rychlost a roztříštěnost, člověk stále touží po péči a uznání ze strany pozorných myslí, laskavých slov a rukou schopných něhy. Digitální kultura znásobuje spojení a nabízí nové příležitosti k interakci; lidské srdce si však zachovává neodvolatelnou potřebu skutečné blízkosti“ (Encyklika Magnifica Humanitas, 239).Církev chápe utrpení svých starších členů; dobře ví, že jsou až příliš často vnímáni skrze prizma stereotypů a považováni za břemeno; je si vědoma toho, že ekonomika zaměřená na zisk oslabuje rodinné vazby; ví, že mnoho starších lidí zůstává opuštěno dětmi, které jsou nuceny migrovat nebo v některých případech bojovat ve válkách. Pro každý z těchto důvodů s radostí hlásá Pánův slib: „Ale já na tebe nikdy nezapomenu!“Je radostí v každém věku, ale zvláště když již nejsme mladí, objevit, jak řekl Jan Pavel I., že jsme příjemci „neumírající lásky ze strany Boha. Víme: on má vždy oči upřené na nás, i když se zdá, že je tma. On je náš otec; ještě více je naší matkou“ (Angelus, 10. září 1978). I když nám to nepřijde přirozené, pravdou je, že ani ve stáří nepřestáváme být syny a dcerami; proto pozvání k návratu do náruče Boha – jehož láska je otcovská i mateřská – zůstává platné v každém věku.Pro mnohé se objevování Boží něhy odehrává v průběhu celého života, někdy dokonce až v jeho závěrečné fázi. Na rozdíl od minulosti je totiž stále častější, že lidé dosáhnou stáří, aniž by prožili skutečnou zkušenost víry. V takových případech se stáří – počínaje otázkami, které se v této životní etapě vynořují s větší naléhavostí – může stát tím pravým okamžikem k zahájení či obnovení duchovního života. Na této nové cestě lze poznat, že Bůh, jak říká svatý Augustin, „je matkou, protože miluje, protože živí, protože pečuje, protože chrání“ (Komentář k Žalmu 27, II, 18). Je to uvědomění, které nám pomáhá nestydět se za křehkost, která se objevuje, a také pochopit, že se vždy potřebujeme navzájem a potřebujeme pozornost a péči. K Bohu, který se k nám přibližuje a kterého se učíme rozpoznávat v jeho něžnosti, se nyní můžeme obrátit s dětskou důvěrou v modlitbě. Nikdy není pozdě začít se k němu obracet. Může to být velkým darem pro každého.Vážení starší muži a ženy, papež František o vás hovořil jako o „novém lidu“ (Katecheze, 23. února 2022), neboť počet starších lidí v dějinách lidstva nikdy nebyl tak vysoký. Je proto důležitější než kdy jindy zamyslet se společně s vámi, tímto „novým lidem“, nad tím, jaké může být naše povolání v době, kdy se zdá, že převládá křehkost – která je člověku průvodcem od narození. Rád bych vám řekl: nebojte se křehkosti! Právě tato slabost v sobě skrývá nový potenciál, který osvětluje i ostatní etapy života. Vskutku, když „uznáme svou křehkost, naše srdce se otevřou vzájemné podpoře a vzývání Toho, který může udělit to, co žádná lidská moc nemůže zajistit: hluboké smíření srdcí a s ním i pravý mír“ (Setkání s alžírskou komunitou, bazilika Panny Marie Africké, Alžír, 13. dubna 2026).Takto můžeme prožívat své stáří jako křesťané: jako „křehcí“, ale zároveň jako „povolaní “. Muž i žena se totiž mohou ve stáří znovu narodit (srov. Jan 3,4–6) a spolu s prorokem zvolat: „Jestliže se obrátíte a zůstanete klidní, budete zachráněni; v pokoji a důvěře je vaše síla“ (Iz 30,15). Tato síla se může stát výzvou, abychom se při zajišťování lidského soužití neuchylovali k cestám arogance a moci, ale k cestám smíření a pravého míru. V této době, tak krutě poznamenané násilím války a společenskými nepokoji, si mnozí kladou otázku, jaký bude svět, ve kterém vyrostou jejich vnoučata. Vyzývám vás, drazí přátelé, abyste se ke mně připojili v upřímné modlitbě za to, aby brzy nastal mír na celém světě.Drazí starší bratři a sestry, děkuji vám, že mě každý den podporujete svými modlitbami, zejména když se modlíte svatý růženec. Z hloubi srdce vám tuto vděčnost oplácím a loučím se s vámi touto modlitbou: ať nás Pán, který na nás nikdy nezapomíná, vždy obnovuje ve víře, naději a lásce!Ve Vatikánu, 15. června 2026Lev XIV., papež Poselství Svatého otce Lva XIV. k 6. světovému dni prarodičů a seniorů Svátek svatého Jáchyma a svaté Anny, 26. července 2026Nikdy na vás nezapomenu (Iz 49,15)Drazí bratři a sestry,Prostřednictvím proroka Izaiáše nám Pán slibuje, že na nikoho z nás nikdy nezapomene. Ujišťuje nás, že si vryl naše tváře do dlaní svých rukou (srov. Iz 49,16) a že jeho láska je větší než láska matky k jejímu dítěti (srov. Iz 49,15). Prorok nám dává nahlédnout do důvěrného a intenzivního dialogu, v němž Bůh oslovuje důvěrným způsobem každého jednotlivce i celý lid. I dnes můžeme tato slova číst jako slova určená každému z nás a každý může slyšet, jak jsou slova „Nikdy na tebe nezapomenu“ adresována přímo jemu.Jsou to slova, která nás naplňují útěchou a nadějí. Jsou odpovědí na trýznivý pocit, který znepokojuje srdce: „Hospodin mě opustil, můj Pán na mě zapomněl“ (Iz 49,14). Jak často v Písmu svatém, zejména v žalmech, pramení modlitba ze zoufalství těch, kteří mají pocit, že jejich život nikoho nezajímá a že jsou opomíjeni! Bolestný pocit zapomenutí bohužel sdílí mnoho lidí, mezi nimiž je i nemalý počet starších osob.Boží láska, která na nikoho nezapomíná, se nabízí jako akt spravedlnosti a jako odpověď na anonymitu, v níž se lidský život až příliš často ztrácí. Zejména životy mnoha starších lidí se zdají být zahaleny závojem, který rozostřuje rysy jejich tváří a zahaluje je do zapomnění. To se děje v domovech, kde vládne osamělost, a také v těch pečovatelských zařízeních, kde hrozí, že jedinečnost každého člověka bude redukována na číslo lůžka nebo nemoc.Oslava Světového dne prarodičů a seniorů je příležitostí k tomu, abychom si znovu uvědomili, že církev je povolána být matkou pro všechny a že v každém věku je možné se vždy považovat za Boží syny a dcery. Ať je tedy tento den inspirací pro všechny, zejména pro mladé, k oživení krásného zvyku navštěvovat prarodiče, starší členy rodiny a dokonce i ty, kteří nemají nikoho, kdo by je navštívil. Přineste jim prostřednictvím tohoto poselství a své přítomnosti blízkost a náklonnost papeže. Postarejte se o to, aby slova proroka „Ale já na vás nikdy nezapomenu“ nabyla podoby něžného a láskyplného setkání. „V době, která upřednostňuje rychlost a roztříštěnost, člověk stále touží po péči a uznání ze strany pozorných myslí, laskavých slov a rukou schopných něhy. Digitální kultura znásobuje spojení a nabízí nové příležitosti k interakci; lidské srdce si však zachovává neodvolatelnou potřebu skutečné blízkosti“ (Encyklika Magnifica Humanitas, 239).Církev chápe utrpení svých starších členů; dobře ví, že jsou až příliš často vnímáni skrze prizma stereotypů a považováni za břemeno; je si vědoma toho, že ekonomika zaměřená na zisk oslabuje rodinné vazby; ví, že mnoho starších lidí zůstává opuštěno dětmi, které jsou nuceny migrovat nebo v některých případech bojovat ve válkách. Pro každý z těchto důvodů s radostí hlásá Pánův slib: „Ale já na tebe nikdy nezapomenu!“Je radostí v každém věku, ale zvláště když již nejsme mladí, objevit, jak řekl Jan Pavel I., že jsme příjemci „neumírající lásky ze strany Boha. Víme: on má vždy oči upřené na nás, i když se zdá, že je tma. On je náš otec; ještě více je naší matkou“ (Angelus, 10. září 1978). I když nám to nepřijde přirozené, pravdou je, že ani ve stáří nepřestáváme být syny a dcerami; proto pozvání k návratu do náruče Boha – jehož láska je otcovská i mateřská – zůstává platné v každém věku.Pro mnohé se objevování Boží něhy odehrává v průběhu celého života, někdy dokonce až v jeho závěrečné fázi. Na rozdíl od minulosti je totiž stále častější, že lidé dosáhnou stáří, aniž by prožili skutečnou zkušenost víry. V takových případech se stáří – počínaje otázkami, které se v této životní etapě vynořují s větší naléhavostí – může stát tím pravým okamžikem k zahájení či obnovení duchovního života. Na této nové cestě lze poznat, že Bůh, jak říká svatý Augustin, „je matkou, protože miluje, protože živí, protože pečuje, protože chrání“ (Komentář k Žalmu 27, II, 18). Je to uvědomění, které nám pomáhá nestydět se za křehkost, která se objevuje, a také pochopit, že se vždy potřebujeme navzájem a potřebujeme pozornost a péči. K Bohu, který se k nám přibližuje a kterého se učíme rozpoznávat v jeho něžnosti, se nyní můžeme obrátit s dětskou důvěrou v modlitbě. Nikdy není pozdě začít se k němu obracet. Může to být velkým darem pro každého.Vážení starší muži a ženy, papež František o vás hovořil jako o „novém lidu“ (Katecheze, 23. února 2022), neboť počet starších lidí v dějinách lidstva nikdy nebyl tak vysoký. Je proto důležitější než kdy jindy zamyslet se společně s vámi, tímto „novým lidem“, nad tím, jaké může být naše povolání v době, kdy se zdá, že převládá křehkost – která je člověku průvodcem od narození. Rád bych vám řekl: nebojte se křehkosti! Právě tato slabost v sobě skrývá nový potenciál, který osvětluje i ostatní etapy života. Vskutku, když „uznáme svou křehkost, naše srdce se otevřou vzájemné podpoře a vzývání Toho, který může udělit to, co žádná lidská moc nemůže zajistit: hluboké smíření srdcí a s ním i pravý mír“ (Setkání s alžírskou komunitou, bazilika Panny Marie Africké, Alžír, 13. dubna 2026).Takto můžeme prožívat své stáří jako křesťané: jako „křehcí“, ale zároveň jako „povolaní “. Muž i žena se totiž mohou ve stáří znovu narodit (srov. Jan 3,4–6) a spolu s prorokem zvolat: „Jestliže se obrátíte a zůstanete klidní, budete zachráněni; v pokoji a důvěře je vaše síla“ (Iz 30,15). Tato síla se může stát výzvou, abychom se při zajišťování lidského soužití neuchylovali k cestám arogance a moci, ale k cestám smíření a pravého míru. V této době, tak krutě poznamenané násilím války a společenskými nepokoji, si mnozí kladou otázku, jaký bude svět, ve kterém vyrostou jejich vnoučata. Vyzývám vás, drazí přátelé, abyste se ke mně připojili v upřímné modlitbě za to, aby brzy nastal mír na celém světě.Drazí starší bratři a sestry, děkuji vám, že mě každý den podporujete svými modlitbami, zejména když se modlíte svatý růženec. Z hloubi srdce vám tuto vděčnost oplácím a loučím se s vámi touto modlitbou: ať nás Pán, který na nás nikdy nezapomíná, vždy obnovuje ve víře, naději a lásce!Ve Vatikánu, 15. června 2026Lev XIV., papež https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-26-09-55-00/ 2026-07-26 09:55:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-26-09-55-00/ Festival Maraton hudby Brno letos od 6. do 9. srpna nabídne pestrou přehlídku world music, jazzu, folku, rocku i dalších žánrů v podání domácích i zahraničních interpretů. V pořadu Slyšte, lidé! vás šéfdramaturg festivalu Milan Tesař provede svými osobními tipy na koncerty a představí mimo jiné rezidenčního umělce Nguyena Lê, projekt FOOD, portugalské Danças Ocultas, rumunskou kapelu Fanfare Ciocărlia nebo makedonské duo Dobrila & Dorian. Poslouchejte pozvánku na jedenáctý ročník festivalu, který promění Brno ve skutečné město hudby.   Festival Maraton hudby Brno letos od 6. do 9. srpna nabídne pestrou přehlídku world music, jazzu, folku, rocku i dalších žánrů v podání domácích i zahraničních interpretů. V pořadu Slyšte, lidé! vás šéfdramaturg festivalu Milan Tesař provede svými osobními tipy na koncerty a představí mimo jiné rezidenčního umělce Nguyena Lê, projekt FOOD, portugalské Danças Ocultas, rumunskou kapelu Fanfare Ciocărlia nebo makedonské duo Dobrila & Dorian. Poslouchejte pozvánku na jedenáctý ročník festivalu, který promění Brno ve skutečné město hudby.   https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-25-19-15-00/ 2026-07-25 19:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-25-19-15-00/ https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-24-05-57-00/ 2026-07-24 05:57:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-24-05-57-00/ Národopisný soubor Bejatka ze Štítiny na Opavsku vznikl v roce 1971 na popud folkloristy PhDr. Antonína Satkeho. Z počátku soubor tvořilo pouze ženské trio. Redaktor Antonín Žolnerčík se do Štítiny vypravil a k mikrofonu si pozval nejen vedoucí souboru Zuzanu Halškovou, ale také jeho zakladatelku Janu Bělohradskou a dlouholetou členku souboru Zuzanu Mikovou. Národopisný soubor Bejatka ze Štítiny na Opavsku vznikl v roce 1971 na popud folkloristy PhDr. Antonína Satkeho. Z počátku soubor tvořilo pouze ženské trio. Redaktor Antonín Žolnerčík se do Štítiny vypravil a k mikrofonu si pozval nejen vedoucí souboru Zuzanu Halškovou, ale také jeho zakladatelku Janu Bělohradskou a dlouholetou členku souboru Zuzanu Mikovou. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-23-20-15-00/ 2026-07-23 20:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-23-20-15-00/ Maďarsko-řecká skupina Meybahar propojuje hudební tradice východního Středomoří, Balkánu i Maďarska a staví především na souhře houslí a santuru, strunného nástroje podobného cimbálu. Hostem pořadu bude spoluzakladatel souboru, maďarský houslista Márton Kopcsik, který přiblíží vznik kapely, její přístup k tradiční hudbě i plány na nové album. Rozhovor doplní ukázky z aktuálního alba Meybahar. Maďarsko-řecká skupina Meybahar propojuje hudební tradice východního Středomoří, Balkánu i Maďarska a staví především na souhře houslí a santuru, strunného nástroje podobného cimbálu. Hostem pořadu bude spoluzakladatel souboru, maďarský houslista Márton Kopcsik, který přiblíží vznik kapely, její přístup k tradiční hudbě i plány na nové album. Rozhovor doplní ukázky z aktuálního alba Meybahar. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-23-19-15-00/ 2026-07-23 19:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-23-19-15-00/ https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-23-16-00-00/ 2026-07-23 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-23-16-00-00/ Setkala jsem se s dívkou, která mě něčím štvala. Byla dost upovídaná, na všechno měla rychlou odpověď, do všeho se hrozně hrnula a všechno věděla nejlíp. Působila na mne agresivně a nežensky. Myslím, že mi připomínala mne samu v podobném věku. Nezdálo se mi možné, že bychom si mohly porozumět. Naštěstí to ani nebylo nutné. Potkávaly jsme se jen společensky a jinak jsme neměly mnoho společného. Netoužila jsem ji nějak víc poznat.Jenže za čas se začaly naše dráhy nenápadně protínat. Tu jsme se někde daly do řeči, onde jsme seděly vedle sebe. Jednoho dne se mě zeptala, jestli by se mnou mohla někdy mluvit. „To je nejmenší problém,“ řekla jsem, „bývám v knihkupectví každý den kromě pátku od deseti do pěti. Zastav se.“ Souhlasila, že se zastaví. Ale nezastavovala se. Bylo mi to divné, protože podle toho, jak se mi jevila, by správně měla přiběhnout hned druhý den. Nepřišla celý týden, dokonce ani ten další. Hm, třeba je nemocná, možná má karanténu, přemýšlela jsem. Začala jsem se za ni modlit. Pak jsme se v neděli zase potkaly.„Tak co, kdy přijdeš?“ připomněla jsem se. Byla jsem opravdu zvědavá, co by tak se mnou chtěla probírat. Omluvila se, že toho měla moc a že se opravdu zastaví. Uplynul týden a pak ještě jeden a nepřicházela. Malinko mě to znepokojovalo, protože když jsme se naposledy viděly, vypadala trochu schlíple. Nejiskřila tak jako obvykle. Něco se děje, to je jasné. Bylo to ještě trochu komplikované, než jsme se potkaly, ale nakonec k tomu došlo. Byla za tím přepracovanost a nešťastná láska. Najednou si sama se sebou nevěděla rady. Ztratila chuť do života, nic jí najednou nedávalo smysl. „Víš co, dám ti dárek,“ nabídla jsem jí. „Každý druhý týden ve středu ráno u mě v knihkupectví, než otevřu, pro tebe budu mít hodinu času. Chceš?“Chtěla. Setkala jsem se s dívkou, která mě něčím štvala. Byla dost upovídaná, na všechno měla rychlou odpověď, do všeho se hrozně hrnula a všechno věděla nejlíp. Působila na mne agresivně a nežensky. Myslím, že mi připomínala mne samu v podobném věku. Nezdálo se mi možné, že bychom si mohly porozumět. Naštěstí to ani nebylo nutné. Potkávaly jsme se jen společensky a jinak jsme neměly mnoho společného. Netoužila jsem ji nějak víc poznat.Jenže za čas se začaly naše dráhy nenápadně protínat. Tu jsme se někde daly do řeči, onde jsme seděly vedle sebe. Jednoho dne se mě zeptala, jestli by se mnou mohla někdy mluvit. „To je nejmenší problém,“ řekla jsem, „bývám v knihkupectví každý den kromě pátku od deseti do pěti. Zastav se.“ Souhlasila, že se zastaví. Ale nezastavovala se. Bylo mi to divné, protože podle toho, jak se mi jevila, by správně měla přiběhnout hned druhý den. Nepřišla celý týden, dokonce ani ten další. Hm, třeba je nemocná, možná má karanténu, přemýšlela jsem. Začala jsem se za ni modlit. Pak jsme se v neděli zase potkaly.„Tak co, kdy přijdeš?“ připomněla jsem se. Byla jsem opravdu zvědavá, co by tak se mnou chtěla probírat. Omluvila se, že toho měla moc a že se opravdu zastaví. Uplynul týden a pak ještě jeden a nepřicházela. Malinko mě to znepokojovalo, protože když jsme se naposledy viděly, vypadala trochu schlíple. Nejiskřila tak jako obvykle. Něco se děje, to je jasné. Bylo to ještě trochu komplikované, než jsme se potkaly, ale nakonec k tomu došlo. Byla za tím přepracovanost a nešťastná láska. Najednou si sama se sebou nevěděla rady. Ztratila chuť do života, nic jí najednou nedávalo smysl. „Víš co, dám ti dárek,“ nabídla jsem jí. „Každý druhý týden ve středu ráno u mě v knihkupectví, než otevřu, pro tebe budu mít hodinu času. Chceš?“Chtěla. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-23-05-57-00/ 2026-07-23 05:57:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-23-05-57-00/ Jaké rostliny se objevují v Bibli a jaké významy v sobě nesou? Mnohé z nich nejsou jen součástí biblických příběhů, ale stávají se symboly s hlubokým duchovním, morálním i poetickým poselstvím. O jejich významu bude v pořadu hovořit otec Jaroslav Jirásek. Pořad vznikl v Domově sv. Josefa v Žirči, kde otec Jaroslav završil svou přednášku na toto téma v rámci nově připravovaného cyklu v Bylinkáriu. V úvodu pořadu představí tento projekt také Jan Staněk, tiskový mluvčí Domova sv. Josefa. Jaké rostliny se objevují v Bibli a jaké významy v sobě nesou? Mnohé z nich nejsou jen součástí biblických příběhů, ale stávají se symboly s hlubokým duchovním, morálním i poetickým poselstvím. O jejich významu bude v pořadu hovořit otec Jaroslav Jirásek. Pořad vznikl v Domově sv. Josefa v Žirči, kde otec Jaroslav završil svou přednášku na toto téma v rámci nově připravovaného cyklu v Bylinkáriu. V úvodu pořadu představí tento projekt také Jan Staněk, tiskový mluvčí Domova sv. Josefa. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-22-20-15-00/ 2026-07-22 20:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-22-20-15-00/ Hosty pořadu Jak se vám líbí budou František a Honza ze skupiny Zimní pneu. Řeč bude o novém albu Casiometal, natočeném převážně s využitím malých kláves Casio, i o druhé letošní novince roku 2025, albu Obchodník s tukem, které navazuje na syrovou domácí nahrávací estetiku kapely. Řeč bude také netradičních tvůrčích postupech, zvukových experimentech a o tom, jak se do jejich písní promítají pocity dospělosti, nenaplněných očekávání i hledání jednoduchosti. Hosty pořadu Jak se vám líbí budou František a Honza ze skupiny Zimní pneu. Řeč bude o novém albu Casiometal, natočeném převážně s využitím malých kláves Casio, i o druhé letošní novince roku 2025, albu Obchodník s tukem, které navazuje na syrovou domácí nahrávací estetiku kapely. Řeč bude také netradičních tvůrčích postupech, zvukových experimentech a o tom, jak se do jejich písní promítají pocity dospělosti, nenaplněných očekávání i hledání jednoduchosti. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-22-19-15-00/ 2026-07-22 19:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-22-19-15-00/ 20. července 2026 uplynulo pět let od úmrtí straňanské zpěvačky Vlasty Grycové (*1943). Legendární zpěvačka, nenapodobitelná interpretka zejména balad a milostných písní svého regionu, pocházela ze zpěvného rodu Vintrů ze Strání, obce v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí.  Profesí malířka skla získala pěvecké základy a především repertoár od své maminky, vynikající lidové zpěvačky Alžběty Končitíkové (1913−1999).Jako dětská zpěvačka začínala v místním souboru Javorina, kde si ji cimbalista Jaroslav Čech a primáš Jaroslav Staněk v roce 1957 vyhlédli pro Hradišťan. Stala se jeho sólovou zpěvačkou, Když roku 1972 Hradišťan z politických důvodů na čas skončil, začala její spolupráce s uherskobrodskou Olšavou Od 70. let pravidelně nahrávala v Československém rozhlase v Brně s BROLNem, s nímž příležitostně hostovala až do svých sedmdesátin. Se „Zahradníkovci“ a s Hradišťanem své první profilové album, LP Písně moravsko-slovenského pomezí. Svá poslední alba natočila s Cimbálovou muzikou Husličky, kterou primovala jeji dcera Anička a hrály v ní obě její vnučky, Helena a Veronika. 20. července 2026 uplynulo pět let od úmrtí straňanské zpěvačky Vlasty Grycové (*1943). Legendární zpěvačka, nenapodobitelná interpretka zejména balad a milostných písní svého regionu, pocházela ze zpěvného rodu Vintrů ze Strání, obce v Bílých Karpatech na moravsko-slovenském pomezí.  Profesí malířka skla získala pěvecké základy a především repertoár od své maminky, vynikající lidové zpěvačky Alžběty Končitíkové (1913−1999).Jako dětská zpěvačka začínala v místním souboru Javorina, kde si ji cimbalista Jaroslav Čech a primáš Jaroslav Staněk v roce 1957 vyhlédli pro Hradišťan. Stala se jeho sólovou zpěvačkou, Když roku 1972 Hradišťan z politických důvodů na čas skončil, začala její spolupráce s uherskobrodskou Olšavou Od 70. let pravidelně nahrávala v Československém rozhlase v Brně s BROLNem, s nímž příležitostně hostovala až do svých sedmdesátin. Se „Zahradníkovci“ a s Hradišťanem své první profilové album, LP Písně moravsko-slovenského pomezí. Svá poslední alba natočila s Cimbálovou muzikou Husličky, kterou primovala jeji dcera Anička a hrály v ní obě její vnučky, Helena a Veronika. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-22-16-00-00/ 2026-07-22 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-22-16-00-00/ Autorem Myšlenky na den je Petr Hurych, kazatel církve Československé husitské. Autorem Myšlenky na den je Petr Hurych, kazatel církve Československé husitské. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-22-05-57-00/ 2026-07-22 05:57:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-22-05-57-00/ V pořadu Jak se vám líbí představíme projekt Damask Rose skotského písničkáře Stevena Johnstona a jeho aktuální album All That Has Not Yet Been Lost. Budeme mluvit o cestě k novým písním, o hledání naděje a vnitřního klidu i o spolupráci s českými hudebníky a vydavatelstvím Rustical Records. Řeč bude také o inspiraci Brnem, o hostech na albu včetně Báry Zmekové a o tom, jak se proměnil Johnstonův pohled na vlastní tvorbu.   V pořadu Jak se vám líbí představíme projekt Damask Rose skotského písničkáře Stevena Johnstona a jeho aktuální album All That Has Not Yet Been Lost. Budeme mluvit o cestě k novým písním, o hledání naděje a vnitřního klidu i o spolupráci s českými hudebníky a vydavatelstvím Rustical Records. Řeč bude také o inspiraci Brnem, o hostech na albu včetně Báry Zmekové a o tom, jak se proměnil Johnstonův pohled na vlastní tvorbu.   https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-21-19-15-00/ 2026-07-21 19:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-21-19-15-00/ Biskupský environmentální resort v Hukvaldech na Frýdecko-Místecku pořádá každoročně celou řadu zajímavých a hlavně naučných přednášek o přírodě – a to nejen o její ochraně. Pravidelnou lektorkou kurzů bývá i ekoložka Ing. Markéta Cichá.  Rozhovor nejen o létu a přírodě natáčel v ostravském studiu redaktor Antonín Žolnerčík. Biskupský environmentální resort v Hukvaldech na Frýdecko-Místecku pořádá každoročně celou řadu zajímavých a hlavně naučných přednášek o přírodě – a to nejen o její ochraně. Pravidelnou lektorkou kurzů bývá i ekoložka Ing. Markéta Cichá.  Rozhovor nejen o létu a přírodě natáčel v ostravském studiu redaktor Antonín Žolnerčík. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-21-09-00-00/ 2026-07-21 09:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-21-09-00-00/ Zrnko evangelia působí ve skrytostiDrazí bratři a sestry, pěkný den!Po podobenství o rozsévači Ježíš nadále promlouvá k zástupům prostřednictvím obrazů, v záznamu 13. kapitoly Matoušova evangelia mluví o dobré pšenici a koukolu, hořčičném zrnku a o kvasu v mouce.Jsou to tři krátká podobenství, která mají připomínat příchod Božího království do dějin, jeho působení v životech lidí, způsob, jakým roste, šíří se a proměňuje svět zevnitř. Ježíš nás v těchto příbězích varuje před pokušením představovat si Boha jako mocipána, který se prosazuje silou, zabírá prostor, aby vládl, triumfoval. Naopak, Bůh dává přednost nepatrnosti; znameními své nenápadné lásky nám ponechává svobodu jej přijmout nebo odmítnout. Ta nenápadnost si hledá cestu i uprostřed plevele, působí skrytě a neviditelně jako nejmenší ze všech zrnek, která v tichosti prokvasí těsto.Bratři a sestry, Ježíš nám sděluje něco důležitého o tom, jak Bůh působí v našem životě i v dějinách. Někdy očekáváme cosi senzačního, toužíme po Bohu, který by zasáhl shora a okamžitě vytrhal plevel zla. Představujeme si silného a mocného Boha a – bohužel – tomuto obrazu přizpůsobujeme i náš způsob, jak být křesťany a jak být církví. Boží království se však šíří i uprostřed koukolu a vyžaduje od nás pohled schopný vnímat dobro, které klíčí i tam, kde se rozmohla temnota zla; vnímat, aniž bychom všechno hned soudili; přichází jako nejmenší ze zrníček, a proto si od nás žádá trpělivost, abychom dokázali tyto cesty rozpoznávat v nepatrnosti každodennosti a v obyčejnosti běžného života. Roste totiž neviditelně jako kvas v mouce, a tak nás osvobozuje od skleslosti a vybízí nás k důvěře i tehdy, když se nám zdá, že je Bůh nepřítomný. On nás doprovází neustále a jeho láska k nám je neustále při nás při našem díle.Tento Boží styl se musí stát způsobem, jakým – ať už jako jednotlivci, nebo jako církev – obýváme realitu světa, který nás obklopuje. Jsme povoláni k tomu, abychom přijali evangelijní styl, abychom se ukvapeně nevymezovali arogantními soudy, abychom se neprosazovali mocí a silou, abychom neztráceli důvěru v Boží dílo. Jde o to – jak říkal tehdejší kardinál Ratzinger – podřídit se logice zrnka. Ta není logikou úspěchu a velikosti, ale vyžaduje, abychom se stali malými a sloužili životu člověka. Tak se sami stáváme malým zrnkem evangelia, které klíčí, a kvasem lásky, který proměňuje těsto světa.Modleme se k Nejsvětější Marii, která dokázala přijmout zrnko Slova v nepatrnosti, aby nás podporovala na naší cestě a přimlouvala se za nás.překlad - jb -  https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2026-07/lev-xiv-zrnko-evangelia-pusobi-ve-skrytosti-arogance-mu-je-cizi.html Zrnko evangelia působí ve skrytostiDrazí bratři a sestry, pěkný den!Po podobenství o rozsévači Ježíš nadále promlouvá k zástupům prostřednictvím obrazů, v záznamu 13. kapitoly Matoušova evangelia mluví o dobré pšenici a koukolu, hořčičném zrnku a o kvasu v mouce.Jsou to tři krátká podobenství, která mají připomínat příchod Božího království do dějin, jeho působení v životech lidí, způsob, jakým roste, šíří se a proměňuje svět zevnitř. Ježíš nás v těchto příbězích varuje před pokušením představovat si Boha jako mocipána, který se prosazuje silou, zabírá prostor, aby vládl, triumfoval. Naopak, Bůh dává přednost nepatrnosti; znameními své nenápadné lásky nám ponechává svobodu jej přijmout nebo odmítnout. Ta nenápadnost si hledá cestu i uprostřed plevele, působí skrytě a neviditelně jako nejmenší ze všech zrnek, která v tichosti prokvasí těsto.Bratři a sestry, Ježíš nám sděluje něco důležitého o tom, jak Bůh působí v našem životě i v dějinách. Někdy očekáváme cosi senzačního, toužíme po Bohu, který by zasáhl shora a okamžitě vytrhal plevel zla. Představujeme si silného a mocného Boha a – bohužel – tomuto obrazu přizpůsobujeme i náš způsob, jak být křesťany a jak být církví. Boží království se však šíří i uprostřed koukolu a vyžaduje od nás pohled schopný vnímat dobro, které klíčí i tam, kde se rozmohla temnota zla; vnímat, aniž bychom všechno hned soudili; přichází jako nejmenší ze zrníček, a proto si od nás žádá trpělivost, abychom dokázali tyto cesty rozpoznávat v nepatrnosti každodennosti a v obyčejnosti běžného života. Roste totiž neviditelně jako kvas v mouce, a tak nás osvobozuje od skleslosti a vybízí nás k důvěře i tehdy, když se nám zdá, že je Bůh nepřítomný. On nás doprovází neustále a jeho láska k nám je neustále při nás při našem díle.Tento Boží styl se musí stát způsobem, jakým – ať už jako jednotlivci, nebo jako církev – obýváme realitu světa, který nás obklopuje. Jsme povoláni k tomu, abychom přijali evangelijní styl, abychom se ukvapeně nevymezovali arogantními soudy, abychom se neprosazovali mocí a silou, abychom neztráceli důvěru v Boží dílo. Jde o to – jak říkal tehdejší kardinál Ratzinger – podřídit se logice zrnka. Ta není logikou úspěchu a velikosti, ale vyžaduje, abychom se stali malými a sloužili životu člověka. Tak se sami stáváme malým zrnkem evangelia, které klíčí, a kvasem lásky, který proměňuje těsto světa.Modleme se k Nejsvětější Marii, která dokázala přijmout zrnko Slova v nepatrnosti, aby nás podporovala na naší cestě a přimlouvala se za nás.překlad - jb -  https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2026-07/lev-xiv-zrnko-evangelia-pusobi-ve-skrytosti-arogance-mu-je-cizi.html https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-21-05-57-00/ 2026-07-21 05:57:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-21-05-57-00/ Mladá česká kapela Rooster Riders hraje energický bluegrass a sází na propracované aranže a výbornou instrumentální souhru. Charakteristický zvuk skupině dodává zpěvák a kytarista Matt Whitten z americké Virginie, který doplňuje čtveřici českých muzikantů. V Koncertním studiu Proglasu zahrají Rooster Riders živě.  Mladá česká kapela Rooster Riders hraje energický bluegrass a sází na propracované aranže a výbornou instrumentální souhru. Charakteristický zvuk skupině dodává zpěvák a kytarista Matt Whitten z americké Virginie, který doplňuje čtveřici českých muzikantů. V Koncertním studiu Proglasu zahrají Rooster Riders živě.  https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-20-19-15-00/ 2026-07-20 19:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-20-19-15-00/ https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-20-17-10-00/ 2026-07-20 17:10:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-20-17-10-00/ Přes sto koncertů na více než dvaceti žánrových scénách rozezní od 6. do 9. srpna 2026 celé Brno. Jedenáctý ročník festivalu Maraton hudby Brno promění centrum města v pulzující prostor, kde hudba zaplní ulice, kluby, divadla, nádvoří i netradiční lokace – od historických vodojemů přes Alfa pasáž až po „skleněný pokoj“ vily Tugendhat postavený přímo na Moravském náměstí. Čtyřdenní hudební maraton přiveze do jihomoravské metropole pestrý výběr world music, balkánské hudby, jazzu, folku, akustické i experimentální hudby. Festival pokračuje v angažování exkluzivních rezidenčních umělců; letos se této role zhostí francouzský kytarový génius, skladatel a vizionář Nguyên Lê. S programovým ředitelem festivalu si o Maratonu hudby Milanem Tesařem popovídá Helena Bretfeldová. Přes sto koncertů na více než dvaceti žánrových scénách rozezní od 6. do 9. srpna 2026 celé Brno. Jedenáctý ročník festivalu Maraton hudby Brno promění centrum města v pulzující prostor, kde hudba zaplní ulice, kluby, divadla, nádvoří i netradiční lokace – od historických vodojemů přes Alfa pasáž až po „skleněný pokoj“ vily Tugendhat postavený přímo na Moravském náměstí. Čtyřdenní hudební maraton přiveze do jihomoravské metropole pestrý výběr world music, balkánské hudby, jazzu, folku, akustické i experimentální hudby. Festival pokračuje v angažování exkluzivních rezidenčních umělců; letos se této role zhostí francouzský kytarový génius, skladatel a vizionář Nguyên Lê. S programovým ředitelem festivalu si o Maratonu hudby Milanem Tesařem popovídá Helena Bretfeldová. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-20-16-00-00/ 2026-07-20 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-20-16-00-00/ Pamatuju, že když jsem byla malá a někdo někam odcestoval, těšila jsem se, co mi přiveze. Dárky z cest, suvenýry, všelijaké často ohavné zbytečnosti, které se pietně ukládaly do zasklené vitríny v obýváku vedle sady skleniček, které se používaly jen na Vánoce, a vedle slavnostních porcelánových čínských šálků po babičce, které se nepoužívaly nikdy. Když byl dědeček s pěveckým sborem na zájezdu v Bulharsku, přivezl mi malou dřevěnou nádobku, ozdobně vypalovanou a barevně lakovanou, v níž se ukrývala drobounká skleněná lahvička. Taková, do jakých se dnes dávají vzorky parfémů. V té mé byl velevzácný růžový olej. Co se stalo s olejem, to už nevím, ale tu dřevěnou nádobku jsem našla v zásuvce ještě nedávno. Pořád voněla po růžích a já jsem si vzpomněla na dědečka.Mám dojem, že se to už tak dnes nedělá. Nevím, možná málo cestuju. Nebo mi mí blízcí vozí z cest věci, které se dají zkonzumovat nebo které jsou krásné a nepřipomínají tehdejší suvenýry. Jako třeba šálek z Windsoru, z nějž piju čaj, nebo kamínky z pláže, které jsem nasypala do květináčů. Nebo krásnou malou keramickou mističku z Izraele od Lukáše, o které jsem dlouho přemýšlela, k čemu by mohla sloužit a už pár let ji používáme při obědě. Dáváme do ní kuličky nového koření z polévky, které se nejedí, ale není je při jídle kam bezpečně odložit. Každopádně se mi doma nic jako hloupé suvenýry nehromadí.Je to ale hezký zvyk. Prakticky dokázat někomu, kdo zůstal doma, že jsme na něj mysleli, že jsme si vzpomněli a chtěli mu přivézt kousek toho, co jsme viděli a zažili cestou my. Myslím, že to je zvyk, který si zaslouží uchovat. Pamatuju, že když jsem byla malá a někdo někam odcestoval, těšila jsem se, co mi přiveze. Dárky z cest, suvenýry, všelijaké často ohavné zbytečnosti, které se pietně ukládaly do zasklené vitríny v obýváku vedle sady skleniček, které se používaly jen na Vánoce, a vedle slavnostních porcelánových čínských šálků po babičce, které se nepoužívaly nikdy. Když byl dědeček s pěveckým sborem na zájezdu v Bulharsku, přivezl mi malou dřevěnou nádobku, ozdobně vypalovanou a barevně lakovanou, v níž se ukrývala drobounká skleněná lahvička. Taková, do jakých se dnes dávají vzorky parfémů. V té mé byl velevzácný růžový olej. Co se stalo s olejem, to už nevím, ale tu dřevěnou nádobku jsem našla v zásuvce ještě nedávno. Pořád voněla po růžích a já jsem si vzpomněla na dědečka.Mám dojem, že se to už tak dnes nedělá. Nevím, možná málo cestuju. Nebo mi mí blízcí vozí z cest věci, které se dají zkonzumovat nebo které jsou krásné a nepřipomínají tehdejší suvenýry. Jako třeba šálek z Windsoru, z nějž piju čaj, nebo kamínky z pláže, které jsem nasypala do květináčů. Nebo krásnou malou keramickou mističku z Izraele od Lukáše, o které jsem dlouho přemýšlela, k čemu by mohla sloužit a už pár let ji používáme při obědě. Dáváme do ní kuličky nového koření z polévky, které se nejedí, ale není je při jídle kam bezpečně odložit. Každopádně se mi doma nic jako hloupé suvenýry nehromadí.Je to ale hezký zvyk. Prakticky dokázat někomu, kdo zůstal doma, že jsme na něj mysleli, že jsme si vzpomněli a chtěli mu přivézt kousek toho, co jsme viděli a zažili cestou my. Myslím, že to je zvyk, který si zaslouží uchovat. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-20-05-57-00/ 2026-07-20 05:57:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-20-05-57-00/ Týdeník Slyšte, lidé! vám představí současnou hudební scénu Berlína, který patří k nejvýznamnějším hudebním metropolím Evropy. Budeme čerpat z každoročně vydávaných kompilací Listen to Berlin. Poslechneme si třináct interpretů různých žánrů – od alternativního popu a elektroniky přes hip hop až po jazz nebo world music. Hudební výlet do Berlína vás seznámí také s umělci s kořeny v Kongu, Nigérii nebo Spojených státech, kteří dnes spoluvytvářejí pestrou tvář německé metropole. Týdeník Slyšte, lidé! vám představí současnou hudební scénu Berlína, který patří k nejvýznamnějším hudebním metropolím Evropy. Budeme čerpat z každoročně vydávaných kompilací Listen to Berlin. Poslechneme si třináct interpretů různých žánrů – od alternativního popu a elektroniky přes hip hop až po jazz nebo world music. Hudební výlet do Berlína vás seznámí také s umělci s kořeny v Kongu, Nigérii nebo Spojených státech, kteří dnes spoluvytvářejí pestrou tvář německé metropole. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-18-19-15-00/ 2026-07-18 19:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-18-19-15-00/ Folklorní sedmička na Proglasu je jedinou hitparádou lidových písní na rozhlasových vlnách Čech, Moravy a Slovenska. Nabízí sedm písniček z českých, moravských a slezských folklorních regionů. Do dalšího kola postupují nejméně tři písně podle výsledků hlasování posluchačů. Zpěvák a kapela, kteří návazně se třemi písněmi postoupí do dalšího kola (tedy zazní celkem devětkrát), získává ocenění Zlatý výběr Folklorní sedmičky. Folklorní sedmička na Proglasu je jedinou hitparádou lidových písní na rozhlasových vlnách Čech, Moravy a Slovenska. Nabízí sedm písniček z českých, moravských a slezských folklorních regionů. Do dalšího kola postupují nejméně tři písně podle výsledků hlasování posluchačů. Zpěvák a kapela, kteří návazně se třemi písněmi postoupí do dalšího kola (tedy zazní celkem devětkrát), získává ocenění Zlatý výběr Folklorní sedmičky. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-18-18-30-00/ 2026-07-18 18:30:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-18-18-30-00/ Filmana Talks - povídání o filmech, které má smysl vidět. Mary ztratila manžela, polovinu plic i víru. Z temnoty ji má vyvést nejtěžší africký ultramaraton. Zápas s divočinou, minulostí i samotným Bohem. Filmana Talks - povídání o filmech, které má smysl vidět. Mary ztratila manžela, polovinu plic i víru. Z temnoty ji má vyvést nejtěžší africký ultramaraton. Zápas s divočinou, minulostí i samotným Bohem. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-18-13-45-00/ 2026-07-18 13:45:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-18-13-45-00/ Vybírat dárek pro někoho, kdo už tu není, je hrozně zajímavé. Moje maminka umřela před pár lety a narozeniny měla v červenci jako já. Když se blíží to datum, vždycky mě napadne přemýšlet o tom, jaký dárek bych jí vybírala. Zdá se mi zvláštní, že na ni myslím víc teď, kdy je po smrti, než za jejího života.Nelituju něčeho, co jsem neudělala, neprožívám smutek z nějakých promarněných příležitostí. Dost jsem se snažila, abych ji navštěvovala, abychom jí s dcerami pravidelně psaly, abych jí vždycky dala dárek nebo ji pozvala na oslavu nebo nějakou mimořádnou událost. Nevyčítám si, nepočítám, jestli toho bylo dost. Rozhodně jsem ji vícekrát pozvala, než ona skutečně na návštěvu přijela. Tehdy jsem se obávala, že mi nebude líto, až umře. Tím by bylo definitivně potvrzeno, že jsem ji neměla ráda. Jenomže překvapivě mi to líto bylo a cítila jsem smutek. Takže se naopak ukázalo jako pravdivé, že kdo jedná, jako by miloval, ten miluje.Dnes by měla moje maminka narozeniny. Rozsvítím si večer na balkoně svíčku, možná si budu prohlížet staré album s fotkami z mého dětství, kde je maminka mladší než nyní já. Třeba si naliju skleničku a připiju jí. Budu si vybavovat hezké vzpomínky. Kdyby přišla i nějaká smutná a nehezká, nebudu se jí obírat. Jsou to přece narozeniny. Kytku bych jí určitě koupila, vždycky měla ráda květiny, ale na její hrob je to teď daleko. Mám nápad. Nějakou krásnou kytici koupím a dám ji někomu jinému. Kamarádce, sousedce nebo někomu, koho náhodou potkám. Aby se ta radost neztratila. Vybírat dárek pro někoho, kdo už tu není, je hrozně zajímavé. Moje maminka umřela před pár lety a narozeniny měla v červenci jako já. Když se blíží to datum, vždycky mě napadne přemýšlet o tom, jaký dárek bych jí vybírala. Zdá se mi zvláštní, že na ni myslím víc teď, kdy je po smrti, než za jejího života.Nelituju něčeho, co jsem neudělala, neprožívám smutek z nějakých promarněných příležitostí. Dost jsem se snažila, abych ji navštěvovala, abychom jí s dcerami pravidelně psaly, abych jí vždycky dala dárek nebo ji pozvala na oslavu nebo nějakou mimořádnou událost. Nevyčítám si, nepočítám, jestli toho bylo dost. Rozhodně jsem ji vícekrát pozvala, než ona skutečně na návštěvu přijela. Tehdy jsem se obávala, že mi nebude líto, až umře. Tím by bylo definitivně potvrzeno, že jsem ji neměla ráda. Jenomže překvapivě mi to líto bylo a cítila jsem smutek. Takže se naopak ukázalo jako pravdivé, že kdo jedná, jako by miloval, ten miluje.Dnes by měla moje maminka narozeniny. Rozsvítím si večer na balkoně svíčku, možná si budu prohlížet staré album s fotkami z mého dětství, kde je maminka mladší než nyní já. Třeba si naliju skleničku a připiju jí. Budu si vybavovat hezké vzpomínky. Kdyby přišla i nějaká smutná a nehezká, nebudu se jí obírat. Jsou to přece narozeniny. Kytku bych jí určitě koupila, vždycky měla ráda květiny, ale na její hrob je to teď daleko. Mám nápad. Nějakou krásnou kytici koupím a dám ji někomu jinému. Kamarádce, sousedce nebo někomu, koho náhodou potkám. Aby se ta radost neztratila. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-18-05-57-00/ 2026-07-18 05:57:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-18-05-57-00/ https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-17-05-57-00/ 2026-07-17 05:57:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-17-05-57-00/ Duševní zdraví je téma, které se týká každého z nás. Péče o něj nezačíná v ordinaci psychologa nebo psychiatra, ale často mnohem dříve, nejlépe v rodinách, ve školách, v komunitách. Ale jak vytvořit podmínky pro zdravý duševní vývoj a co k tomu potřebujeme? Co způsobují pocity osamělosti a jak jim předcházet? Této tematice se věnoval druhý kulatý stůl ze série Systémová podpora rodin jako investice do budoucnosti. Projekt pořádá Nadace Sirius pod záštitou poslance Václava Pláteníka ve spolupráci s Rodinným svazem ČR, Unií center pro rodinu a komunitu a Sítí pro rodinu. Radioreport nabídne rozhovory s odborníky, kteří o duševním zdraví a fenoménu osamocenosti diskutovali u kulatého stolu. Duševní zdraví je téma, které se týká každého z nás. Péče o něj nezačíná v ordinaci psychologa nebo psychiatra, ale často mnohem dříve, nejlépe v rodinách, ve školách, v komunitách. Ale jak vytvořit podmínky pro zdravý duševní vývoj a co k tomu potřebujeme? Co způsobují pocity osamělosti a jak jim předcházet? Této tematice se věnoval druhý kulatý stůl ze série Systémová podpora rodin jako investice do budoucnosti. Projekt pořádá Nadace Sirius pod záštitou poslance Václava Pláteníka ve spolupráci s Rodinným svazem ČR, Unií center pro rodinu a komunitu a Sítí pro rodinu. Radioreport nabídne rozhovory s odborníky, kteří o duševním zdraví a fenoménu osamocenosti diskutovali u kulatého stolu. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-16-20-15-00/ 2026-07-16 20:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-16-20-15-00/ V pořadu Jak se vám líbí představí herečka, zpěvačka a violistka Julie Goetz své první sólové album Non te audio a přiblíží okolnosti jeho vzniku. Řeč bude o propojení hudby s divadlem, o psaní autorských písní, práci s looperem i spolupráci s producentem Ivanem Acherem. Uslyšíte také několik ukázek z alba. Rozhovor vede Martin Kyšperský.    V pořadu Jak se vám líbí představí herečka, zpěvačka a violistka Julie Goetz své první sólové album Non te audio a přiblíží okolnosti jeho vzniku. Řeč bude o propojení hudby s divadlem, o psaní autorských písní, práci s looperem i spolupráci s producentem Ivanem Acherem. Uslyšíte také několik ukázek z alba. Rozhovor vede Martin Kyšperský.    https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-16-19-15-00/ 2026-07-16 19:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-16-19-15-00/ https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-16-16-00-00/ 2026-07-16 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-16-16-00-00/ Možná si pamatujete na chvíli, kdy vám vaše dítě, nebo vnouče, položilo vážnou otázku, a vy jste cítili, že teď je dobrá šance předat mladší generaci to, co byste beztak předat chtěli. A tak, kdy jindy než teď.Zda se nám to podařilo, nebo nepodařilo, se dá po vědět jen stěží. Protože ono se to pozná až za desítky let. Ale, za pokus to stojí. I o tom je Myšlenka na den, jejímž autorem je Daniel Ženatý. Možná si pamatujete na chvíli, kdy vám vaše dítě, nebo vnouče, položilo vážnou otázku, a vy jste cítili, že teď je dobrá šance předat mladší generaci to, co byste beztak předat chtěli. A tak, kdy jindy než teď.Zda se nám to podařilo, nebo nepodařilo, se dá po vědět jen stěží. Protože ono se to pozná až za desítky let. Ale, za pokus to stojí. I o tom je Myšlenka na den, jejímž autorem je Daniel Ženatý. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-16-05-57-00/ 2026-07-16 05:57:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-16-05-57-00/