/program/audioarchiv/?cycle=37&page=3&rss=podcast-google cs-CZ RADIO PROGLAS s.r.o. Svatého Josefa známe jako manžela Panny Marie a  pěstouna Syna Božího - Ježíše Krista. Jeho památku slaví celý římskokatolický svět 19.března; jako světce ho ctí také církev řeckokatolická, starokatolická, koptská a pravoslavná. Svatý Josef je patronem šťastné (pokojné) smrti a též řady profesí pracujících se dřevem (tesařů, truhlářů, řezbářů, bečvářů a kolářů). Jeho symbolem je bílá lilie jako atribut duchovní čistoty. V lidové slovesnosti se jeho jméno objevuje v duchovních a vánočních písních, koledách i rozverných popěvcích - připomeneme si některé z nich. 2026-03-18 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-03-18-16-00-00/ V termínu 24.–26. února 2026 se v Brně uskuteční 2. ročník mezinárodní rozhlasové přehlídky Barevný zpívající svět Jaromíra Nečase. Součástí přehlídky budou poslechy nových nahrávek lidové hudby z produkce Slovenského rozhlasu, Polského rozhlasu a Českého rozhlasu a také hudebněvědné kolokvium. Těžiště přehlídky spočine na trojici koncertů: 24.2. Proměny lidové písně (účinkují Čalamáda, BrKo Ensemble, kapela Holinky, skřípácká muzika Hatschko), 25.2. Žijí s písní (BROLN, jeho sólisté a vítězové soutěže Děti a píseň) a 26.2. Píseň inspirující (Kaviarenský orchester Andreja Záhorca, Part of Folklorism Mirky Záhumenské a Pře/m/žitky Anny Urbaničové). Na akci pozve její iniciátor a spiritus agens, hudební redaktor Jaroslav Kneisl. 2026-02-11 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-02-11-16-00-00/ Od premiérového dílu "jediné a jedinečné hitparády lidových písní na rozhlasových vlnách" v dubnu 2018 už uplynulo sedm a půl roku a od té doby se odehrály celkem dvě stovky dílů. V druhé části rekapitulace si připomeneme všechny zbývající členy Zlatého výběru Folklorní sedmičky a jejich nejúspěšnější písně. K poslechu a vzpomínání vás zve hudební redaktorka a průvodkyně Folklorní sedmičkou Helena Bretfeldová. 2026-01-21 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-01-21-16-00-00/ Od premiérového dílu "jediné a jedinečné hitparády lidových písní na rozhlasových vlnách" v dubnu 2018 už uplynulo sedm a půl roku a od té doby se odehrály celkem dvě stovky dílů. V malé rekapitulaci si připomeneme všechny dosavadní členy Zlatého výběru Folklorní sedmičky a jejich nejúspěšnější písně. K poslechu a vzpomínání vás zve hudební redaktorka a průvodkyně Folklorní sedmičkou Helena Bretfeldová. 2026-01-14 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2026-01-14-16-00-00/ V roce 1995 se v éteru poprvé objevilo Radio Proglas - a brzy poté i první vlaštovka dnes poměrně rozsáhlého folklorního vysílání. Lidové písničky se objevují ve vysílání takřka denně - dopoledne ve Voničce lidových písní, před pár lety přibyla i Folklorní sedmička, jedinečná hitparáda lidových písní na rozhlasových vlnách. Ovšem Folklorní okénko stále naplňuje svou ambici být zrcadlem folklorního dění v Čechách i na Moravě (s občasnými výlety za hranice). O třicetileté historii pořadu si s pamětníkem jeho začátků, hudebním redaktorem Milanem Tesařem, povídala folklorní redaktorka Helena Bretfeldová. 2025-12-17 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-12-17-16-00-00/ Novinkové album letos jubilujícího Sborečku žen z Lipova nazvané Sedmero podob horňácké dívky mělo svůj předobraz ve stejnojmenném pořadu autorky prof.Judity Kučerové, předvedeném nejprve na Horňáckých slavnostech v roce 2022. O dva roky později se konala repríza tohoto pořadu na MFF ve Strážnici, kde získal Sboreček ocenění festivalové poroty. Album tvoří 31 písní, z nichž 23 pochází z rukopisné sbírky Martina Zemana, uložené v archivu Městského muzea ve Veselí nad Moravou. Hlavním tématem hudebního alba se staly písně spjaté se životem ženy -písně různých druhů a funkcí: ukolébavka, dětská píseň, písně s pracovní tematikou, milostné písně, písně poukazující na sociální rozdíly mezi chlapcem a dívkou, na smutek z jejich odloučení, předurčený životní osud ženy nebo životní pouť provázenou vírou.  2025-11-19 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-11-19-16-00-00/ Dne 21. října 2025 zemřel Zdeněk Bláha – přední český folklorista, hudební redaktor bývalého Československého a současného Českého rozhlasu Plzeň, skladatel, sběratel lidových písní a respektovaný muzikant, především hráč na dudy. Zásadním způsobem se podílel na založení folklorního souboru Úsměv, kde dlouhodobě působil jako umělecký vedoucí. Významně se angažoval při vzniku Konrádyho dudácké muziky, která se stala jedním z pilířů české dudácké tradice. Jeho systematická dokumentační práce, sběratelská činnost a popularizační aktivity výrazně přispěly k uchování a rozvoji tradiční lidové hudby. Hudební vzpomínku připravila redaktorka Helena Bretfeldová. 2025-11-12 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-11-12-16-00-00/ Pětadvacátého září by se dožil sta let muzikant, upravovatel, dramaturg, autor pořadů, organizátor a muzikant Jaroslav Jurášek, řečený Carda. Po válce spoluzaložil cimbálovou muziku Valašského krúžku v Brně, počátkem padesátých let založil a vedl tamtéž Moravský soubor lidových písní a tanců. V brněnském studiu Československého rozhlasu inicioval vznik folklorní redakce a založil též BROLN, u něhož pak působil jako dramaturg a umělecký vedoucí V roce 1976 se stal uměleckým vedoucím vojenského souboru Jánošík (později Ondráš). Sbíral a upravil mnoho písní na Valašsku, Lašsku, Slovácku i Slovensku, spolupracoval s mnoha folklorními soubory. Na jedinečnou osobnost moravského folklorismu zavzpomínáme s jeho dcerou, paní Hanou Maděrovou. 2025-09-10 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-09-10-16-00-00/ Pětadvacátého září by se dožil sta let muzikant, upravovatel, dramaturg, autor pořadů, organizátor a muzikant Jaroslav Jurášek, kterému nikdo z přátel neřekl jinak než Carda. Jako muzikant hrál na housle, violu, kontrabas i na cimbál. Po válce spoluzaložil cimbálovou muziku Valašského krúžku v Brně, počátkem padesátých let založil a vedl tamtéž Moravský soubor lidových písní a tanců. Podílel se na činnosti dětského souboru Javorníček a v roce 1976 se stal uměleckým vedoucím vojenského souboru Jánošík (později Ondráš). Sbíral a upravil mnoho písní na Valašsku, Lašsku, Slovácku i Slovensku, spolupracoval s mnoha folklorními soubory. V brněnském studiu Československého rozhlasu inicioval vznik folklorní redakce a působil jako dramaturg a umělecký vedoucí Brněnského rozhlasového orchestru lidových nástrojů. Při zaměstnání absolvoval obor teorie skladby a lidová tvořivost na JAMU. Malý hudební profil připravila redaktorka Helena Bretfeldová. 2025-09-03 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-09-03-16-00-00/ Veronika Koubová-Malatincová, profesí malířka a pedagožka( je rovněž autorkou kreseb, které jsou uplatněny v bookletu jejího nového profilového alba), je výraznou zpěváckou osobností rozkročenou na pomezí Moravy a Slovenska: po úspěchu svého prvního alba (Ej, ženy, ženy, poraďteže mi, 2013) se na čas odmlčela - s novým projektem Zpěvem malované/Spevom malované přišla až letos. Její hlas i zpěvní projev se prohloubil a vyzrál. Na novém albu ji doprovází CM Strážničan a Ĺudová hudba Jara Hazlingera, čímž dokládá volbu repertoáru - strážnické Dolňácko a slovenskou Kokavu a Podpolanie. 2025-08-13 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-08-13-16-00-00/ Od 7. do 10. srpna se po celém městě koná již desátý ročník Maratonu hudby Brno. Jeho pravidelnou součástí je také Folklorní scéna, která pro letošek našla své místo v programu v sobotu 9.srpna v Atriu Divadla na Orlí. Od 15. hodiny odpolední až do deseti večer se na scéně vystřídá čtveřice projektů: valašská cimbálová muzika Pazúr, skupina Trobozanke z chorvatské Slavonie, Lidová muzika z Chrástu, která má osobité programové pásmo věnované tradici řemesel, a sólová zpěvačka a cimbalistka Alžbeta Luptáková, která komponuje autorské písně inspirované lidovou hudbou. Projekty představí hlavní dramaturg festivalu, vedoucí naší hudební redakce Milan Tesař. 2025-08-06 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-08-06-16-00-00/ Ve Folklorním okénku vás pozveme na 9. ročník mezinárodního dudáckého festivalu Gajdefest; proběhne v Oslavanech, Dolních Kounicích a v Ořechově 8.-10. srpna. V pátek začne menším vystoupením od 18 hod na nádvoří zámku v Oslavanech; v sobotu od 13 hod můžete jet s účinkujícími dudáky hudební mašinkou ze Zbýšova do Zastávky a zpět. Odpoledne proběhne galaprogram v Ořechově v restauraci U Rybníčka a celý festival zakončí pořad Ozvěny klášterních zdí v neděli od 10 hod v prostředí kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích. Festivalový program vám přiblíží a na festival vás pozve hudební redaktorka Helena Bretfeldová spolu s organizátorem Ondřejem Tryhukem. 2025-07-30 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-07-30-16-00-00/ Valašská cimbálová muzika Soláň vznikla v roce 1990; pojmenování si muzikanti vybrali podle kopce Soláně, nazývaného též "valašský Olymp". Primáše Lukáše Španiela, se kterým muzika natočila svá první alba (A tož jakú ..., Valaské pěsničky, Dobře je s muzigú) na vedoucím postu vystřídal David Kulišťák. Cimbalistkou a uměleckou vedoucí muziky je Monika Kovářová, zpěváckými hvězdami jsou Pavel Ptáček a Míša Bařinová (oba dosáhli v naší hitparádě Folklorní sedmička na metu Zlatý výběr). Průřez hudební historií muziky připravila Helena Bretfeldová. 2025-07-23 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-07-23-16-00-00/ Slovem i hudebními ukázkami pozveme posluchače Proglasu do Javorníka, Kuželova a především do Velké nad Veličkou, kde se letos 17.-20. července konají tradiční Horňácké slavnosti. V pořadu vám představíme program slavností, letos věnovaný několika jubilujícím osobnostem (mj. Evě Grombířové a cimbálové muzice Velické Trnečky) a připomínce 130.výročí účasti Horňáků na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze v roce 1895.  Pozveme i na tradiční zpěváckou soutěž Supí škrek "o najvěčího znalca horňáckých sedláckých". Na slavnosti vás pozve hudební redaktorka Helena Bretfeldová. 2025-07-16 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-07-16-16-00-00/ 55 let od svého založení slaví v roce 2025 Cimbálová muzika Jaroslava Čecha. Muzika při svém vzniku v roce 1970 navázala na dětskou cimbálovou muziku uherskohradišťské LŠU, kterou založil a vedl Jaroslav Čech - houslista, cimbalista, sběratel, upravovatel lidových písní a skvělý hudební pedagog. Po jeho nenadálé smrti 6.března 1970 se mladí muzikanti rozhodli pokračovat v jeho odkazu a přihlásit se k němu i názvem: přijali pojmenování CM Jaroslava Čecha (dnes též Čechovci). Repertoár kapely je tvořen především písňovým materiálem z Dolňácka, Luhačovického Zálesí a Moravských Kopanic.  Současné obsazení kapely je sedmičlenné. Primášem je Jan Rajmic, dalšími houslisty jsou Jaroslav Jančálek a Josef Snopek. Na cimbál hraje Vlastimil Straka, na klarinet Michal Zpěvák, na kontrabas Dalibor Lesa. Violové kontry a sólový zpěv jsou doménou Karla Rajmice. 2025-07-09 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-07-09-16-00-00/ Z MFF Strážnice pro vás odvysíláme reprízu pořadu Nebe podle múz, který jsme odvysílali přímým přenosem v sobotu 28.června z MFF ve Strážnici. Podtitul pořadu zní Vesele i vážně o světcích v divadelních hrách a písních z operet a muzikálů. Příběhy Starého i Nového zákona obdobně jako tematika světců se odrážejí v lidových a církevních písních, ale též slouží jako inspirace pro umělecké zpracování v divadelních hrách, operetách i muzikálech. Záleží na autorovi, jakou polohu zvolí pro své dílo, zda vážnou, nebo mírně úsměvnou, aniž by narušil zobrazovanou tematickou důstojnost. Pořad Nebe podle múz je členěn do tří volných tematických okruhů: Ztráta ráje a jeho získání skrze Ježíše; Počátky křesťanství v Čechách a Světci v patrociniích. Divadelní výstupy vážného charakteru se střídají s humornými. 2025-06-28 09:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-06-28-09-00-00/ Rodák z Korytné, primáš, zpěvák, sběratel a upravovatel lidových písní z Kopanic, Strání a uherskobodského Dolňácka Lubomír Málek by se 21.června 2025 dožil osmdesáti let. Po studiích se usadil v Uherském Brodě. Svůj život spojil s místní cimbálovou muzikou Olšava, v níž strávil přes padesát let, z toho čtyři desetiletí jako primáš. S hudbou spojily svůj život i obě jeho dcery, výborné zpěvačky - Jitka Málková-Novotná a Taťána Málková-Rozkovcová. Malý medailon k jeho výročí připravila hudební redaktorka Helena Bretfeldová. 2025-06-25 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-06-25-16-00-00/ Strážnické slavnosti, jak se říká Mezinárodnímu folklornímu festivalu ve Strážnici, mají pro milovníky folkloru neopakovatelné kouzlo. Jsou to přátelská setkávání na zajímavých folklorních pořadech, ale také kuloární posezení s přáteli muzikanty při dobré hudbě, zpěvu a vínku až do ranních hodin. Jsou to tři dny pohody, zábavy, tradic a lidového veselí. Programem letošního ročníku vás ve Folklorním okénku provede Helena Bretfeldová.  2025-06-18 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-06-18-16-00-00/ Výjimečná zpěvačka Věra Domincová (rozená Mayerhoferová) se narodila 16. června 1935 v Uherském Hradišti. Profesí zubní laborantka od sedmnácti let zpívala v souboru Hradišťan, s nímž procestovala řadu zemí; s Hradišťanem spolupracovala na řadě hudebních nosičů, nepřetržitě v něm působila do roku 1994. Spolupracovala též s BROLNem. V roce 1985 o ní natočil režisér Milan Peloušek televizní medailon Zpívá Věra Domincová. Jediné profilové album Hradišťu, Hradišťu jí vyšlo v roce 1989. O jejím životě s muzikou si s ní popovídá hudební redaktorka Helena Bretfeldová. 2025-06-11 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-06-11-16-00-00/ Rodák z Hrochoti pod Polanou Milan Križo (1928-2021), lesnický inženýr, profesor lesnické botaniky, dendrologie a fytologie na Technické univerzitě ve Zvoleni, ale především celoživotní vyznavač a interpret lidových písní ze slovenského Podpolaní. Už  během studií na lesnické fakultě VŠZ v Brně založil folklorní soubor Polana, který existoval přes šest desetiletí, a navázal spolupráci s BROLNem jako zpěvák-sólista. Poté, co se po dvaceti letech vrátil na Slovensko, pokračoval se sběrem a zpracováním lidových písní z Hrochotě a celého Podpolaní. Ještě za života se stal legendou slovenské lidové písně. Malý medailon sestavila hudební redaktorka Helena Bretfeldová. 2025-05-21 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-05-21-16-00-00/ Centrální osu tohoto regionu Pováží tvoří nejdelší slovenská řeka Váh. Rámují ho pohoří Bílé Karpaty, Malé Karpaty, Strážovské vrchy, Považský Inovec a Myjavská pahorkatina. Dominantu Pováží a historické centrum tvoří Trenčanský hrad; na území regionu najdeme památky z doby Velkomoravské říše z 11. století, archeologická naleziště, hrady a panská sídla, opevnění i sakrální stavby Patří do něj okresy: Trenčín, Ilava, severní část okresu Myjava, částečně Nové Mesto nad Váhom, jižní část okresu Púchov.(střední Pováží), Trnava, Piešťany (dolní Pováží) a Bytča, Púchov a Považská Bystrica (horní Pováží). Hudební profil regionu přiblíží hudební redaktorka Helena Bretfeldová. 2025-05-14 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-05-14-16-00-00/ Historické území Oravy zhruba odpovídá bývalé stejnojmenné uherské župě; zahrnuje okresy Dolný Kubín, Námestovo, Tvrdošín a částečně Ružomberok, na severu pak zasahuje až do Polska.Obsahuje historické památky (především historické centrum oblasti - Oravský hrad) i přírodní krásy. Nejsevernější obcí Slovenska i Oravy je Oravská Polhora. Území Oravy náleží do Žilinského kraje, jeho rozloha činí 1661 km2. Orava se dělí na dvě části: Dolní Oravu s centrem v Dolnom Kubíně a Horná Orava s centry Tvrdošín a Námestovo. Na východě sousedí Orava se Západními Tatrami, na jihu s Chočskými vrchy. Podle nářečí se dělí na dolnooravskou, středooravskou a hornooravskou oblast. Severní část Oravy v minulosti osídlila etnická skupina gorale, jejíž vliv je dodnes patrný v místní lidové kultuře. 2025-05-07 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-05-07-16-00-00/ Oblast Turca (neboli Turčianska oblasť) je relativně malé území historicky příslušné do uherské Turčianské župy. Její dominantou je řeka Turiec, kterou obklopuje Turčianská kotlina, dnes se rozprostírá na území okresů Martin (dříve Turčianský Svatý Martin) a Turčianské Teplice. Ohraničuje jej Malá a Velká Fatra Kremnické vrchy. Je obklopena folklorními regiony Nitra, Povážie, Kysuce, Orava, Liptov, Horehronie a Tekov. Tradiční kulturu Turca ovlivnila tzv. zemanská kolonizace 13.-14.století a z něj vyplývající dominantní zdroje obživy: zemědělství a pastevectví (zejména ovcí). V písňové kultuře je zřetelná spřízněnost se stylem dolní Oravy a dolního Liptova. V případě společného zpěvu je před vícehlasem upřednostňována tradice předzpěváka a jednohlasý zpěv. 2025-04-30 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-04-30-16-00-00/ Kysuce (někdy také Kysúce) je území rozprostírající se severně od Žiliny směrem k moravským a polským hranicím. Oblast charakterizují horská políčka, louky, lesy, pastviny a malé shluky dřevěných domků. Kysuce byly součástí historické Trenčianské župy. Páteří kraje je řeka Kysuca,který je přítokem Váhu. Ve východní části území se nacházejí Kysucké Beskydy, sever a severozápad tvoří Střední Beskydy, na západě území Kysuc se táhnou Javorníky. Jižní část území pokrývá Kysucká vrchovina. Nejstarší známou osadou v oblasti Kysuce je dnešní město Kysucké Nové Mesto, ležící na důležité obchodní cestě, která vedla údolím řeky Kysuce. Historická sídelní centra najdeme na hradě Strečno a na zámcích v Budatíně a Bytči. Tradiční hudební soubory vycházely z rodinných kapel (Vajčovci a Minárikovci z Horného Vadičova, Tomčalovci ze Staré Bystrice, Kováčovci z Novej Bystrice). Mnohaletou páteř lidového tance a zpěvu z Kysúc reprezentuje FS Kysučan, dětský soubor Kelčovan a zpěvačka Helena Zahradníková. 2025-04-23 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-04-23-16-00-00/ V dalším díle Výletu na Slovensko se vypravíme těsně za moravsko-slovenské hranice - na Myjavu a slovenské Kopanice. Území vyplněné  Myjavskou pahorkatinou a ohraničené Považskou pahorkatinou, Bílými a Malými Karpatami má stejnojmennou metropoli Myjavu, založenou na konci 16.století. (Slovenské) Kopanice byly historickou součástí Nitrianské župy; literární i hudební slovesnost vytvořená jazykem typickým pro moravsko-slovenské pomezí má blízko k horňácké lidové písni s podobnými tématy i nápěvy. Dominantní muzikantskou osobností byl primáš a zpěvák Samko Dudík (*1880), dědicem jeho odkazu se stal jeho vnuk Miroslav Miro Dudík (*1950). Dnešní podobu lidových písní zachycuje LH Kopaničiar. 2025-04-16 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-04-16-16-00-00/ V rámci dalšího výletu na Slovensko se ocitneme na Záhorie/Záhoří, což je tradiční region na západě Slovenska, rozkládající se v oblasti Záhorské nížiny. Ze západu jej obtéká řeka Morava, na jihovýchodě je ohraničují Malé Karpaty a na severovýchodě předhůří Bílých Karpat. Sousedí na severozápadě s Českem a na západě s Rakouskem.  Jeho středisky jsou města Malacky, Skalica, Senica, Stupava, Holíč, Šaštín-Stráže a Gbely. Záhoráci mluví nářečím velmi podobným lidové mluvě na přilehlé části Moravy, tedy např. na Horňácku, se kterým sdílí i mnohé písňové motivy i nápěvy - z toho důvodu je Záhoří někdy chápáno jako slovenská část Slovácka. Na Záhorie vás pozve hudební redaktorka Helena Bretfeldová. 2025-04-09 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-04-09-16-00-00/ Výjimečná zpěvačka, jedna z prvních profesionálních interpretek lidových písní na Slovensku (v Poddukelském uměleckém lidovém souboru strávila 40 let). Patří k nejvýznamnějším osobnostem kulturního života slovenských Rusínů, jejichž písně s porozuměním interpretuje. Řadu let také hostovala jako sólistka v BROLNu, s lidovou písní procestovala celý svět a zpívá dodnes - malý zpěvácký portrét bude zároveň pozvánkou ke květnovému jubilejnímu koncertu, který pro ni připravují v Prešově. 2025-04-02 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-04-02-16-00-00/ V dalším pokračování Výletu na Slovensko za lidovou hudbou se vypravíme na střední Slovensko, do hornaté a lesnaté krajiny, do Slovenského rudohoří přes Rimavskou kotlinu do Slovenského krasu. mezi oblastmi Horehroní a Spiš. Z etnického hlediska bylo v oblasti kromě Slováků zastoupeno i maďarské a částečně také německé etnikum. Podoba lidové písně je specifická pro střední Slovensko. V ukázkách lidových písní z Gemeru (Malohontu) vám region představí hudební redaktorka Helena Bretfeldová. 2025-03-26 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-03-26-16-00-00/ Na pomezí prešovského a košického kraje, na území historické Zemplínské župy, se nachází folklorní oblast Zemplín se specifickou náboženskou, entnologickou i folklorní směsicí kultur: na Zemplíně (obvykle rozlišovaném na Horný a Dolný) žijí Slováci, Maďaři, Rusíni, Ukrajinci a Romové. Rusínské obyvatelstvo se ještě dělí na dvě etnografické skupiny - Lemky a Bojky (též Pujďaky). V lidových písních se odráží též různorodost náboženských vyznání (od přísného katolicismu až po "východní" pravoslaví), reflexe v chudé oblasti běžného vystěhovalectví do Ameriky i další vlivy. Do místní lidové hudby vás uvede hudební redaktorka Helena Bretfeldová. 2025-03-19 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-03-19-16-00-00/ V publikaci Řemeslo má zlaté DNA její autor Vojtěch Kouba napsal, že písně o řemeslnících a řemeslech jsou poměrně vzácné a řemeslníkům se často dost nevybíravě posmívají; že tomu tak není vždy, pokusí se na příkladu písní z Moravy. moravsko-slovenského pomezí a Slezska doložit Helena Bretfeldová. Na tapetě budou tradiční i méně obvyklá řemesla - tesař, řezník, ale také forman, tkadlec, malíř nebo ponocný.  2025-03-12 16:00:00 https://www.proglas.cz/program/detail-poradu/2025-03-12-16-00-00/