/program/audioarchiv/?page=2412&rss=podcast-apple cs-CZ RADIO PROGLAS s.r.o. Jaroslav Kořán patří k průkopníkům české improvizované hudby a vedle bicích využívá i vlastní nástroj Orloj snivců. Milli Janatková je oceňovaná hudebnice a výtvarnice, která ve své tvorbě dlouhodobě propojuje hudbu, improvizaci a výtvarné umění. Jejich společné dvojalbum Písně dne a Písně noci představuje průřez jejich patnáctiletou spoluprací. Součástí projektu jsou také grafiky, které oba hudebníci vytvořili na Šumavě, odkud pocházeli jejich předkové. Rozhovor s Milli Janatkovou a Jaroslavem Kořánem připravila Anna Janošková.  Jaroslav Kořán patří k průkopníkům české improvizované hudby a vedle bicích využívá i vlastní nástroj Orloj snivců. Milli Janatková je oceňovaná hudebnice a výtvarnice, která ve své tvorbě dlouhodobě propojuje hudbu, improvizaci a výtvarné umění. Jejich společné dvojalbum Písně dne a Písně noci představuje průřez jejich patnáctiletou spoluprací. Součástí projektu jsou také grafiky, které oba hudebníci vytvořili na Šumavě, odkud pocházeli jejich předkové. Rozhovor s Milli Janatkovou a Jaroslavem Kořánem připravila Anna Janošková.  https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-08-04-19-15-00/ 2026-08-04 19:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-08-04-19-15-00/ Město Jaroměř si letos připomíná 900 let od své první písemné zmínky. Vydejte se s námi za historií jednoho z jeho nejvýznamnějších symbolů – kostela svatého Mikuláše, který po staletí utváří tvář města. Jeho interiér ukrývá řadu pozoruhodných historických artefaktů. Nahlédneme také do tajemných podzemních katakomb, kde odpočívají unikátně zachované mumie. Pořad nabídne zajímavosti z historie, architektury i příběhy, které se za zdmi tohoto výjimečného místa skrývají. Město Jaroměř si letos připomíná 900 let od své první písemné zmínky. Vydejte se s námi za historií jednoho z jeho nejvýznamnějších symbolů – kostela svatého Mikuláše, který po staletí utváří tvář města. Jeho interiér ukrývá řadu pozoruhodných historických artefaktů. Nahlédneme také do tajemných podzemních katakomb, kde odpočívají unikátně zachované mumie. Pořad nabídne zajímavosti z historie, architektury i příběhy, které se za zdmi tohoto výjimečného místa skrývají. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-08-04-09-00-00/ 2026-08-04 09:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-08-04-09-00-00/ Kristus sytí hlad po pravdě a životěDrazí bratři a sestry, přeji vám krásný den!Když posloucháme evangelium, často slyšíme vyprávění o zázracích, které Ježíš vykonal: jsou to skutky, které projevují jeho mimořádnou oddanost nám, tedy spásu, kterou přináší do světa. Pán je připomínán jako Ten, kdo dává životu smysl a osvobozuje jej od zla a hříchu.Když dává zrak slepým a sluch hluchým, Kristus neprovádí pouze zázračné skutky, ale všem zvěstuje, že Boží království je blízko. Proto Matoušovo evangelium ve 14. kapitole svědčí o tom, že Ježíš se neomezuje pouze na to, aby dal smysly těm, kteří o ně přišli, ale dává procitnout i našim smyslům. Hluchému, který opět slyší, Pán zvěstuje Dobrou zprávu, kterou má vyslechnout; slepému, který opět vidí, ukazuje nádherné dílo vykoupení, které se pro něj uskutečňuje. Stejně tak Ježíš dává hladovým jídlo: příhoda o rozmnožení chlebů znamená, že setkání s Pánem je naplňujícím zážitkem. Na poušti, tedy na místě naší nouze, je Kristus chlebem života. S ním je toho podstatného nadbytek: „Všichni se nasytili“ a zbylo „dvanáct plných košů“. Toto číslo zdůrazňuje, že Pánův dar je univerzální a že jeho prozřetelnost vůči nám nikdy neselže.Milí bratři a sestry, Kristus skutečně nasytí hlad lidstva, náš hlad po pravdě a životě. Zároveň nás jeho gesto učí, že nic se neztrácí, když se o to podělíme. Hromadění a plýtvání jsou naopak dvěma stranami téhož zla: chamtivosti. Tato nemoc duše způsobuje ztrátu rozumu, protože nás opájí bohatstvím do té míry, že zapomínáme na ty, kteří pláčou hladem a volají žízní. A tak před hojností věcí, které hnijí, stojí natažené ruce těch, kteří nemají co jíst, a spálené domy těch, kteří nemají mír.V poušti války a arogance se podívejme, s jakou laskavostí Pán „pozvedl oči k nebi“, „pronesl požehnání“, „rozlomil chleby a dal je“ svým učedníkům, aby je rozdali zástupu. V tomto zázraku lásky rozpoznáváme typické skutky Ježíše, které se výsostně ukazují při Poslední večeři. Tehdy nám totiž Boží Syn jako náš bratr v lidskosti daruje svůj vlastní život. Zatímco vychutnáváme milost eucharistie, zavazujme se svědčit o její kráse v našich každodenních gestech, počínaje požehnáním stolu, když sdílíme chléb v rodině a mezi přáteli. Ve společnosti Ježíše se i dovolená může stát časem bratrského klidu, do kterého zapojíme i ty, kteří vedle nás trpí nouzí.Prosme tedy Pannu Marii, starostlivou matku, aby nás vedla k růstu v lásce, aby nikomu nechyběl chléb vezdejší.https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2026-08/podcast-lev-xiv-kristus-nasyti-nas-hlad-po-pravde-a-zivote.html překlad -dv-, úprava -mh- Kristus sytí hlad po pravdě a životěDrazí bratři a sestry, přeji vám krásný den!Když posloucháme evangelium, často slyšíme vyprávění o zázracích, které Ježíš vykonal: jsou to skutky, které projevují jeho mimořádnou oddanost nám, tedy spásu, kterou přináší do světa. Pán je připomínán jako Ten, kdo dává životu smysl a osvobozuje jej od zla a hříchu.Když dává zrak slepým a sluch hluchým, Kristus neprovádí pouze zázračné skutky, ale všem zvěstuje, že Boží království je blízko. Proto Matoušovo evangelium ve 14. kapitole svědčí o tom, že Ježíš se neomezuje pouze na to, aby dal smysly těm, kteří o ně přišli, ale dává procitnout i našim smyslům. Hluchému, který opět slyší, Pán zvěstuje Dobrou zprávu, kterou má vyslechnout; slepému, který opět vidí, ukazuje nádherné dílo vykoupení, které se pro něj uskutečňuje. Stejně tak Ježíš dává hladovým jídlo: příhoda o rozmnožení chlebů znamená, že setkání s Pánem je naplňujícím zážitkem. Na poušti, tedy na místě naší nouze, je Kristus chlebem života. S ním je toho podstatného nadbytek: „Všichni se nasytili“ a zbylo „dvanáct plných košů“. Toto číslo zdůrazňuje, že Pánův dar je univerzální a že jeho prozřetelnost vůči nám nikdy neselže.Milí bratři a sestry, Kristus skutečně nasytí hlad lidstva, náš hlad po pravdě a životě. Zároveň nás jeho gesto učí, že nic se neztrácí, když se o to podělíme. Hromadění a plýtvání jsou naopak dvěma stranami téhož zla: chamtivosti. Tato nemoc duše způsobuje ztrátu rozumu, protože nás opájí bohatstvím do té míry, že zapomínáme na ty, kteří pláčou hladem a volají žízní. A tak před hojností věcí, které hnijí, stojí natažené ruce těch, kteří nemají co jíst, a spálené domy těch, kteří nemají mír.V poušti války a arogance se podívejme, s jakou laskavostí Pán „pozvedl oči k nebi“, „pronesl požehnání“, „rozlomil chleby a dal je“ svým učedníkům, aby je rozdali zástupu. V tomto zázraku lásky rozpoznáváme typické skutky Ježíše, které se výsostně ukazují při Poslední večeři. Tehdy nám totiž Boží Syn jako náš bratr v lidskosti daruje svůj vlastní život. Zatímco vychutnáváme milost eucharistie, zavazujme se svědčit o její kráse v našich každodenních gestech, počínaje požehnáním stolu, když sdílíme chléb v rodině a mezi přáteli. Ve společnosti Ježíše se i dovolená může stát časem bratrského klidu, do kterého zapojíme i ty, kteří vedle nás trpí nouzí.Prosme tedy Pannu Marii, starostlivou matku, aby nás vedla k růstu v lásce, aby nikomu nechyběl chléb vezdejší.https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2026-08/podcast-lev-xiv-kristus-nasyti-nas-hlad-po-pravde-a-zivote.html překlad -dv-, úprava -mh- https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-08-04-05-57-00/ 2026-08-04 05:57:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-08-04-05-57-00/ Francouz Nguyên Lê patří k nejvýraznějším evropským jazzovým kytaristům, ale jeho hudba dalece přesahuje hranice jazzu. V rozhovoru pro pořad Jak se vám líbí vysvětluje, proč považuje písně Jimiho Hendrixe nebo Pink Floyd za svého druhu tradiční hudbu, jak hledal vlastní hudební identitu mezi Francií a Vietnamem a proč se snaží přenést principy tradičních nástrojů do hry na elektrickou kytaru. Řeč bude také o jeho třech koncertech na festivalu Maraton hudby Brno 2026 – od jazzového kvarteta Streams přes spolupráci s Omarem Sosou a Paolem Fresu až po mezinárodní trio Saiyuki.    Francouz Nguyên Lê patří k nejvýraznějším evropským jazzovým kytaristům, ale jeho hudba dalece přesahuje hranice jazzu. V rozhovoru pro pořad Jak se vám líbí vysvětluje, proč považuje písně Jimiho Hendrixe nebo Pink Floyd za svého druhu tradiční hudbu, jak hledal vlastní hudební identitu mezi Francií a Vietnamem a proč se snaží přenést principy tradičních nástrojů do hry na elektrickou kytaru. Řeč bude také o jeho třech koncertech na festivalu Maraton hudby Brno 2026 – od jazzového kvarteta Streams přes spolupráci s Omarem Sosou a Paolem Fresu až po mezinárodní trio Saiyuki.    https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-08-03-19-15-00/ 2026-08-03 19:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-08-03-19-15-00/ Anthony Dominick Benedetto, profesionálně známý jako Tony Bennett (3. srpna 1926 21. července 2023 )byl americký jazzový zpěvák. Získal mnoho ocenění, včetně 20 cen Grammy, ceny za celoživotní dílo a dvou cen Emmy. Za svou kariéru vydal více než padesát studiových alb; byl výjimečným umělcem s charakteristickým hlasem, který nahrával nejen jako sólista, ale také jako vyhledávaný partner do duetů: V roce 2006 vydal album Duets: An American Classic - spolu s ním zde zpívají například Bono, Paul McCartney nebo Elton John. V roce 2011 následovalo Duets II, kde s ním zpívaly vedle jiných Mariah Carey, Amy Winehouse, Aretha Franklin nebo Lady Gaga (s tou pak vydal samostatné album Cheek To Cheek. Malý hudební profil připravila Helena Bretfeldová. Anthony Dominick Benedetto, profesionálně známý jako Tony Bennett (3. srpna 1926 21. července 2023 )byl americký jazzový zpěvák. Získal mnoho ocenění, včetně 20 cen Grammy, ceny za celoživotní dílo a dvou cen Emmy. Za svou kariéru vydal více než padesát studiových alb; byl výjimečným umělcem s charakteristickým hlasem, který nahrával nejen jako sólista, ale také jako vyhledávaný partner do duetů: V roce 2006 vydal album Duets: An American Classic - spolu s ním zde zpívají například Bono, Paul McCartney nebo Elton John. V roce 2011 následovalo Duets II, kde s ním zpívaly vedle jiných Mariah Carey, Amy Winehouse, Aretha Franklin nebo Lady Gaga (s tou pak vydal samostatné album Cheek To Cheek. Malý hudební profil připravila Helena Bretfeldová. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-08-03-16-00-00/ 2026-08-03 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-08-03-16-00-00/ Budete mít zcela jistě stejné zkušenosti jako já. Na návštěvě v bohaté domácnosti jste se necítili bohatě pohoštěni, i když všechno, co vám tam nabídli, bylo jistě drahé a luxusní. Ale nějak to nebylo ono. Jako by tomu něco chybělo. Možná vlastnoruční podíl někoho z domácnosti, který by dokládal osobní péči. Snad trocha tvořivosti? A možná stejně jako já nikdy nezapomenete na topinky s česnekem nebo brambory na loupačku, které vám hostitelé podali jako to nejlepší, co zrovna doma měli, a vám to chutnalo jako ještě nikdy nic jiného na světě. Nějak jste cítili, že toto jídlo bohatě kořenila láska.Já moc ráda vařím. Baví mě chystat pohoštění pro návštěvy. Beru to trochu jako uměleckou disciplínu. Nehodila by se k tomu ještě omáčka? Co tak ještě nastrouhat trochu sýra? Bude se to pohodlně jíst, když to takhle nakrájím? Ráda používám čerstvé bylinky, protože ty dávají jídlu neopakovatelnou chuť. Příprava jídla pro mne znamená zamýšlet se nad surovinami a hledat jejich nejlepší využití. Jako bych u toho spolupracovala se Stvořitelem. Jak jsi to jenom myslel s tou dýní? Co bych já s ní provedla, aby co nejlépe vyzněla její původní chuť? Spekuluji, jaké druhy listových salátů natrhat do mísy, aby si vizuálně ani chuťově neodporovaly, ale hezky spolu barevně ladily. Vždyť já si s tím vlastně hraju!Dlouho jsem nerozuměla, co mí hosté na mém vaření vidí. Vždyť často to bývaly jen obyčejné topinky nebo něco podobně prostého. Dnes už vím, v čem spočívá tajemství toho, že o mně říkají, že jsem dobrá kuchařka. Není to v mimořádných surovinách, ani ve speciálně rafinovaných postupech. Vařím nejspíš docela obyčejně, ale já prostě k Boží lásce přidám ještě kapku té své. Budete mít zcela jistě stejné zkušenosti jako já. Na návštěvě v bohaté domácnosti jste se necítili bohatě pohoštěni, i když všechno, co vám tam nabídli, bylo jistě drahé a luxusní. Ale nějak to nebylo ono. Jako by tomu něco chybělo. Možná vlastnoruční podíl někoho z domácnosti, který by dokládal osobní péči. Snad trocha tvořivosti? A možná stejně jako já nikdy nezapomenete na topinky s česnekem nebo brambory na loupačku, které vám hostitelé podali jako to nejlepší, co zrovna doma měli, a vám to chutnalo jako ještě nikdy nic jiného na světě. Nějak jste cítili, že toto jídlo bohatě kořenila láska.Já moc ráda vařím. Baví mě chystat pohoštění pro návštěvy. Beru to trochu jako uměleckou disciplínu. Nehodila by se k tomu ještě omáčka? Co tak ještě nastrouhat trochu sýra? Bude se to pohodlně jíst, když to takhle nakrájím? Ráda používám čerstvé bylinky, protože ty dávají jídlu neopakovatelnou chuť. Příprava jídla pro mne znamená zamýšlet se nad surovinami a hledat jejich nejlepší využití. Jako bych u toho spolupracovala se Stvořitelem. Jak jsi to jenom myslel s tou dýní? Co bych já s ní provedla, aby co nejlépe vyzněla její původní chuť? Spekuluji, jaké druhy listových salátů natrhat do mísy, aby si vizuálně ani chuťově neodporovaly, ale hezky spolu barevně ladily. Vždyť já si s tím vlastně hraju!Dlouho jsem nerozuměla, co mí hosté na mém vaření vidí. Vždyť často to bývaly jen obyčejné topinky nebo něco podobně prostého. Dnes už vím, v čem spočívá tajemství toho, že o mně říkají, že jsem dobrá kuchařka. Není to v mimořádných surovinách, ani ve speciálně rafinovaných postupech. Vařím nejspíš docela obyčejně, ale já prostě k Boží lásce přidám ještě kapku té své. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-08-03-05-57-00/ 2026-08-03 05:57:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-08-03-05-57-00/ Hudební týdeník Slyšte, lidé! nás tentokrát zavede do Finska. Budeme poslouchat ukázky z dvanácti alb vydaných v letech 2025 a 2026. Nabídneme vám pestrou směs současného finského folku, world music i experimentální tvorby, která propojuje starobylé tradice s elektronikou, rockem, popem i moderními autorskými přístupy. Představíme například Idu Elinu, Pekka Käppiho, Vilmu Jää, Anttiho Paalanena, skupiny Okra Playground, Tuuletar nebo Suistamon Sähkö. Hudební týdeník Slyšte, lidé! nás tentokrát zavede do Finska. Budeme poslouchat ukázky z dvanácti alb vydaných v letech 2025 a 2026. Nabídneme vám pestrou směs současného finského folku, world music i experimentální tvorby, která propojuje starobylé tradice s elektronikou, rockem, popem i moderními autorskými přístupy. Představíme například Idu Elinu, Pekka Käppiho, Vilmu Jää, Anttiho Paalanena, skupiny Okra Playground, Tuuletar nebo Suistamon Sähkö. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-08-01-19-15-00/ 2026-08-01 19:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-08-01-19-15-00/ Folklorní sedmička na Proglasu je jedinou hitparádou lidových písní na rozhlasových vlnách Čech, Moravy a Slovenska. Nabízí sedm písniček z českých, moravských a slezských folklorních regionů. Do dalšího kola postupují nejméně tři písně podle výsledků hlasování posluchačů. Zpěvák a kapela, kteří návazně se třemi písněmi postoupí do dalšího kola (tedy zazní celkem devětkrát), získává ocenění Zlatý výběr Folklorní sedmičky. Folklorní sedmička na Proglasu je jedinou hitparádou lidových písní na rozhlasových vlnách Čech, Moravy a Slovenska. Nabízí sedm písniček z českých, moravských a slezských folklorních regionů. Do dalšího kola postupují nejméně tři písně podle výsledků hlasování posluchačů. Zpěvák a kapela, kteří návazně se třemi písněmi postoupí do dalšího kola (tedy zazní celkem devětkrát), získává ocenění Zlatý výběr Folklorní sedmičky. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-08-01-18-30-00/ 2026-08-01 18:30:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-08-01-18-30-00/ Každý má s jídlem osobní zkušenosti, tak tomu bude každý rozumět. Zároveň je jídlo velice duchovní záležitost a v bibli je opravdu hodně zmínek o potravinách, jídlech, vaření a surovinách. Například mnoho zázraků se točilo kolem jídla, vzpomeňte jen na různé nádoby, v nichž neubývalo oleje, připomeňte si rozmnožené ryby a chleby z pár kousků na tisíce, nemůžu zapomenout na bohaté opulentní hostiny, které se staly ženskou přesvědčovací metodou, a které skvěle fungovaly! Obecně usuzuju, že Bůh má k jídlu dobrý vztah, protože vždycky nějak zakročil, když o jídlo byla nouze.Naše duchovní cesta se započala jako hledání zdravé stravy. Manžel měl po žloutence oslabený organismus a běžná strava mu nedělala dobře. Když jsme se dočetli o makrobiotice, zazdálo se nám, že by to mohlo být řešení. Přešli jsme k novému stravovacímu způsobu radikálně. Bílou mouku a cukr jsme jednoho dne spláchli do záchodu a od té doby jsme konzumovali pouze povolené zdravé potraviny. Bylo to nesmyslné, ale vášnivé. Studovali jsme každou dostupnou zmínku a sháněli potraviny a recepty. Bylo to v polovině osmdesátých let, takže vůbec nebylo možné běžně sehnat celozrnnou mouku a další suroviny. To nás ovšem nemohlo zastavit. Seznámili jsme se s lidmi, kteří měli pro zdravou stravu podobnou vášeň jako my, a byli už daleko zkušenější. Učili jsme se od nich nejen o jídle. Přes jógu jsme se dostávali stále blíže duchovním disciplínám. Byli jsme prostě na cestě. Jídlo postupně přestávalo mít tu důležitost, věci ducha začaly převažovat, až jsme vběhli do náruče Kristu.Po nějakém čase jsme pochopili, že on o nás dávno věděl a že nás k sobě lákal. Jídlo toho bylo součástí a my jsme na ně zareagovali. Dnes jsme dospěli v otázkách zdravé stravy k určitému kompromisu. Není nám jedno, co jíme a přemýšlíme o tom ať už ve vztahu k místu, kde žijeme, k ročnímu období, ke svému věku nebo fyzické kondici a zdravotnímu stavu. Jídlo je nám potěšením. Je pro nás důvodem k vděčnosti. Když si vzpomenu na naše první makrobiotické pokusy, jsem opravdu vděčná, že nás z toho období Bůh vyvedl.Má pro vás jídlo duchovní dimenzi? Každý má s jídlem osobní zkušenosti, tak tomu bude každý rozumět. Zároveň je jídlo velice duchovní záležitost a v bibli je opravdu hodně zmínek o potravinách, jídlech, vaření a surovinách. Například mnoho zázraků se točilo kolem jídla, vzpomeňte jen na různé nádoby, v nichž neubývalo oleje, připomeňte si rozmnožené ryby a chleby z pár kousků na tisíce, nemůžu zapomenout na bohaté opulentní hostiny, které se staly ženskou přesvědčovací metodou, a které skvěle fungovaly! Obecně usuzuju, že Bůh má k jídlu dobrý vztah, protože vždycky nějak zakročil, když o jídlo byla nouze.Naše duchovní cesta se započala jako hledání zdravé stravy. Manžel měl po žloutence oslabený organismus a běžná strava mu nedělala dobře. Když jsme se dočetli o makrobiotice, zazdálo se nám, že by to mohlo být řešení. Přešli jsme k novému stravovacímu způsobu radikálně. Bílou mouku a cukr jsme jednoho dne spláchli do záchodu a od té doby jsme konzumovali pouze povolené zdravé potraviny. Bylo to nesmyslné, ale vášnivé. Studovali jsme každou dostupnou zmínku a sháněli potraviny a recepty. Bylo to v polovině osmdesátých let, takže vůbec nebylo možné běžně sehnat celozrnnou mouku a další suroviny. To nás ovšem nemohlo zastavit. Seznámili jsme se s lidmi, kteří měli pro zdravou stravu podobnou vášeň jako my, a byli už daleko zkušenější. Učili jsme se od nich nejen o jídle. Přes jógu jsme se dostávali stále blíže duchovním disciplínám. Byli jsme prostě na cestě. Jídlo postupně přestávalo mít tu důležitost, věci ducha začaly převažovat, až jsme vběhli do náruče Kristu.Po nějakém čase jsme pochopili, že on o nás dávno věděl a že nás k sobě lákal. Jídlo toho bylo součástí a my jsme na ně zareagovali. Dnes jsme dospěli v otázkách zdravé stravy k určitému kompromisu. Není nám jedno, co jíme a přemýšlíme o tom ať už ve vztahu k místu, kde žijeme, k ročnímu období, ke svému věku nebo fyzické kondici a zdravotnímu stavu. Jídlo je nám potěšením. Je pro nás důvodem k vděčnosti. Když si vzpomenu na naše první makrobiotické pokusy, jsem opravdu vděčná, že nás z toho období Bůh vyvedl.Má pro vás jídlo duchovní dimenzi? https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-08-01-05-57-00/ 2026-08-01 05:57:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-08-01-05-57-00/ Johanna Haniková je mladá česká klavíristka a před třemi lety založila projekt Lied Academy, který podporuje mladé zpěváky a klavíristy a písňovou literaturu v České republice. V pořadu probereme, v čem je písňová literatura specifická a na co je třeba se soustředit při její interpretaci. Zmíníme také, jak funguje Lied Academy a čemu se účastníci na kurzech věnují. Johanna Haniková je mladá česká klavíristka a před třemi lety založila projekt Lied Academy, který podporuje mladé zpěváky a klavíristy a písňovou literaturu v České republice. V pořadu probereme, v čem je písňová literatura specifická a na co je třeba se soustředit při její interpretaci. Zmíníme také, jak funguje Lied Academy a čemu se účastníci na kurzech věnují. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-31-16-00-00/ 2026-07-31 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-31-16-00-00/ https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-31-05-57-00/ 2026-07-31 05:57:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-31-05-57-00/ Více než 30 let úspěšné činnosti na poli rodinné, manželské a sociální problematiky má za sebou ostravské Centrum pro rodinu a sociální péči. Jeho posláním je především podporovat manželství, rodinu a mezilidské vztahy na základě křesťanských hodnot. V lednu 2026 se instituce přestěhovala na novou adresu v areálu Městské nemocnice Fifejdy. Redaktor Antonín Žolnerčík sídlo organizace navštívil a k mikrofonu si pozval ředitele organizace Marka Schneidera. Více než 30 let úspěšné činnosti na poli rodinné, manželské a sociální problematiky má za sebou ostravské Centrum pro rodinu a sociální péči. Jeho posláním je především podporovat manželství, rodinu a mezilidské vztahy na základě křesťanských hodnot. V lednu 2026 se instituce přestěhovala na novou adresu v areálu Městské nemocnice Fifejdy. Redaktor Antonín Žolnerčík sídlo organizace navštívil a k mikrofonu si pozval ředitele organizace Marka Schneidera. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-30-20-15-00/ 2026-07-30 20:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-30-20-15-00/ Olomoucký písničkář Semiš, vlastním jménem Radek Ježowicz, představí v pořadu Jak se vám líbí své první album Kousek za městem. Nahrávka nabízí pestrou směs autorských písní, ve kterých se vedle folku objevují také blues, cimbálová muzika, pop nebo barové písně, a podílela se na ní řada výrazných hostů včetně Slávka Janouška nebo Jana Žambocha. O vzniku alba i své písničkářské cestě bude Semiš hovořit s Jannisem Morasem.  Olomoucký písničkář Semiš, vlastním jménem Radek Ježowicz, představí v pořadu Jak se vám líbí své první album Kousek za městem. Nahrávka nabízí pestrou směs autorských písní, ve kterých se vedle folku objevují také blues, cimbálová muzika, pop nebo barové písně, a podílela se na ní řada výrazných hostů včetně Slávka Janouška nebo Jana Žambocha. O vzniku alba i své písničkářské cestě bude Semiš hovořit s Jannisem Morasem.  https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-30-19-15-00/ 2026-07-30 19:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-30-19-15-00/ https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-30-18-00-00/ 2026-07-30 18:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-30-18-00-00/ https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-30-16-00-00/ 2026-07-30 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-30-16-00-00/ Jednáctý ročník festivalu Maraton hudby Brno nabídne od 6. do 9. srpna více než sto koncertů na řadě scén v centru města. Hosty pořadu Na stole je téma budou ředitel festivalu David Dittrich a šéfdramaturg Milan Tesař, kteří představí letošní program i hlavní novinky. Řeč bude o rezidenčním umělci Nguyênu Lê, projektu Light Up Tugendhat, world music, jazzu i dalších festivalových scénách. Moderuje Janis Moras.   Jednáctý ročník festivalu Maraton hudby Brno nabídne od 6. do 9. srpna více než sto koncertů na řadě scén v centru města. Hosty pořadu Na stole je téma budou ředitel festivalu David Dittrich a šéfdramaturg Milan Tesař, kteří představí letošní program i hlavní novinky. Řeč bude o rezidenčním umělci Nguyênu Lê, projektu Light Up Tugendhat, world music, jazzu i dalších festivalových scénách. Moderuje Janis Moras.   https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-30-09-00-00/ 2026-07-30 09:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-30-09-00-00/ Někdy musíme udělat něco tak jednoduchého, že nás ani nenapadne uvažovat o tom, že se to nemusí povést. Začneme, a ejhle, ono to nejde tak, jak jsme si představovali. Začneme hledat, kudy z toho ven, jak pokračovat. A náhle jsme v úplně jiné situaci, než jsme chtěli být. Zvládneme to? Nezvládneme?I o tom je Myšlenka na den autora Daniela Ženatého Někdy musíme udělat něco tak jednoduchého, že nás ani nenapadne uvažovat o tom, že se to nemusí povést. Začneme, a ejhle, ono to nejde tak, jak jsme si představovali. Začneme hledat, kudy z toho ven, jak pokračovat. A náhle jsme v úplně jiné situaci, než jsme chtěli být. Zvládneme to? Nezvládneme?I o tom je Myšlenka na den autora Daniela Ženatého https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-30-05-57-00/ 2026-07-30 05:57:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-30-05-57-00/ Hrůza ruské agrese na Ukrajině nás zasáhla nepřipravené. Nevím, zda někdo někdy absolvoval výcvik na téma, jak pomoci napadené zemi. Tipoval bych, že nikdo. Bylo třeba rozhodnout se. Neprodleně. A pomáhat a jednat.Manželé Milena a Josef z Bystřičky na Valašsku se rozhodli a začali pomáhat hned v únoru roku 2022. A jejich pomoc neustává ani v pátém roce ruské agrese.Nejsou sami, podobně angažovaných lidí je na Valašsku dost.Jak oni dva vzpomínají na čas, kdy to všechno začalo? A v čem především spočívá jejich pomoc dnes?Na to se jich ptá Daniel Ženatý Hrůza ruské agrese na Ukrajině nás zasáhla nepřipravené. Nevím, zda někdo někdy absolvoval výcvik na téma, jak pomoci napadené zemi. Tipoval bych, že nikdo. Bylo třeba rozhodnout se. Neprodleně. A pomáhat a jednat.Manželé Milena a Josef z Bystřičky na Valašsku se rozhodli a začali pomáhat hned v únoru roku 2022. A jejich pomoc neustává ani v pátém roce ruské agrese.Nejsou sami, podobně angažovaných lidí je na Valašsku dost.Jak oni dva vzpomínají na čas, kdy to všechno začalo? A v čem především spočívá jejich pomoc dnes?Na to se jich ptá Daniel Ženatý https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-29-20-15-00/ 2026-07-29 20:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-29-20-15-00/ Chorvatská zpěvačka a skladatelka Fani Solomun přijela v roce 2025 do Brna na festival Maraton hudby. Při té příležitosti se zastavila také v našem studiu, aby představila svou autorskou tvorbu i novou koncertní kapelu. V rozhovoru vypráví o tom, jak vznikají její písně, proč má nejraději komorní koncerty v triu a jak se postupně zapojuje také do hudební produkce svých nahrávek. Řeč bude také o jejích hudebních inspiracích, od disneyovských soundtracků přes současný pop až po world music. Dozvíte se, proč zpívá výhradně chorvatsky a proč věří, že emoce v hudbě překonávají jazykové bariéry. Součástí pořadu budou samozřejmě také ukázky z tvorby této výrazné představitelky mladé chorvatské hudební scény. Chorvatská zpěvačka a skladatelka Fani Solomun přijela v roce 2025 do Brna na festival Maraton hudby. Při té příležitosti se zastavila také v našem studiu, aby představila svou autorskou tvorbu i novou koncertní kapelu. V rozhovoru vypráví o tom, jak vznikají její písně, proč má nejraději komorní koncerty v triu a jak se postupně zapojuje také do hudební produkce svých nahrávek. Řeč bude také o jejích hudebních inspiracích, od disneyovských soundtracků přes současný pop až po world music. Dozvíte se, proč zpívá výhradně chorvatsky a proč věří, že emoce v hudbě překonávají jazykové bariéry. Součástí pořadu budou samozřejmě také ukázky z tvorby této výrazné představitelky mladé chorvatské hudební scény. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-29-19-15-00/ 2026-07-29 19:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-29-19-15-00/ 24. července 2021 odešel František Segrado, český zpěvák, herec a výtvarník. Zpíval se skupinou Dobrohošť, hostoval také s kapelou Irish Dew a 1. Českomoravské hudební společnosti (pozdějšího Čechomoru), kde také uplatnil své široké znalosti zejména valašské a horňácké lidové písně.. Je nejznámější ze spolupráce s Michalem Horáčkem a Jardou Svobodou, my si jej ovšem připomeneme právě jako zpěváka originálních úprav lidových písní, především s kapelou Veselá bída. Malou hudební vzpomínku připravila Helena Bretfeldová.  24. července 2021 odešel František Segrado, český zpěvák, herec a výtvarník. Zpíval se skupinou Dobrohošť, hostoval také s kapelou Irish Dew a 1. Českomoravské hudební společnosti (pozdějšího Čechomoru), kde také uplatnil své široké znalosti zejména valašské a horňácké lidové písně.. Je nejznámější ze spolupráce s Michalem Horáčkem a Jardou Svobodou, my si jej ovšem připomeneme právě jako zpěváka originálních úprav lidových písní, především s kapelou Veselá bída. Malou hudební vzpomínku připravila Helena Bretfeldová.  https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-29-16-00-00/ 2026-07-29 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-29-16-00-00/ Duo Hmlisto, které tvoří Veronika Kicková a její syn Ján Kicko, představí v pořadu Jak se vám líbí své album Samoty. Nové písně na něm propojuje s lidovými melodiemi. Celé album se točí kolem života na samotách, krajiny, folkloru i osobních příběhů, které se k těmto konkrétním místům vážou. V rozhovoru s Jannisem Morasem bude řeč také o vzniku alba, jeho hudebním pojetí i inspiraci slovenskou lidovou kulturou. Duo Hmlisto, které tvoří Veronika Kicková a její syn Ján Kicko, představí v pořadu Jak se vám líbí své album Samoty. Nové písně na něm propojuje s lidovými melodiemi. Celé album se točí kolem života na samotách, krajiny, folkloru i osobních příběhů, které se k těmto konkrétním místům vážou. V rozhovoru s Jannisem Morasem bude řeč také o vzniku alba, jeho hudebním pojetí i inspiraci slovenskou lidovou kulturou. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-28-19-15-00/ 2026-07-28 19:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-28-19-15-00/ https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-28-18-00-00/ 2026-07-28 18:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-28-18-00-00/ Drazí bratři a sestry, přeji vám pěkný den!Jádrem Ježíšova učení je tajemství Božího království, které dnešní evangelium přirovnává k perle a pokladu (srov. Mt 13,44–52). Podobenství nám dávají vytušit, jak velké je překvapení toho, kdo nachází to, v co nemohl ani doufat, a to do té míry, že prodat či opustit všechno se mu nejeví jako ztráta, nýbrž jako zisk. Evangelisté skutečně již od prvopočátku popisují povolání k následování Ježíše jako neodolatelné: svobodné, jistě, ale naléhavé a schopné vyvolat okamžitou, touhou poháněnou odpověď. To je první důležitý aspekt toho, jak je Bůh blízko a jak se dává najít. Setkání s jeho Královstvím je přelomem, který život neomezuje, ale rozšiřuje. Pokud je pak něco nutné změnit, děje se to, protože se otevírá více možností, nikoli kvůli jejich omezení.Pak je tu aspekt, kterému Ježíš – jak se zdá – přikládá velký význam: tím, kdo nachází poklad ukrytý v poli, je pravděpodobně rolník; perlu naopak rozpoznává jako velmi cennou obchodník. Následují další dvě podobenství, v nichž jsou hlavními postavami rybáři a učitel Písma, znalec starých i nových věcí. A pak jsou tu další, v nichž se Království zjevuje v ženě, která hněte mouku, v jiné, která uklízí dům, v králi, který plánuje válku, v muži, který plánuje stavbu věže, ve správcích, kteří spravují platby či investice, v pastýřích a zemědělcích. Zkrátka, Boží království odhaluje svou nezměrnou krásu různými způsoby, ale všechny – muže i ženy, mladé i staré, chudé i bohaté – volá k hluboké proměně. Každý jej může pochopit a je jím přitahován.Také dnes je církev společenstvím lidí různých původů, kultur, schopností a úrovní odpovědnosti, ale všichni jsou povoláni, aby se stali „jedním“ v Ježíši Kristu: On je ten skrytý poklad, ona drahocenná perla, síť, která shromažďuje ty, kdo jsou rozptýleni. Od počátku totiž Ježíš povolával a shromažďoval kolem sebe lidi, kteří by se jinak nikdy nesetkali. Právě tak ukázal, že Bůh nedělá rozdíly mezi lidmi a že jeho vyvolení je zalíbením zejména v těch, kdo jsou nepatrní a zavrhovaní.Bratři a sestry, nezbývá nám než prosit o dar, o tentýž dar, o jaký žádal mladý král Šalomoun. Je to dar rozpoznat perlu velké hodnoty, umět poznat poklad, kvůli kterému stojí za to prodat všechno. Zatímco spotřební průmysl mění náš vkus, vyvolává stále nové potřeby, aby nám pak prodával věci, které nás neuspokojují a někdy dokonce vnášejí jed do srdce, musíme se naučit vnímat to, na čem opravdu záleží: poklad, jímž je vztah s Bohem, který nám otevírá cestu k radosti a pomáhá nám co nejlépe prožívat vztahy mezi sebou.Ať přímluva Panny Marie, Trůnu Moudrosti, nasměruje k Ježíši naši touhu po životě, aby se mohl uskutečnit v plnosti.https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2026-07/lev-xiv-jezis-je-tim-pokladem-ktery-dava-smysl-zivotu.html Drazí bratři a sestry, přeji vám pěkný den!Jádrem Ježíšova učení je tajemství Božího království, které dnešní evangelium přirovnává k perle a pokladu (srov. Mt 13,44–52). Podobenství nám dávají vytušit, jak velké je překvapení toho, kdo nachází to, v co nemohl ani doufat, a to do té míry, že prodat či opustit všechno se mu nejeví jako ztráta, nýbrž jako zisk. Evangelisté skutečně již od prvopočátku popisují povolání k následování Ježíše jako neodolatelné: svobodné, jistě, ale naléhavé a schopné vyvolat okamžitou, touhou poháněnou odpověď. To je první důležitý aspekt toho, jak je Bůh blízko a jak se dává najít. Setkání s jeho Královstvím je přelomem, který život neomezuje, ale rozšiřuje. Pokud je pak něco nutné změnit, děje se to, protože se otevírá více možností, nikoli kvůli jejich omezení.Pak je tu aspekt, kterému Ježíš – jak se zdá – přikládá velký význam: tím, kdo nachází poklad ukrytý v poli, je pravděpodobně rolník; perlu naopak rozpoznává jako velmi cennou obchodník. Následují další dvě podobenství, v nichž jsou hlavními postavami rybáři a učitel Písma, znalec starých i nových věcí. A pak jsou tu další, v nichž se Království zjevuje v ženě, která hněte mouku, v jiné, která uklízí dům, v králi, který plánuje válku, v muži, který plánuje stavbu věže, ve správcích, kteří spravují platby či investice, v pastýřích a zemědělcích. Zkrátka, Boží království odhaluje svou nezměrnou krásu různými způsoby, ale všechny – muže i ženy, mladé i staré, chudé i bohaté – volá k hluboké proměně. Každý jej může pochopit a je jím přitahován.Také dnes je církev společenstvím lidí různých původů, kultur, schopností a úrovní odpovědnosti, ale všichni jsou povoláni, aby se stali „jedním“ v Ježíši Kristu: On je ten skrytý poklad, ona drahocenná perla, síť, která shromažďuje ty, kdo jsou rozptýleni. Od počátku totiž Ježíš povolával a shromažďoval kolem sebe lidi, kteří by se jinak nikdy nesetkali. Právě tak ukázal, že Bůh nedělá rozdíly mezi lidmi a že jeho vyvolení je zalíbením zejména v těch, kdo jsou nepatrní a zavrhovaní.Bratři a sestry, nezbývá nám než prosit o dar, o tentýž dar, o jaký žádal mladý král Šalomoun. Je to dar rozpoznat perlu velké hodnoty, umět poznat poklad, kvůli kterému stojí za to prodat všechno. Zatímco spotřební průmysl mění náš vkus, vyvolává stále nové potřeby, aby nám pak prodával věci, které nás neuspokojují a někdy dokonce vnášejí jed do srdce, musíme se naučit vnímat to, na čem opravdu záleží: poklad, jímž je vztah s Bohem, který nám otevírá cestu k radosti a pomáhá nám co nejlépe prožívat vztahy mezi sebou.Ať přímluva Panny Marie, Trůnu Moudrosti, nasměruje k Ježíši naši touhu po životě, aby se mohl uskutečnit v plnosti.https://www.vaticannews.va/cs/papez/news/2026-07/lev-xiv-jezis-je-tim-pokladem-ktery-dava-smysl-zivotu.html https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-28-05-57-00/ 2026-07-28 05:57:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-28-05-57-00/ Písničkář Petr Linhart představí své nové album Šénau. Podobně jako na předchozích deskách se i tentokrát inspiruje krajinou českého pohraničí, ale v několika písňových textech zavítá i do Brna. Vysvětlí, proč desku pojmenoval podle teplické čtvrti Šanov a jak to souvisí s jeho prvními setkáními s hudbou obecně a konkrétně s Beatles. Řeč bude také o skutečných příbězích, které se proměnily v písně, od španělských školaček v tichém oddílu vlaku až po přízračného výpravčího na zaniklé výhybně v Brně-Husovicích. A také o stárnoucím Facebooku.  Písničkář Petr Linhart představí své nové album Šénau. Podobně jako na předchozích deskách se i tentokrát inspiruje krajinou českého pohraničí, ale v několika písňových textech zavítá i do Brna. Vysvětlí, proč desku pojmenoval podle teplické čtvrti Šanov a jak to souvisí s jeho prvními setkáními s hudbou obecně a konkrétně s Beatles. Řeč bude také o skutečných příbězích, které se proměnily v písně, od španělských školaček v tichém oddílu vlaku až po přízračného výpravčího na zaniklé výhybně v Brně-Husovicích. A také o stárnoucím Facebooku.  https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-27-19-15-00/ 2026-07-27 19:15:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-27-19-15-00/ https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-27-18-00-00/ 2026-07-27 18:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-27-18-00-00/ V červenci roku 1986 se v komunistickém Maďarsku odehrálo něco nemyslitelného. Legendární britská čtveřice Queen přivezla svou stadionovou megashow na budapešťský Népstadion. Jak se managementu kapely podařilo prorazit neprostupnou ideologickou zeď? Proč byl tehdejší západní zvukový a světelný park pro lidi z Východu šokem z jiné galaxie? A jak vznikl film, který dodnes fascinuje svou úchvatnou kompozicí?Mistr zvuku a autor pořadu Roman Kabelka vás v tomto vydání hudebního cyklu Čaj do páté provede upraveným záznamem tohoto historického okamžiku. Nabídne nejen zasvěcený pohled do tehdejší revoluční logistiky a audio techniky, ale připomene i hluboké emoce, s nimiž Queen do Budapešti přijeli. V červenci roku 1986 se v komunistickém Maďarsku odehrálo něco nemyslitelného. Legendární britská čtveřice Queen přivezla svou stadionovou megashow na budapešťský Népstadion. Jak se managementu kapely podařilo prorazit neprostupnou ideologickou zeď? Proč byl tehdejší západní zvukový a světelný park pro lidi z Východu šokem z jiné galaxie? A jak vznikl film, který dodnes fascinuje svou úchvatnou kompozicí?Mistr zvuku a autor pořadu Roman Kabelka vás v tomto vydání hudebního cyklu Čaj do páté provede upraveným záznamem tohoto historického okamžiku. Nabídne nejen zasvěcený pohled do tehdejší revoluční logistiky a audio techniky, ale připomene i hluboké emoce, s nimiž Queen do Budapešti přijeli. https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-27-16-00-00/ 2026-07-27 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-27-16-00-00/ Když na jaře slaví své narozeniny můj muž, snaží se vždycky, aby se oslavy nepřeháněly. Nemá to rád. Jenže dostal jako rodinu nás tři. Mne a dvě dcery, které jsou v oblasti slavení naprosto po mně. Dokonce bych řekla, že mou vášeň pro oslavy všeho druhu ještě rozvinuly. Tak to má být.Když byly ještě malé holčičky a žili jsme z tatínkova platu, neměly jsme nikdy dost peněz na pořádný dárek pro tátu. On je totiž z rozpočtu neuvolnil. Buď tam opravdu nebyly, nebo dárek pro sebe nepovažoval za rozumnou investici. Jenže to nás nikdy nezastavilo. Pořádaly jsme na jeho počest ty nejokázalejší zábavy a události, jaké nás jen napadly. Samozřejmě koncerty a divadelní představení, tím jsme začínaly. Hostiny, ty nemohly nikdy chybět. Jednou, to jsme fakt už nevěděly, co bychom mohly ještě vymyslet, některá z nás, tuším to byla Adélka, vykřikla: „Ples!“ A tak jsme uspořádaly k příležitosti tatínkových narozenin slavnostní ples na jeho počest. Manžel odmítá tančit zejména na veřejnosti. Ale s oběma dceruškami pravidelně v kuchyni tančíval mazurku. Tanec schválně pletl, ale to holkám nevadilo. Byl to jen důvod pro divoké chichotání a nové a nové opakování tance. Bylo tedy jisté, že alespoň jeden tanec na plese bude umět zatančit.Největšímu zájmu samozřejmě byla vystavena otázka, co si kdo vezme na sebe, protože to je pro plesy otázka zásadní. Pak jsme vymýšlely výzdobu pokoje, občerstvení a hudbu. S oficiální královskou pozvánkou jsme si vyhrály opravdu do sytosti. Protože dcerušky byly ve věku, kdy viděly mnoho pohádkových plesů ve filmech nebo v televizi, perfektně tomu všemu rozuměly. Když ještě na oslavu přislíbila přijet i babička, byly dokonale spokojené. Nevím, jestli si oslavenec svou oslavu jaksepatří užil, my ano. Chtěly jsme mu tím říct, že je pro nás neskonale důležitý a že ho máme tak rády, že jen to nejbombastičtější a nejslavnostnější, co si umíme představit, je pro něj dost dobré.Od té doby už plesy nepořádáme. Pochopily jsme, že dárek musí těšit především oslavence. Pokud netančí nebo tančí nerad, oslavovat ho plesem je riskantní. A tak raději plánujeme výlety do lesů anebo na hrady a zámky spojené s dobrým obědem. Táta dostává lístky pro celou rodinu na koncerty svých oblíbených kapel. Takový způsob slavení nám vyhovuje všem. Nikdo se nemusí přemáhat a jsme spolu rádi. (Na ten dávný slavnostní bál však nikdy nezapomeneme.) Když na jaře slaví své narozeniny můj muž, snaží se vždycky, aby se oslavy nepřeháněly. Nemá to rád. Jenže dostal jako rodinu nás tři. Mne a dvě dcery, které jsou v oblasti slavení naprosto po mně. Dokonce bych řekla, že mou vášeň pro oslavy všeho druhu ještě rozvinuly. Tak to má být.Když byly ještě malé holčičky a žili jsme z tatínkova platu, neměly jsme nikdy dost peněz na pořádný dárek pro tátu. On je totiž z rozpočtu neuvolnil. Buď tam opravdu nebyly, nebo dárek pro sebe nepovažoval za rozumnou investici. Jenže to nás nikdy nezastavilo. Pořádaly jsme na jeho počest ty nejokázalejší zábavy a události, jaké nás jen napadly. Samozřejmě koncerty a divadelní představení, tím jsme začínaly. Hostiny, ty nemohly nikdy chybět. Jednou, to jsme fakt už nevěděly, co bychom mohly ještě vymyslet, některá z nás, tuším to byla Adélka, vykřikla: „Ples!“ A tak jsme uspořádaly k příležitosti tatínkových narozenin slavnostní ples na jeho počest. Manžel odmítá tančit zejména na veřejnosti. Ale s oběma dceruškami pravidelně v kuchyni tančíval mazurku. Tanec schválně pletl, ale to holkám nevadilo. Byl to jen důvod pro divoké chichotání a nové a nové opakování tance. Bylo tedy jisté, že alespoň jeden tanec na plese bude umět zatančit.Největšímu zájmu samozřejmě byla vystavena otázka, co si kdo vezme na sebe, protože to je pro plesy otázka zásadní. Pak jsme vymýšlely výzdobu pokoje, občerstvení a hudbu. S oficiální královskou pozvánkou jsme si vyhrály opravdu do sytosti. Protože dcerušky byly ve věku, kdy viděly mnoho pohádkových plesů ve filmech nebo v televizi, perfektně tomu všemu rozuměly. Když ještě na oslavu přislíbila přijet i babička, byly dokonale spokojené. Nevím, jestli si oslavenec svou oslavu jaksepatří užil, my ano. Chtěly jsme mu tím říct, že je pro nás neskonale důležitý a že ho máme tak rády, že jen to nejbombastičtější a nejslavnostnější, co si umíme představit, je pro něj dost dobré.Od té doby už plesy nepořádáme. Pochopily jsme, že dárek musí těšit především oslavence. Pokud netančí nebo tančí nerad, oslavovat ho plesem je riskantní. A tak raději plánujeme výlety do lesů anebo na hrady a zámky spojené s dobrým obědem. Táta dostává lístky pro celou rodinu na koncerty svých oblíbených kapel. Takový způsob slavení nám vyhovuje všem. Nikdo se nemusí přemáhat a jsme spolu rádi. (Na ten dávný slavnostní bál však nikdy nezapomeneme.) https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-27-05-57-00/ 2026-07-27 05:57:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-27-05-57-00/ https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-26-14-30-00/ 2026-07-26 14:30:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-26-14-30-00/ Poselství Svatého otce Lva XIV. k 6. světovému dni prarodičů a seniorů Svátek svatého Jáchyma a svaté Anny, 26. července 2026Nikdy na vás nezapomenu (Iz 49,15)Drazí bratři a sestry,Prostřednictvím proroka Izaiáše nám Pán slibuje, že na nikoho z nás nikdy nezapomene. Ujišťuje nás, že si vryl naše tváře do dlaní svých rukou (srov. Iz 49,16) a že jeho láska je větší než láska matky k jejímu dítěti (srov. Iz 49,15). Prorok nám dává nahlédnout do důvěrného a intenzivního dialogu, v němž Bůh oslovuje důvěrným způsobem každého jednotlivce i celý lid. I dnes můžeme tato slova číst jako slova určená každému z nás a každý může slyšet, jak jsou slova „Nikdy na tebe nezapomenu“ adresována přímo jemu.Jsou to slova, která nás naplňují útěchou a nadějí. Jsou odpovědí na trýznivý pocit, který znepokojuje srdce: „Hospodin mě opustil, můj Pán na mě zapomněl“ (Iz 49,14). Jak často v Písmu svatém, zejména v žalmech, pramení modlitba ze zoufalství těch, kteří mají pocit, že jejich život nikoho nezajímá a že jsou opomíjeni! Bolestný pocit zapomenutí bohužel sdílí mnoho lidí, mezi nimiž je i nemalý počet starších osob.Boží láska, která na nikoho nezapomíná, se nabízí jako akt spravedlnosti a jako odpověď na anonymitu, v níž se lidský život až příliš často ztrácí. Zejména životy mnoha starších lidí se zdají být zahaleny závojem, který rozostřuje rysy jejich tváří a zahaluje je do zapomnění. To se děje v domovech, kde vládne osamělost, a také v těch pečovatelských zařízeních, kde hrozí, že jedinečnost každého člověka bude redukována na číslo lůžka nebo nemoc.Oslava Světového dne prarodičů a seniorů je příležitostí k tomu, abychom si znovu uvědomili, že církev je povolána být matkou pro všechny a že v každém věku je možné se vždy považovat za Boží syny a dcery. Ať je tedy tento den inspirací pro všechny, zejména pro mladé, k oživení krásného zvyku navštěvovat prarodiče, starší členy rodiny a dokonce i ty, kteří nemají nikoho, kdo by je navštívil. Přineste jim prostřednictvím tohoto poselství a své přítomnosti blízkost a náklonnost papeže. Postarejte se o to, aby slova proroka „Ale já na vás nikdy nezapomenu“ nabyla podoby něžného a láskyplného setkání. „V době, která upřednostňuje rychlost a roztříštěnost, člověk stále touží po péči a uznání ze strany pozorných myslí, laskavých slov a rukou schopných něhy. Digitální kultura znásobuje spojení a nabízí nové příležitosti k interakci; lidské srdce si však zachovává neodvolatelnou potřebu skutečné blízkosti“ (Encyklika Magnifica Humanitas, 239).Církev chápe utrpení svých starších členů; dobře ví, že jsou až příliš často vnímáni skrze prizma stereotypů a považováni za břemeno; je si vědoma toho, že ekonomika zaměřená na zisk oslabuje rodinné vazby; ví, že mnoho starších lidí zůstává opuštěno dětmi, které jsou nuceny migrovat nebo v některých případech bojovat ve válkách. Pro každý z těchto důvodů s radostí hlásá Pánův slib: „Ale já na tebe nikdy nezapomenu!“Je radostí v každém věku, ale zvláště když již nejsme mladí, objevit, jak řekl Jan Pavel I., že jsme příjemci „neumírající lásky ze strany Boha. Víme: on má vždy oči upřené na nás, i když se zdá, že je tma. On je náš otec; ještě více je naší matkou“ (Angelus, 10. září 1978). I když nám to nepřijde přirozené, pravdou je, že ani ve stáří nepřestáváme být syny a dcerami; proto pozvání k návratu do náruče Boha – jehož láska je otcovská i mateřská – zůstává platné v každém věku.Pro mnohé se objevování Boží něhy odehrává v průběhu celého života, někdy dokonce až v jeho závěrečné fázi. Na rozdíl od minulosti je totiž stále častější, že lidé dosáhnou stáří, aniž by prožili skutečnou zkušenost víry. V takových případech se stáří – počínaje otázkami, které se v této životní etapě vynořují s větší naléhavostí – může stát tím pravým okamžikem k zahájení či obnovení duchovního života. Na této nové cestě lze poznat, že Bůh, jak říká svatý Augustin, „je matkou, protože miluje, protože živí, protože pečuje, protože chrání“ (Komentář k Žalmu 27, II, 18). Je to uvědomění, které nám pomáhá nestydět se za křehkost, která se objevuje, a také pochopit, že se vždy potřebujeme navzájem a potřebujeme pozornost a péči. K Bohu, který se k nám přibližuje a kterého se učíme rozpoznávat v jeho něžnosti, se nyní můžeme obrátit s dětskou důvěrou v modlitbě. Nikdy není pozdě začít se k němu obracet. Může to být velkým darem pro každého.Vážení starší muži a ženy, papež František o vás hovořil jako o „novém lidu“ (Katecheze, 23. února 2022), neboť počet starších lidí v dějinách lidstva nikdy nebyl tak vysoký. Je proto důležitější než kdy jindy zamyslet se společně s vámi, tímto „novým lidem“, nad tím, jaké může být naše povolání v době, kdy se zdá, že převládá křehkost – která je člověku průvodcem od narození. Rád bych vám řekl: nebojte se křehkosti! Právě tato slabost v sobě skrývá nový potenciál, který osvětluje i ostatní etapy života. Vskutku, když „uznáme svou křehkost, naše srdce se otevřou vzájemné podpoře a vzývání Toho, který může udělit to, co žádná lidská moc nemůže zajistit: hluboké smíření srdcí a s ním i pravý mír“ (Setkání s alžírskou komunitou, bazilika Panny Marie Africké, Alžír, 13. dubna 2026).Takto můžeme prožívat své stáří jako křesťané: jako „křehcí“, ale zároveň jako „povolaní “. Muž i žena se totiž mohou ve stáří znovu narodit (srov. Jan 3,4–6) a spolu s prorokem zvolat: „Jestliže se obrátíte a zůstanete klidní, budete zachráněni; v pokoji a důvěře je vaše síla“ (Iz 30,15). Tato síla se může stát výzvou, abychom se při zajišťování lidského soužití neuchylovali k cestám arogance a moci, ale k cestám smíření a pravého míru. V této době, tak krutě poznamenané násilím války a společenskými nepokoji, si mnozí kladou otázku, jaký bude svět, ve kterém vyrostou jejich vnoučata. Vyzývám vás, drazí přátelé, abyste se ke mně připojili v upřímné modlitbě za to, aby brzy nastal mír na celém světě.Drazí starší bratři a sestry, děkuji vám, že mě každý den podporujete svými modlitbami, zejména když se modlíte svatý růženec. Z hloubi srdce vám tuto vděčnost oplácím a loučím se s vámi touto modlitbou: ať nás Pán, který na nás nikdy nezapomíná, vždy obnovuje ve víře, naději a lásce!Ve Vatikánu, 15. června 2026Lev XIV., papež Poselství Svatého otce Lva XIV. k 6. světovému dni prarodičů a seniorů Svátek svatého Jáchyma a svaté Anny, 26. července 2026Nikdy na vás nezapomenu (Iz 49,15)Drazí bratři a sestry,Prostřednictvím proroka Izaiáše nám Pán slibuje, že na nikoho z nás nikdy nezapomene. Ujišťuje nás, že si vryl naše tváře do dlaní svých rukou (srov. Iz 49,16) a že jeho láska je větší než láska matky k jejímu dítěti (srov. Iz 49,15). Prorok nám dává nahlédnout do důvěrného a intenzivního dialogu, v němž Bůh oslovuje důvěrným způsobem každého jednotlivce i celý lid. I dnes můžeme tato slova číst jako slova určená každému z nás a každý může slyšet, jak jsou slova „Nikdy na tebe nezapomenu“ adresována přímo jemu.Jsou to slova, která nás naplňují útěchou a nadějí. Jsou odpovědí na trýznivý pocit, který znepokojuje srdce: „Hospodin mě opustil, můj Pán na mě zapomněl“ (Iz 49,14). Jak často v Písmu svatém, zejména v žalmech, pramení modlitba ze zoufalství těch, kteří mají pocit, že jejich život nikoho nezajímá a že jsou opomíjeni! Bolestný pocit zapomenutí bohužel sdílí mnoho lidí, mezi nimiž je i nemalý počet starších osob.Boží láska, která na nikoho nezapomíná, se nabízí jako akt spravedlnosti a jako odpověď na anonymitu, v níž se lidský život až příliš často ztrácí. Zejména životy mnoha starších lidí se zdají být zahaleny závojem, který rozostřuje rysy jejich tváří a zahaluje je do zapomnění. To se děje v domovech, kde vládne osamělost, a také v těch pečovatelských zařízeních, kde hrozí, že jedinečnost každého člověka bude redukována na číslo lůžka nebo nemoc.Oslava Světového dne prarodičů a seniorů je příležitostí k tomu, abychom si znovu uvědomili, že církev je povolána být matkou pro všechny a že v každém věku je možné se vždy považovat za Boží syny a dcery. Ať je tedy tento den inspirací pro všechny, zejména pro mladé, k oživení krásného zvyku navštěvovat prarodiče, starší členy rodiny a dokonce i ty, kteří nemají nikoho, kdo by je navštívil. Přineste jim prostřednictvím tohoto poselství a své přítomnosti blízkost a náklonnost papeže. Postarejte se o to, aby slova proroka „Ale já na vás nikdy nezapomenu“ nabyla podoby něžného a láskyplného setkání. „V době, která upřednostňuje rychlost a roztříštěnost, člověk stále touží po péči a uznání ze strany pozorných myslí, laskavých slov a rukou schopných něhy. Digitální kultura znásobuje spojení a nabízí nové příležitosti k interakci; lidské srdce si však zachovává neodvolatelnou potřebu skutečné blízkosti“ (Encyklika Magnifica Humanitas, 239).Církev chápe utrpení svých starších členů; dobře ví, že jsou až příliš často vnímáni skrze prizma stereotypů a považováni za břemeno; je si vědoma toho, že ekonomika zaměřená na zisk oslabuje rodinné vazby; ví, že mnoho starších lidí zůstává opuštěno dětmi, které jsou nuceny migrovat nebo v některých případech bojovat ve válkách. Pro každý z těchto důvodů s radostí hlásá Pánův slib: „Ale já na tebe nikdy nezapomenu!“Je radostí v každém věku, ale zvláště když již nejsme mladí, objevit, jak řekl Jan Pavel I., že jsme příjemci „neumírající lásky ze strany Boha. Víme: on má vždy oči upřené na nás, i když se zdá, že je tma. On je náš otec; ještě více je naší matkou“ (Angelus, 10. září 1978). I když nám to nepřijde přirozené, pravdou je, že ani ve stáří nepřestáváme být syny a dcerami; proto pozvání k návratu do náruče Boha – jehož láska je otcovská i mateřská – zůstává platné v každém věku.Pro mnohé se objevování Boží něhy odehrává v průběhu celého života, někdy dokonce až v jeho závěrečné fázi. Na rozdíl od minulosti je totiž stále častější, že lidé dosáhnou stáří, aniž by prožili skutečnou zkušenost víry. V takových případech se stáří – počínaje otázkami, které se v této životní etapě vynořují s větší naléhavostí – může stát tím pravým okamžikem k zahájení či obnovení duchovního života. Na této nové cestě lze poznat, že Bůh, jak říká svatý Augustin, „je matkou, protože miluje, protože živí, protože pečuje, protože chrání“ (Komentář k Žalmu 27, II, 18). Je to uvědomění, které nám pomáhá nestydět se za křehkost, která se objevuje, a také pochopit, že se vždy potřebujeme navzájem a potřebujeme pozornost a péči. K Bohu, který se k nám přibližuje a kterého se učíme rozpoznávat v jeho něžnosti, se nyní můžeme obrátit s dětskou důvěrou v modlitbě. Nikdy není pozdě začít se k němu obracet. Může to být velkým darem pro každého.Vážení starší muži a ženy, papež František o vás hovořil jako o „novém lidu“ (Katecheze, 23. února 2022), neboť počet starších lidí v dějinách lidstva nikdy nebyl tak vysoký. Je proto důležitější než kdy jindy zamyslet se společně s vámi, tímto „novým lidem“, nad tím, jaké může být naše povolání v době, kdy se zdá, že převládá křehkost – která je člověku průvodcem od narození. Rád bych vám řekl: nebojte se křehkosti! Právě tato slabost v sobě skrývá nový potenciál, který osvětluje i ostatní etapy života. Vskutku, když „uznáme svou křehkost, naše srdce se otevřou vzájemné podpoře a vzývání Toho, který může udělit to, co žádná lidská moc nemůže zajistit: hluboké smíření srdcí a s ním i pravý mír“ (Setkání s alžírskou komunitou, bazilika Panny Marie Africké, Alžír, 13. dubna 2026).Takto můžeme prožívat své stáří jako křesťané: jako „křehcí“, ale zároveň jako „povolaní “. Muž i žena se totiž mohou ve stáří znovu narodit (srov. Jan 3,4–6) a spolu s prorokem zvolat: „Jestliže se obrátíte a zůstanete klidní, budete zachráněni; v pokoji a důvěře je vaše síla“ (Iz 30,15). Tato síla se může stát výzvou, abychom se při zajišťování lidského soužití neuchylovali k cestám arogance a moci, ale k cestám smíření a pravého míru. V této době, tak krutě poznamenané násilím války a společenskými nepokoji, si mnozí kladou otázku, jaký bude svět, ve kterém vyrostou jejich vnoučata. Vyzývám vás, drazí přátelé, abyste se ke mně připojili v upřímné modlitbě za to, aby brzy nastal mír na celém světě.Drazí starší bratři a sestry, děkuji vám, že mě každý den podporujete svými modlitbami, zejména když se modlíte svatý růženec. Z hloubi srdce vám tuto vděčnost oplácím a loučím se s vámi touto modlitbou: ať nás Pán, který na nás nikdy nezapomíná, vždy obnovuje ve víře, naději a lásce!Ve Vatikánu, 15. června 2026Lev XIV., papež https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-26-09-55-00/ 2026-07-26 09:55:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-26-09-55-00/ https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-26-09-00-00/ 2026-07-26 09:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-07-26-09-00-00/